TerraBeat – zemětřesení a sopky

St. Andrew Strait

sopka – Complex, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Complex
Nadmořská výška
270 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
1957
Poloha
-2,380°, 147,350°

St. Andrew Strait je skupina sopek v Admiralitních ostrovech severně od Nové Guineje, na ostrově Lou a sousedních ostrůvcích. V letech 1953–1957 tu z moře vyrostl nový ostrov Tuluman. Sopečné sklo obsidián z ostrova Lou sloužilo lidem po tisíce let jako surovina na nástroje. [1, 2]

Jak vypadá

Sopky tvoří řadu navzájem se překrývajících kuželů ze čtvrtohor, poskládaných z ryolitových lávových proudů a sopečných úlomků. Ryolit je světlá láva bohatá na křemík, velmi hustá a náchylná k výbuchům. Kužely leží na zakřiveném oblouku, který prochází 12 km dlouhým ostrovem Lou. [1]

Ostrov Tuluman leží asi 1,5 km jižně od Lou. Dál na jihovýchod na stejném oblouku jsou ostrůvky Pam Lin a Pam Mandian, kde se našel čerstvý ryolitový obsidián podobný tomu z Tulumanu. Nejvyšší bod skupiny má podle GVP 270 m. [1]

Původ sopek popisují zdroje různě. Katalog GVP je řadí k sopkám nad subdukční zónou, kde se jedna deska noří pod druhou. Anglická Wikipedie naopak uvádí, že sopka neleží na hranici desek a v okolí je málo zemětřesení, a považuje ji proto spíš za vnitrodeskovou. [1, 4]

Erupce

Starší erupce na ostrově Lou pocházejí ze sopky Bedal (ve Wikipedii Bendal). GVP je podle radiokarbonového datování klade zhruba do roku 240 př. n. l. (± 100 let) a kolem roku 350 n. l. [1, 4]

Novodobé erupce se soustředily do moře jižně od Lou. GVP uvádí potvrzenou erupci v oblasti Tulumanu z března 1883 (VEI 2) a nejistou z roku 1931. [1]

Největší novodobá erupce začala pod hladinou 27. června 1953 a s přestávkami trvala do ledna 1957. Podle Wikipedie bylo průduchů šest. Jeden vytvořil ostrov, který se dva měsíce držel nad hladinou, než ho vlny rozrušily na podmořskou mělčinu; jiné postavily ostrůvky až 1 km dlouhé; z nich vznikl dnešní Tuluman, vysoký 29 m. [1, 4]

Nejsilnější byla činnost v roce 1955 a na samém konci erupce, kdy převládalo vytékání lávy. Wikipedie uvádí, že erupce vyvolala i vlny tsunami a že patří k jen třem velkým ryolitovým erupcím 20. století. [4]

Obsidián

Obsidián je černé sopečné sklo, které vzniká rychlým utuhnutím ryolitové lávy. Láme se na ostré střepy, a proto se z něj vyráběly nástroje a zbraně. Podle Australského muzea místní obyvatelé i archeologové dlouho předpokládali, že veškerý obsidián na nástroje v oblasti pochází z lomů na ostrově Lou. [3, 1]

Podle disertace C. Fredericksena z roku 1994 lidé na Admiralitních ostrovech používali obsidián, nejspíš z ostrovů Pam, už na konci poslední doby ledové. Obsidián z Lou se postupně používal stále víc; k výraznému nárůstu možná došlo v době, kdy se v oblasti objevila kultura Lapita – první mořeplavci, kteří osídlili vzdálené ostrovy Tichomoří. [2]

Z obsidiánu z Lou se asi před 1 600 až 1 300 lety vyráběly jednotné trojúhelníkové čepele. V posledním tisíciletí je nahradily jen málo opracované tvary s řapem, což autor spojuje s rostoucí poptávkou po hrotech zbraní. [2]

V roce 2014 popsali archeologové nový zdroj obsidiánu Lepong na ostrově Manus. Obsidián z Lou se ale podle nich používal nejčastěji; z Lepongu možná pochází jen skupina silně zvětralých nástrojů z jihozápadu Manusu. [3]

Fakta

Nový ostrov
Tuluman, vznikl 1953–1957
Délka ostrova Lou
12 km
Využívání obsidiánu z okolí
od konce doby ledové

Slovníček

ryolit
světlá sopečná hornina s vysokým obsahem křemíku; její láva je velmi hustá a erupce bývají výbušné
obsidián
přírodní sopečné sklo, které vzniká, když láva bohatá na křemík utuhne tak rychle, že nestihne vykrystalizovat
subdukční zóna
místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou do zemského pláště
vnitrodeskový vulkanismus
sopečná činnost daleko od okrajů litosférických desek
radiokarbonová metoda
určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C v organických zbytcích
VEI
index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8
Lapita
pravěká kultura mořeplavců, pojmenovaná podle typické zdobené keramiky, která osídlila ostrovy západního Tichomoří

Zdroje

  1. St. Andrew Strait, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Fredericksen, C. F. K.: Patterns in glass: obsidian and economic specialisation in the Admiralty Islands (disertace PhD, abstrakt), Australian National University (1994)
  3. Torrence, R.: Tracking ancient trade on Manus Island (k článku Summerhayes a kol. 2014, Geoarchaeology 29: 238–248), Australian Museum (2014)
  4. St. Andrew Strait, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.