Lateiki

sopka – Stratovolcano, Tonga, Tonga-Kermadec Volcanic Regions

Kde: Tonga, Tonga-Kermadec Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 43 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 2019
Poloha: -19,180°, -174,870°

Lateiki, dříve zvaná Metis Shoal, je podmořská sopka v Tonze mezi ostrovy Kao a Late. Její vrchol leží těsně pod hladinou a při erupcích nad ni opakovaně vyrostl ostrov, který pak vlny zase rozebraly. Poslední takový ostrov vznikl v říjnu 2019 a zmizel už po necelých třech měsících. ^{[1, 3, 2]}

Erupce

Erupce tu jsou zaznamenány v letech 1781, 1851, 1858, 1878, 1886, 1967–1968, 1979, 1990–1991, 1995 a 2019. Bývají málo výbušné, láva se při nich spíš vytlačuje, a trvají několik týdnů. Během erupcí v letech 1781 až 1995 vzniklo šest dočasných ostrovů. ^{[2, 1]}

V roce 1967 vyrostl ostrov dlouhý 800 m a vysoký asi 15 m, který vlny odstranily zhruba za šest týdnů. V roce 1979 vznikl ostrov asi 300 × 120 m; Tonga si ho přivlastnila slavnostním vztyčením vlajky a pojmenovala ho Lateiki („leží vedle Late“). Do začátku října 1979 i ten zmizel. Z této erupce nejspíš pocházel i vor plovoucí pemzy, který doplul až k Fidži a Šalamounovým ostrovům. ^{[2, 3]}

Odolnější byl ostrov z roku 1995. Tentokrát se nad hladinu vytlačila lávová kopule a ostrov dosáhl výšky asi 43–50 m a průměru kolem 280–300 m. Vydržel asi 24 let, až do erupce v roce 2019. ^{[1, 2]}

Erupci v říjnu 2019 zachytily družice 13. října a další den ji ohlásila loď. Starý ostrov zmizel a asi 150 m od něj vyrostl nový ostrov ve tvaru kapky. Největší byl 30. října, asi 21 000 m². Pak se rychle rozpadal a 3. ledna 2020 byl už celý pod hladinou. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

V únoru 2020 vědci prozkoumali vrchol sopky podmořským robotem a odebrali vzorky. Nejmělčí místo leželo 8 m pod hladinou. Vrchol tvoří převážně velké bloky dacitové lávy pokryté tenkou vrstvou jemné drti, kterou podle autorů vytvořily parní (freatické) výbuchy, když se horká láva setkala s vodou. ^[2]

Láva z roku 2019 má téměř stejné složení jako láva z let 1967–1968. Autoři z toho usuzují, že pod sopkou je stále tatáž dávka magmatu, která se za 50 let dál nevyvíjela. Jedinou předzvěstí erupce 2019, kterou šlo zpětně vysledovat, bylo osm měsíců zesíleného úniku horké vody (hydrotermální činnosti) kolem vrcholu. ^[2]

Po hlavní fázi, která skončila 23. října 2019, zachytily družice ještě nejméně tři drobné projevy činnosti – 19. listopadu, 3. ledna a 22. ledna 2020. Proč ostrov z roku 2019 zmizel o tolik rychleji než ostrov z roku 1995, vysvětlují vědci tím, že byl z velké části tvořen snadno rozrušitelnými úlomky, kdežto ten starší z pevné lávy. ^[2]

Fakta

Dřívější jméno: Metis Shoal (podle lodi HMS Metis, 1875)
Dočasné ostrovy 1781–1995: šest
Ostrov z roku 1995: vydržel asi 24 let
Ostrov z roku 2019: nejvýš asi 21 000 m², pod hladinou od ledna 2020
Hornina: dacit

Slovníček

lávová kopule: hromada velmi husté lávy, která se vytlačí z průduchu a neteče daleko
pemza: lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek, která často plave na vodě
dacit: sopečná hornina s dost vysokým obsahem křemíku; její láva je hustá a pomalá
freatický výbuch: parní výbuch, ke kterému dojde, když se voda prudce ohřeje od horké horniny nebo magmatu
hydrotermální činnost: proudění podzemní vody ohřáté magmatem, které vyvěrá na povrch nebo na mořské dno

Zdroje

Lateiki, Smithsonian Global Volcanism Program
Yeo, I. A. a kol.: The 2019–2020 volcanic eruption of Late'iki (Metis Shoal), Tonga. Scientific Reports 12 (2022), 7468, doi:10.1038/s41598-022-11133-8, Scientific Reports (2022)
Metis Shoal, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.