Nosy Be
sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Madagascar, Somalian-Antarctic Volcanic Regions
- Kde
- Madagascar, Somalian-Antarctic Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Volcanic field
- Nadmořská výška
- 419 m
- Poloha
- -13,323°, 48,289°
Nosy Be je sopečný ostrov u severozápadního pobřeží Madagaskaru, posetý malými struskovými kužely a kráterovými jezery. Geologická mapa z roku 1973 řadila jeho lávy mezi velmi mladé, ale nejmladší dosud datované lávy jsou staré asi 0,55 a 0,9 milionu let. [1, 2]
Jak vypadá
Ostrov leží asi 8 km od pobřeží Madagaskaru v Mosambickém průlivu. Je asi 30 km dlouhý a 19 km široký. Na ostrově je podle anglické Wikipedie jedenáct kráterových jezer – jezer, která vyplnila sopečné krátery. [2]
Nejvyšší bod uvádí katalog GVP ve výšce 419 m, anglická Wikipedie jmenuje horu Lokobe s 450 m. [1, 2]
Jak se tu soptilo
Sopečné horniny Nosy Be leží na mnohem starších vápencích a dalších usazených horninách z druhohor. Převažují v nich horniny chudé na křemík, takzvané foidity; z kuželů vytékaly čedičové lávové proudy. Nejdřív vytékaly lávové proudy na západní straně masivu, potom na západní planině vyrostlo mnoho struskových kuželů. [1]
Geologická mapa z roku 1973 (Besairie) označila zdejší lávy za velmi mladé. Novější radiometrická měření, která v roce 2016 shrnuli Cucciniello a kolegové, to nepotvrdila: bazanit datovaný metodou argon-argon je starý 900 000 ± 26 000 let (Tucker a kol., 2008) a jiný bazanit podle metody draslík-argon 550 000 ± 40 000 let (Bardintzeff a kol., 2010). Proto ho katalog GVP vede mezi sopkami bez erupce za posledních asi 11 700 let. [1]
Lidé kolem
Nosy Be je nejnavštěvovanějším turistickým místem Madagaskaru; podle předběžných výsledků sčítání z roku 2018 tu žilo přes 109 000 lidí. Dříve tu převládaly plantáže cukrové třtiny, dnes se pěstuje hlavně ylang-ylang na voňavé oleje. [2]
Fakta
- Kráterová jezera
- 11
- Nejmladší datovaná láva
- 550 000 ± 40 000 let (bazanit, K-Ar)
- Rozměry ostrova
- asi 30 × 19 km
Slovníček
- struskový kužel
- malá sopka navršená z kousků pórovité lávy (strusky), které vyletují z jícnu při jedné erupci
- kráterové jezero
- jezero, které vznikne, když se sopečný kráter naplní dešťovou nebo podzemní vodou
- bazanit, foidit
- tmavé sopečné horniny chudé na křemík a bohaté na sodík a draslík
- radiometrické datování
- určení stáří horniny podle rozpadu radioaktivních prvků, například draslíku na argon
- druhohory
- období dějin Země zhruba před 252 až 66 miliony let, doba dinosaurů
Zdroje
Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.