St. Andrew Strait

sopka – Complex, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 270 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1957
Poloha: -2,380°, 147,350°

St. Andrew Strait je skupina sopek v Admiralitních ostrovech severně od Nové Guineje, na ostrově Lou a sousedních ostrůvcích. V letech 1953–1957 tu z moře vyrostl nový ostrov Tuluman. Sopečné sklo obsidián z ostrova Lou sloužilo lidem po tisíce let jako surovina na nástroje. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Sopky tvoří řadu navzájem se překrývajících kuželů ze čtvrtohor, poskládaných z ryolitových lávových proudů a sopečných úlomků. Ryolit je světlá láva bohatá na křemík, velmi hustá a náchylná k výbuchům. Kužely leží na zakřiveném oblouku, který prochází 12 km dlouhým ostrovem Lou. ^[1]

Ostrov Tuluman leží asi 1,5 km jižně od Lou. Dál na jihovýchod na stejném oblouku jsou ostrůvky Pam Lin a Pam Mandian, kde se našel čerstvý ryolitový obsidián podobný tomu z Tulumanu. Nejvyšší bod skupiny má podle GVP 270 m. ^[1]

Původ sopek popisují zdroje různě. Katalog GVP je řadí k sopkám nad subdukční zónou, kde se jedna deska noří pod druhou. Anglická Wikipedie naopak uvádí, že sopka neleží na hranici desek a v okolí je málo zemětřesení, a považuje ji proto spíš za vnitrodeskovou. ^{[1, 4]}

Erupce

Starší erupce na ostrově Lou pocházejí ze sopky Bedal (ve Wikipedii Bendal). GVP je podle radiokarbonového datování klade zhruba do roku 240 př. n. l. (± 100 let) a kolem roku 350 n. l. ^{[1, 4]}

Novodobé erupce se soustředily do moře jižně od Lou. GVP uvádí potvrzenou erupci v oblasti Tulumanu z března 1883 (VEI 2) a nejistou z roku 1931. ^[1]

Největší novodobá erupce začala pod hladinou 27. června 1953 a s přestávkami trvala do ledna 1957. Podle Wikipedie bylo průduchů šest. Jeden vytvořil ostrov, který se dva měsíce držel nad hladinou, než ho vlny rozrušily na podmořskou mělčinu; jiné postavily ostrůvky až 1 km dlouhé; z nich vznikl dnešní Tuluman, vysoký 29 m. ^{[1, 4]}

Nejsilnější byla činnost v roce 1955 a na samém konci erupce, kdy převládalo vytékání lávy. Wikipedie uvádí, že erupce vyvolala i vlny tsunami a že patří k jen třem velkým ryolitovým erupcím 20. století. ^[4]

Obsidián

Obsidián je černé sopečné sklo, které vzniká rychlým utuhnutím ryolitové lávy. Láme se na ostré střepy, a proto se z něj vyráběly nástroje a zbraně. Podle Australského muzea místní obyvatelé i archeologové dlouho předpokládali, že veškerý obsidián na nástroje v oblasti pochází z lomů na ostrově Lou. ^{[3, 1]}

Podle disertace C. Fredericksena z roku 1994 lidé na Admiralitních ostrovech používali obsidián, nejspíš z ostrovů Pam, už na konci poslední doby ledové. Obsidián z Lou se postupně používal stále víc; k výraznému nárůstu možná došlo v době, kdy se v oblasti objevila kultura Lapita – první mořeplavci, kteří osídlili vzdálené ostrovy Tichomoří. ^[2]

Z obsidiánu z Lou se asi před 1 600 až 1 300 lety vyráběly jednotné trojúhelníkové čepele. V posledním tisíciletí je nahradily jen málo opracované tvary s řapem, což autor spojuje s rostoucí poptávkou po hrotech zbraní. ^[2]

V roce 2014 popsali archeologové nový zdroj obsidiánu Lepong na ostrově Manus. Obsidián z Lou se ale podle nich používal nejčastěji; z Lepongu možná pochází jen skupina silně zvětralých nástrojů z jihozápadu Manusu. ^[3]

Fakta

Nový ostrov: Tuluman, vznikl 1953–1957
Délka ostrova Lou: 12 km
Využívání obsidiánu z okolí: od konce doby ledové

Slovníček

ryolit: světlá sopečná hornina s vysokým obsahem křemíku; její láva je velmi hustá a erupce bývají výbušné
obsidián: přírodní sopečné sklo, které vzniká, když láva bohatá na křemík utuhne tak rychle, že nestihne vykrystalizovat
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou do zemského pláště
vnitrodeskový vulkanismus: sopečná činnost daleko od okrajů litosférických desek
radiokarbonová metoda: určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C v organických zbytcích
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8
Lapita: pravěká kultura mořeplavců, pojmenovaná podle typické zdobené keramiky, která osídlila ostrovy západního Tichomoří

Zdroje

St. Andrew Strait, Smithsonian Global Volcanism Program
Fredericksen, C. F. K.: Patterns in glass: obsidian and economic specialisation in the Admiralty Islands (disertace PhD, abstrakt), Australian National University (1994)
Torrence, R.: Tracking ancient trade on Manus Island (k článku Summerhayes a kol. 2014, Geoarchaeology 29: 238–248), Australian Museum (2014)
St. Andrew Strait, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.