Nový Amsterdam (Amsterdam Island)

sopka – Stratovolcano, France, Somalian-Antarctic Volcanic Regions

Kde: France, Somalian-Antarctic Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 881 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poloha: -37,830°, 77,520°

Ostrov Amsterdam (Nový Amsterdam) je osamělá čedičová sopka v jižní části Indického oceánu, nejsevernější sopečný ostrov na Antarktické desce. Vyrostl blízko středooceánského hřbetu nad horkou skvrnou. Žádnou erupci nikdo neviděl, ale nejmladší kráter mohl podle odhadu z roku 1982 vzniknout jen asi o sto let dříve. Jediným sídlem je francouzská výzkumná stanice. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Ostrov leží asi 50 km jihozápadně od Jihovýchodního indického hřbetu, kde se od sebe vzdalují Antarktická a Indická deska. Na tomto místě se hřbet potkává s plášťovým chocholem – sloupcem horkého materiálu stoupajícím z hlubin. ^{[2, 1, 3]}

Podmořská plošina, na níž stojí Amsterdam i sousední ostrov Saint-Paul, vznikla během posledních asi 4 milionů let, kdy hřbet přejel přes horkou skvrnu. Hřbet se dnes posouvá na severovýchod, pryč od chocholu, zatímco Antarktická deska stojí skoro na místě. Proto se někteří vědci domnívají, že plošina stále roste a sopečné nebezpečí na obou ostrovech trvá. ^[2]

Jak vypadá

Ostrov je eliptický, asi 7 × 10 km. Je to dvojitý stratovulkán: první sopka stála na jihu ostrova a z její kaldery zbyly vrcholy Mont du Fernand a Le Pinion. Její západní úbočí se zřítilo podél dvou zlomů a vznikl tak sráz vysoký asi 800 m, v němž jsou vidět desítky tenkých lávových proudů. ^{[1, 2]}

Druhá sopka, Mont de la Dives, vyrostla asi 2 km na východoseverovýchod. Je to téměř souměrný kužel s pravidelnými svahy (7–13°), které eroze ještě nerozbrázdila. Jeho výšku GVP i studie z roku 2003 udávají 881 m, anglická Wikipedie 867 m. ^{[1, 2, 3]}

Ve vrcholové kaldeře mladší sopky bývalo lávové jezero, které několikrát přeteklo a vylilo mohutné proudy lávy typu pahoehoe. Ostrov obklopují mořem vymleté útesy vysoké 25–50 m, takže přistát z moře je obtížné. ^{[1, 2]}

Erupce

Na pozdní fázi činnosti vzniklo přes dvě desítky struskových kuželů a mnoho malých lávových proudů, hlavně na úbočích Mont de la Dives. Erupce ale nikdy nikdo nepozoroval. ^{[1, 2]}

Podle Nougiera (1982), na kterého odkazuje GVP, vypadá kráter Dumas na severovýchodním úbočí tak čerstvě, že mohl vzniknout jen asi sto let před touto prací. I autoři studie z roku 2003 píší, že nejmladší z kuželů vznikl podle všeho během posledního století – přesné datum ale nikdo nezná. ^{[1, 2]}

Láva ostrova je převážně tholeiitický čedič, typický pro středooceánské hřbety. Podle Wikipedie (s odkazem na geochemickou studii z roku 2004) nejsou nejstarší odebrané horniny starší než asi 720 000 let. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Lávové proudy na severozápadním pobřeží zaznamenaly zvláštní chování zemského magnetického pole. Když láva chladne, „zmrazí“ v sobě směr pole. Dva z proudů ukazují směr, při kterém by magnetický pól ležel u rovníku – stopu po krátkém vychýlení pole, takzvané exkurzi. ^[2]

Francouzský tým (Carvallo a kol., 2003) odebral vzorky během několika hodin, kdy loď Marion-Dufresne zásobovala stanici. Argon-argonové datování dalo těmto proudům stáří 26 ± 15 a 18 ± 9 tisíc let. Autoři je přiřazují k exkurzi Mono Lake, kvůli velké nejistotě ale nevylučují ani starší exkurzi Laschamp. ^[2]

Pole bylo v době těchto výlevů také slabší: síla pole v „vychýlených“ proudech vyšla asi poloviční než v proudech s normálním směrem. ^[2]

Historie

Podle Wikipedie ostrov poprvé spatřila výprava Juana Sebastiána Elcana v březnu 1522. Jméno dostal v roce 1633 od Anthonieho van Diemena podle jeho lodi Nieuw Amsterdam. Pokus o francouzskou osadu v roce 1871 po sedmi měsících ztroskotal. ^[3]

Od roku 1949 je na ostrově francouzská základna, dnes výzkumná stanice Martin-de-Viviès, kde sezónně pobývá kolem třiceti vědců a techniků (biologie, meteorologie, geomagnetismus). Ostrov patří k Francouzským jižním a antarktickým územím. ^{[3, 4]}

V lednu 2025 vypukl na ostrově požár. Podle Wikipedie, která cituje agenturu AFP, bylo všech 31 obyvatel evakuováno lodí na Réunion. Do 10. února požár zasáhl 45 % plochy ostrova a poškodil rozvod vody a telekomunikace stanice. ^[3]

Život

Na náhorní plošině Plateau des Tourbières hnízdí jen tady endemický albatros amsterdamský. Podle Wikipedie stoupl počet hnízdících párů z 5 v roce 1983 na 80 v roce 2025. ^[3]

Pět krav, které sem přivezli osadníci v roce 1871, se podle Wikipedie rozmnožilo na asi 2 000 kusů. Od roku 1988 se obnovuje vzácný nízký les stromu Phylica arborea: lesík se oplotil a vysadilo se přes 7 000 stromků. Dobytek byl v letech 2008–2010 odstraněn a od roku 2020 se z ostrova odstraňují i kočky, potkani a myši, kteří ohrožují mořské ptáky a semenáčky. ^[3]

Fakta

Vzdálenost od středooceánského hřbetu: asi 50 km
Stáří plošiny Amsterdam–Saint-Paul: nejvýš asi 4 miliony let
Nejmladší kužel: snad z posledního století (nedatováno)
Výzkumná stanice: Martin-de-Viviès (od 1949)
Objev: 1522, výprava J. S. Elcana

Slovníček

středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se dvě desky od sebe vzdalují a mezi nimi vzniká nové oceánské dno
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky
plášťový chochol: sloupec horkého materiálu stoupající z hlubokého zemského pláště; napájí horkou skvrnu
stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a vyvrženého materiálu
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
pahoehoe: havajské označení řídké čedičové lávy, která tuhne v hladkých nebo provazovitých plochách
tholeiitický čedič: nejběžnější druh čediče na oceánském dně, chudý na sodík a draslík
exkurze magnetického pole: krátké (trvající tisíce let) výrazné vychýlení zemského magnetického pole, po kterém se pole vrátí do původního směru
endemit: druh, který žije jen na jednom místě na světě

Zdroje

Amsterdam Island, Smithsonian Global Volcanism Program
Carvallo, C., Camps, P., Ruffet, G., Henry, B., Poidras, T.: Mono Lake or Laschamp geomagnetic event recorded from lava flows in Amsterdam Island (southeastern Indian Ocean). Geophysical Journal International 154 (2003), 767–782, doi:10.1046/j.1365-246x.2003.01993.x (preprint arXiv:physics/0304061), Geophysical Journal International (2003)
Île Amsterdam, Wikipedia
Nový Amsterdam (ostrov), Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.