TerraBeat – zemětřesení a sopky

Taftan

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Iran, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Kde
Iran, Arabia-Central Asia Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
3 940 m
Poloha
28,600°, 61,130°

Taftan je silně erodovaná sopka (stratovulkán) s dvěma vrcholy, vysoká kolem 3 940 m, na jihovýchodě Íránu. Z jejích vrcholových průduchů vydatně unikají plyny a ukládá se síra, poslední erupce je ale podle katalogu GVP stará statisíce let. V letech 2023–2024 družice zjistily, že se vrchol sopky zvedl asi o 9 cm. [1, 2]

Jak vypadá

Taftan leží v provincii Sístán a Balúčistán, asi 120 km jižně od města Záhedán; nejbližším městem je Chášš. Je to nejvyšší hora jihovýchodního Íránu. Výšky uváděné v různých zdrojích se liší, všechny se ale pohybují kolem 4 000 m. [4, 3]

Sopka má dva hlavní vrcholy. Severozápadní Narkuh je starší a má dva krátery. Jihovýchodní kužel je podle GVP vyšší z obou a vytékaly z něj lávové proudy; obklopují ho čerstvě vypadající lávy a má nejméně tři krátery. Převládající horninou je andezit. [1, 3]

Jméno Taftan znamená v balúčštině i perštině zhruba „žhnoucí, doutnající, kouřící“. Česká Wikipedie ho překládá jako „horké místo“. [3, 4]

Jak vznikl

Taftan patří k sopečnému oblouku Makran–Čagaj spolu se sopkou Bazman v Íránu a Koh-i-Sultan v Pákistánu. Oblouk vznikl, protože se oceánská část Arabské desky zasouvá (subdukuje) pod Írán v příkopu Makran. [1, 3]

Erupce

V lednu 1902 prý sopka několik dní silně kouřila a v noci byla občas vidět záře. V roce 1993 byl ohlášen lávový proud, mohlo však jít o omyl – proud roztavené síry. GVP proto ani jednu zprávu nepovažuje za jistou erupci. [1]

O stáří posledních erupcí se zdroje rozcházejí. Podle GVP je nejmladší změřené stáří horniny asi 800 000 let (datování zirkonu) a jiné měření dalo kolem 700 000 let; jasné doklady o erupci v posledních asi 12 000 letech nejsou. Anglická Wikipedie s odkazem na íránskou studii z roku 2016 uvádí nejmladší stáří lávy jen asi 6 950 let. [1, 3]

Co o něm dnes víme

Nejnápadnějším projevem sopky jsou fumaroly (průduchy s horkými plyny) na jihovýchodním vrcholu, obalené sírou. Jejich výpary jsou vidět z velké dálky a podle zprávy Live Science je cítit až v asi 50 km vzdáleném městě Chášš. V okolí sopky je také několik horkých pramenů. [1, 3, 2]

V říjnu 2025 popsala studie v časopise Geophysical Research Letters, na které se podílel i vulkanolog ze španělského ústavu IPNA-CSIC, že se vrchol Taftanu mezi červencem 2023 a květnem 2024 zvedl asi o 9 cm. Zjistilo se to z radarových snímků evropských družic Sentinel-1 a do doby zveřejnění studie zdvih nepoklesl. [2]

Příčina zdvihu leží jen asi 490 až 630 m pod povrchem, tedy mnohem mělčeji než zásobník magmatu (hlouběji než 3,5 km). Autoři vyloučili deště i zemětřesení a za možné vysvětlení považují růst tlaku plynů v hydrotermálním systému, nebo malý přesun magmatu, který pustil plyny výš. Spoluautor studie Pablo González podle Live Science řekl, že erupce nehrozí bezprostředně, ale sopku je třeba pozorněji sledovat. [2]

Fakta

Zdvih vrcholu
asi 9 cm, červenec 2023 – květen 2024
Nejmladší stáří horniny (GVP)
asi 700 000–800 000 let
Nejistá aktivita
1902 (kouř a záře), 1993 (možná proud síry)

Slovníček

stratovulkán
sopka stavěná ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků, obvykle ve tvaru kužele
andezit
šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami
subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; nad místy, kde k ní dochází, vznikají řetězy sopek
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
hydrotermální systém
horká voda a pára kolující v puklinách hornin pod sopkou, ohřívané magmatem v hloubce

Zdroje

  1. Taftan, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Pappas, S.: An Iranian volcano appears to have woken up — 700,000 years after its last eruption (Live Science, 16. 10. 2025; o studii Mohammadnia a kol., Geophysical Research Letters 2025, doi:10.1029/2025GL114853), Live Science (2025)
  3. Taftan (volcano), Wikipedia
  4. Taftan, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.