Koro

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Fiji, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Fiji, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Pyroclastic cone(s)
Nadmořská výška: 522 m
Poloha: -17,320°, 179,400°

Koro je sopečný ostrov ve Fidži, mezi fidžijskými ostrovy Viti Levu a Vanua Levu. Po jeho hřbetu se táhne řada čedičových sopečných kuželů. Stáří nejmladších láv se odhaduje různě – od zhruba milionu let až po konec starších čtvrtohor; erupce v historické době známá není. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Ostrov měří podle GVP asi 8 × 18 km a patří do souostroví Lomaiviti. Podle něj se jmenuje i Korské moře. Nejvyšší bod dosahuje 522 m. ^{[1, 3]}

Po hřebeni ostrova se ve směru zhruba sever–jih táhne řetěz kuželů ze sopečné strusky (drobných pórovitých úlomků lávy). Nejmladší lávové proudy z nich se rozlily po náhorní plošině uprostřed ostrova, kde tvoří rovné lávové pole dosud nerozbrázděné erozí. Mladé proudy stekly až do moře i z jednoho místa na západním pobřeží. ^[1]

Co o něm dnes víme

Stáří sopek není jednoznačné. Geolog Coulson v roce 1976 řadil kužely do pozdního pleistocénu, možná i do holocénu (posledních asi 11 700 let). Draslíko-argonová měření ale dala pro povrchové sopečné horniny stáří 2,6 až 1,0 milionu let. ^[1]

Láva z nejmladších erupcí s sebou vynesla z hloubky úlomky zemského pláště – tzv. xenolity z peridotitu. Disertace Natashy Barrett z Albertské univerzity (2021) je využila ke zkoumání pláště pod jihozápadním Pacifikem. Většinou jde o lherzolity, méně o harzburgity, dunity a wehrlity; podle jejich složení plášť v minulosti přišel o 5 až necelých 25 % hmoty tavením. ^{[2, 1]}

Podle téže práce nesou xenolity stopy pozdějšího obohacení, při kterém horninou procházela tavenina. Pomáhají tak rekonstruovat, jak se svrchní plášť pod oblastí Fidži vyvíjel. ^[2]

Fakta

Stáří povrchových hornin: 2,6–1,0 milionu let (K-Ar)
Obyvatelé: 2 830 ve 14 vesnicích (2017)

Slovníček

sopečná struska: pórovité, bublinami prostoupené úlomky ztuhlé lávy, ze kterých se při erupci nakupí kužel
pleistocén: starší čtvrtohory, období zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
holocén: současné geologické období, posledních asi 11 700 let
xenolit: úlomek cizí horniny, který magma cestou k povrchu utrhlo a vyneslo ven
peridotit: tmavozelená hornina složená hlavně z olivínu, ze které je převážně tvořen svrchní zemský plášť; lherzolit, harzburgit, dunit a wehrlit jsou jeho druhy

Zdroje

Koro, Smithsonian Global Volcanism Program
Barrett, N.: Evolution of the sub-oceanic mantle lithosphere beneath the SW Pacific region. Disertace, University of Alberta, 2021 (abstrakt), University of Alberta (2021)
Koro Island, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.