Kadovar

sopka – Stratovolcano, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

365 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

2023

Poloha

-3,608°, 144,588°

Kadovar je malý obydlený sopečný ostrov v Bismarckově moři, asi 25 km severně od ústí řeky Sepik na Papui Nové Guineji. V lednu 2018 začala jeho první potvrzená historická erupce, která přinutila obyvatele opustit ostrov; podle katalogu GVP skončila až v květnu 2023. ^{[1, 4]}

Jak vypadá

Ostrov široký asi 1,5–2 km je vrcholem stratovulkánu (vrstevnaté sopky), jehož většina je pod hladinou moře. Patří k Schoutenovým ostrovům a nejvyšší bod měří 365 m. ^{[1, 5]}

Před erupcí v roce 2018 tvořila nejvyšší místo ostrova lávová kopule – kupa husté lávy, která vyplnila obloukovitou jizvu po sesuvu otevřenou k jihu. Na mořském dně jižně od ostrova leží trosky dávných sesuvů. Na pobřeží tvoří nízké útesy mocné lávové proudy rozpukané do sloupců. ^[1]

Ostrov je geologicky mladý a nemá kolem sebe korálové útesy. Při erupci po roce 2018 přišly jeho svahy o vegetaci. ^[1]

Historie

Prvním Evropanem, o kterém se ví, že ostrov viděl, byl podle Wikipedie španělský mořeplavec Yñigo Ortiz de Retez 21. července 1545. Kouř hlášený roku 1700 mohl znamenat erupci, katalog GVP ji ale vede jako nejistou. ^{[5, 1]}

V roce 1976 zesílily na ostrově tepelné projevy. Obyvatelé byli tehdy podle Wikipedie evakuováni na nedaleký ostrov Blup Blup. ^{[1, 5]}

Erupce 2018–2023

Erupce začala 5. ledna 2018. Sopka chrlila kouř a popel, znečistila zdroje vody a zničila zahrady, ze kterých lidé žili. Obyvatele převáželi vojáci na sousední ostrovy. ^{[2, 4]}

Láva vytékala z průduchů na vrcholu i na východním pobřeží. Na východě ostrova tak rostl nový poloostrov – lávová kopule přímo na břehu moře. ^{[1, 2]}

Dne 9. února 2018 se asi 80 % této pobřežní kopule i část ostrova zřítily na východ do moře a vyvolaly malé vlny tsunami, které dorazily k sousedním ostrovům. Kopule pak rostla znovu, už pomaleji, a do 2. května 2018 dosáhla plochy asi 40 000 m². ^{[3, 2]}

Činnost pak pokračovala, podle Wikipedie většinou jen slabá. Podle GVP na vrcholu rostla a rozpadala se lávová kopule, sopka vyvrhovala oblaky popela a vznikaly pyroklastické proudy (žhavé laviny popela a kamenů). Katalog GVP klade konec erupce do května 2023. ^{[1, 5]}

Lidé kolem

Úřady původně odhadovaly, že na ostrově žije asi 700 lidí, ale to číslo vycházelo z voličských seznamů. Po erupci se ukázalo, že obyvatel je mnohem víc: vláda počítala s přesídlením asi 2 000 lidí. ^{[4, 5]}

Vláda chtěla obyvatele přesídlit na pevninu poblíž provinčního hlavního města Wewak. Ministr pro zvládání katastrof varoval, že může vzniknout podobná situace jako u sousedního ostrova Manam, jehož obyvatelé po erupci v roce 2004 museli odejít a ještě v roce 2018 žili v náhradním táboře. ^[4]

Co o něm dnes víme

Ostrov je odlehlý, a tak erupci podrobně sledovali z družic vědci z německých výzkumných center DLR a GFZ. V roce 2019 zveřejnili studii, která kombinovala optické, tepelné a radarové snímky. ^{[2, 3]}

Podle konferenčního abstraktu z roku 2020 odhadli autoři objem nové kopule nad hladinou v květnu 2018 na asi 400 000 m³. Autoři zdůrazňují, jak velký význam mají družicová měření pro sledování a výzkum odlehlých sopečných ostrovů. ^{[2, 3]}

Fakta

Začátek erupce

5. ledna 2018

Přesídlení

asi 2 000 lidí (plán vlády, leden 2018)

Zřícení pobřežní kopule

9. února 2018, malé tsunami

První evropské pozorování

1545, Yñigo Ortiz de Retez

Slovníček

stratovulkán

vrstevnatá sopka, která roste střídáním lávových proudů a vrstev popela a úlomků

lávová kopule

kupa velmi husté lávy, která se jen pomalu vytlačuje z průduchu a hromadí se nad ním

pyroklastický proud

žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamenů, která se řítí po svahu velkou rychlostí

tsunami

vlna nebo série vln vyvolaná náhlým pohybem velkého množství vody, např. sesuvem do moře nebo zemětřesením

Zdroje

1. Kadovar, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Plank, S. M., Walter, T. R., Martinis, S., Cesca, S.: Growth and collapse of a littoral lava dome during the 2018/19 eruption of Kadovar Volcano, Papua New Guinea, analyzed by multi-sensor satellite imagery. Journal of Volcanology and Geothermal Research 388 (2019), 106704 (záznam s abstraktem), DLR elib / Journal of Volcanology and Geothermal Research (2019)
3. Plank, S., Walter, T., Martinis, S., Cesca, S.: Multi-sensor satellite imagery analysis of the growth and collapse of a littoral lava dome during the 2018/19 eruption of Kadovar Volcano, Papua New Guinea (abstrakt EGU2020-1423), EGU General Assembly 2020 (2020)
4. PNG volcano: Authorities to resettle 2,000 evacuees on mainland as island volcano erupts, ABC News (Austrálie) (2018)
5. Kadovar, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.