Bazman

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Iran, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Kde

Iran, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

3 490 m

Poloha

28,070°, 60,000°

Bazman je osamělá sopka vysoká přes 3 400 m v odlehlé poušti na jihovýchodě Íránu. Za posledních asi 11 700 let nesoptila, ale podle datování zirkonů vylila lávu u vrcholu ještě před méně než 41 000 lety a měření z družic zaznamenala pohyby jejího povrchu. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Bazman je stratovulkán – kuželovitá sopka navršená z vrstev lávy a sopečných úlomků. Leží v provincii Sístán a Balúčistán a stavba sopky zabírá asi 300 km². Vrchol nese dobře zachovaný kráter široký asi 500 m. ^{[1, 4]}

Na severním svahu, asi 3 km od vrcholu, stojí strmý kužel zvaný Bazman Bacheh („Bazmanovo dítě“). Vytekl z něj lávový proud, který teče k severu a pak se rozdělí na severozápadní a severovýchodní rameno. Z menších kuželů na úbočích vytékaly proudy čedičové lávy s olivínem. ^{[1, 4]}

Severozápadně od sopky leží pole drobných sopek, z nichž každá soptila jen jednou. Jsou různě rozrušené erozí, takže vznikaly postupně během dlouhé doby. Svahy hlavní sopky jsou do velké výšky pohřbené pod sutí. ^[4]

Jak vznikl

Bazman patří do sopečného oblouku Makran–Čagaj spolu se sopkami Taftan v Íránu a Koh-i-Sultan v Pákistánu. Pod oblast Makránu se od jihu, od Arabského moře, podsouvá litosférická deska, a to pod velmi mírným úhlem. Proto leží sopky až přes 600 km od příkopu, kde se deska noří. ^{[4, 2]}

Rozbor hornin z roku 2019 ukázal, že nejprimitivnější čediče vznikly částečným tavením pláště (asi z 15 %) nad podsunutou deskou. Kyselejší, na křemík bohatší horniny vznikly tavením střední až spodní kontinentální kůry. Zdroj magmatu se podle autorů za posledních několik milionů let příliš nezměnil. ^[2]

Kdy soptila

Ghalamghash a kolegové v roce 2019 datovali horniny Bazmanu podle rozpadu uranu v drobných krystalech zirkonu. Nejstarší sopečné vrstvy v okolí jsou staré asi 8,6 až 5,9 milionu let. Hlavní sopka rostla v několika pulzech před 1,37 až 0,635 milionu let a před 590 000 a 470 000 lety z ní vyšly ignimbrity – usazeniny žhavých mračen. ^[2]

Nejmladší datované lávy u vrcholu mají zirkony staré asi 41 000 let. Protože zirkony krystalují v magmatu dřív, než vybuchne, je to horní hranice: erupce proběhla před méně než 41 000 lety. Zirkony vznikaly desítky až stovky tisíc let před erupcí, takže pod sopkou dlouho existoval zásobník magmatu. ^{[2, 1]}

Historické erupce nejsou známé a katalog GVP žádnou erupci z posledních asi 11 700 let neuvádí. Starší odhady se lišily: v roce 1960 byl Bazman řazen k sopkám s občasnou činností v historické době, zpráva z roku 1975 ho považovala za vyhaslý. ^{[1, 4]}

Co o něm dnes víme

Družicová radarová měření InSAR (porovnávání radarových snímků povrchu z různých dob) z let 2003–2010 ukázala, že se povrch Bazmanu i sousedního Taftanu střídavě zvedal a klesal. Podle M. Shirzaeie (abstrakt z konference EGU 2012) to lze vysvětlit plněním a vyprazdňováním magmatických komor pod sopkou. ^[3]

Podle GVP byla na sopce hlášena slabá činnost fumarol (výronů sopečných plynů); anglická Wikipedie ale na jiném místě uvádí, že fumaroly nemá. Jižně od sopky jsou horké prameny a oblast se zkoumá jako možný zdroj geotermální energie. ^{[1, 4]}

Zajímavosti

Hora se nazývá také Kuh-i-Zindeh, „Hora živého“, podle světce Chizra. Poprvé na ni vystoupili v roce 1896 Percy Sykes a Brazier Creagh a v roce 1906 už geologové věděli, že jde o sopku. ^[4]

Fakta

Nejmladší datovaná láva

mladší než asi 41 000 let

Hlavní stavba sopky

asi 1,37–0,635 milionu let

Pohyby povrchu (InSAR)

zdvihy a poklesy v letech 2003–2010

První výstup

1896 (P. Sykes, B. Creagh)

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků

zirkon

odolný minerál, který krystaluje v magmatu a obsahuje stopy uranu; podle jeho rozpadu se dá určit stáří

ignimbrit

hornina, která vznikne usazením žhavého mračna sopečných plynů a úlomků (pyroklastického proudu)

subdukce

podsouvání jedné litosférické desky pod druhou; nad podsouvanou deskou se taví zemský plášť a vznikají sopky

InSAR

metoda, která porovnává radarové snímky z družic pořízené v různých dobách a odhalí i centimetrové pohyby zemského povrchu

fumarola

otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

1. Bazman, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Ghalamghash, J., Schmitt, A. K., Shiaian, K., Jamal, R., Chung, S.-L.: Magma origins and geodynamic implications for the Makran-Chagai arc from geochronology and geochemistry of Bazman volcano, southeastern Iran. Journal of Asian Earth Sciences 171 (2019), 289–304, doi:10.1016/j.jseaes.2018.12.006 (abstrakt), Journal of Asian Earth Sciences (2019)
3. Bazman – Volcanic and Magmatic Deformation Portal, COMET (NERC)
4. Bazman, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.