Fonuafo'ou
sopka – Stratovolcano, Tonga, Tonga-Kermadec Volcanic Regions
- Kde
- Tonga, Tonga-Kermadec Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- -17 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
- Poslední známá erupce
- 1936
- Poloha
- -20,320°, -175,420°
Fonuafo'ou, dříve Falcon Island, je podmořská sopka v souostroví Tonga, která v historii několikrát vytvořila ostrov – a ten pokaždé zase zmizel. Tongánské jméno znamená „nová země“. Podle katalogu GVP leží její vrchol asi 17 m pod hladinou. [1, 4]
Ostrov, který mizí
Britská loď HMS Falcon tu ohlásila mělčinu; podle GVP v roce 1865, podle Wikipedie v roce 1867, kdy tu byl ještě korálový útes. Podle lodi dostalo místo anglické jméno Falcon Island. [1, 4]
V říjnu 1885 sopka vybuchla a podle Wikipedie už 14. října vynořila nový ostrov. Další ostrov vznikl při erupci v letech 1927–1928. Ostrovy byly dlouhé až 6 km a v roce 1933 se ostrov zvedal do výšky přes 145 m. [1, 4]
Lodě, které kolem plouly, často hlásily „kouř“ stoupající z ostrova. Poslední výbušná činnost je podle GVP doložena z roku 1936 a do roku 1949 ostrov eroze snížila pod hladinu. [1]
Zdroje se rozcházejí v tom, jak ostrov zmizel naposledy. Podle GVP ho rozrušilo moře, anglická Wikipedie píše o erupci v roce 1949, při které se ostrov zhroutil. Wikipedie uvádí i erupce v letech 1970 a 1993, které katalog GVP nevede. [1, 4]
Jak vznikl
Fonuafo'ou leží v západní části skupiny ostrovů Ha'apai, v sopečném oblouku Tongy. Ten vzniká nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou a v hloubce se taví hornina. [1, 4]
Co o něm dnes víme
V říjnu 2022 byl poprvé zmapován tvar dna kolem sopky (batymetrie). Postarala se o to výprava univerzit z Aucklandu (University of Auckland a Auckland University of Technology) s geology z tongánské geologické služby, která znovu mapovala i nedalekou sopku Hunga Tonga–Hunga Ha'apai po její velké erupci. Fonuafo'ou leží asi 20 km severně od ní. [2, 3]
Výprava zjistila, že vrchol sopky leží mělčeji, než se čekalo. Na nové mapě jsou kolem sopky zlomy a kužely a rodící se kaldera podobně velká jako u Hunga Tonga. Jeden z vedoucích výpravy, vulkanolog Shane Cronin, popsal mírné vzdouvání sopky a několik mělkých podmořských výronů plynu a řekl, že vědci budou sopku dál pozorně sledovat. [2]
Fakta
- Jméno
- „nová země“ (tongánsky)
- Výška ostrova v roce 1933
- přes 145 m
- Délka ostrovů
- až 6 km (1885, 1927)
- První mapování dna
- říjen 2022
Slovníček
- podmořská sopka
- sopka na mořském dně, jejíž vrchol leží pod hladinou
- subdukční zóna
- místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou do zemského pláště
- batymetrie
- měření hloubky a tvaru mořského dna; výsledkem je mapa dna podobná vrstevnicové mapě souše
- kaldera
- velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
Zdroje
- Fonuafo'ou, Smithsonian Global Volcanism Program
- Hunga eruption: NZ team finds new activity at nearby volcanoes, NZ Herald (2022)
- New seafloor mapping of the Tongan archipelago, Spanish Researchers in Australia-Pacific (SRAP) (2022)
- Fonuafoʻou, Wikipedia
Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.