Ritter Island

sopka – Stratovolcano, Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 75 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2007
Poloha: -5,519°, 148,115°

Ritter Island je malý neobydlený ostrov v Bismarckově moři u Papuy-Nové Guineje. Dříve to byl pravidelný sopečný kužel vysoký asi 780 m, ale 13. března 1888 se většina sopky zřítila do moře. Jde o největší zaznamenaný historický sesuv sopečného ostrova a vyvolal ničivou tsunami. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Ostrov leží mezi ostrovy Umboi a Sakar, asi 100 km severovýchodně od Nové Guineje a nedaleko Nové Británie. Před rokem 1888 byl téměř kruhový, se strmými svahy. Dnes z něj zbývá jen úzký srpek se strmou stěnou obrácenou k západu. ^{[1, 4]}

Po zřícení zůstala převážně podmořská propadlina o rozměrech 3,5 × 4,5 km, otevřená k západu. Výška zbytku ostrova se ve zdrojích liší: souhrn GVP uvádí 140 m, katalogová výška sopky je 75 m. ^[1]

Sopka je součástí řetězu činných sopek Papuy-Nové Guineje, které vznikají tam, kde se deska Šalamounova moře noří pod Jihobismarckovou desku podél Novobritského příkopu. ^[4]

Zřícení v roce 1888

Už před rokem 1888 byly na ostrově zaznamenány výbušné erupce, například v letech 1700 a 1793. Ráno 13. března 1888 se pak vrchol sopky zhroutil a sesunul do moře. Přímo to nikdo neviděl, o průběhu víme z výzkumu mořského dna a ze svědectví lidí na okolních pobřežích. ^{[1, 4, 5]}

Vlny tsunami zasáhly pobřeží Nové Guineje, Nové Británie a okolních ostrovů. Na sousedních ostrovech vystoupaly výš než 20 m nad hladinu a dorazily i do osad vzdálených 600 km. Kolik lidí zahynulo, není jisté; podle Wikipedie se odhady pohybují mezi 1 500 a 3 000. ^{[2, 5]}

Po zřícení byla sopka dlouho klidná. Malé výbušné erupce proběhly v letech 1972 a 1974 v moři uvnitř propadliny, západně od ostrova. Katalog GVP uvádí i malé erupce v letech 2006 a 2007. ^[1]

Co o něm dnes víme

Mezinárodní tým vědců proměřil okolí ostrova podrobným 3D seismickým průzkumem – „ultrazvukem“ mořského dna, který ukáže vrstvy usazenin pod povrchem. Podle studie z roku 2019 proběhlo zřícení ve dvou fázích. ^[2]

Nejdřív se sopka po dlouhou dobu pomalu roztékala do stran a stlačovala usazeniny na okolním dně. Ve druhé, katastrofické fázi se asi 2,4 km³ horniny téměř úplně rozpadlo a řítilo se jako rychlý proud, který cestou rozrušoval dno. Starší studie z roku 2015 odhadovala ztracený objem na 4,2 km³. ^{[2, 5]}

Na mořském dně objevili vědci útvar podobný kráteru. Spolu se svědectvími to naznačuje, že zřícení provázel výbuch. Jedním z možných vysvětlení je výbuch páry: sesuv odkryl přívodní kanál sopky a do něj vnikla mořská voda. ^{[2, 5]}

Navazující studie z roku 2020 porovnala počítačové simulace se svědectvími o tom, kdy a jak vysoké vlny kde dorazily. Ukázala, že tsunami způsobilo hlavně to, jak se padající kužel na rozhraní souše a moře zabořil do vody. Podmořská část sesuvu i výbuch měly jen malý vliv – celkový objem sesuvu proto sám o sobě výšku tsunami nepředpovídá. ^[3]

Ritter je pro vědce důležitým příkladem, že se pomalé sesouvání svahů sopky může náhle změnit v katastrofu. To je podstatné pro posuzování nebezpečí u jiných sopek s pomalu se pohybujícími svahy, například Etny nebo Kīlauey. ^[2]

Lidé kolem

Samotný ostrov je neobydlený, ale podle katalogu GVP žije do 30 km od sopky přes 4 000 lidí a do 100 km asi 69 000 lidí. ^{[1, 4]}

Fakta

Zřícení sopky: 13. března 1888
Výška před zřícením: asi 780 m
Objem rychlé fáze sesuvu: asi 2,4 km³
Výška tsunami: přes 20 m na sousedních ostrovech
Oběti tsunami: nejisté, odhady 1 500–3 000

Slovníček

tsunami: série velmi dlouhých mořských vln, které vzniknou náhlým pohybem velkého množství vody, např. při zemětřesení nebo sesuvu
sesuv svahu sopky: zřícení velké části sopečné stavby, při kterém se horniny řítí po svahu dolů, u ostrova až do moře
3D seismický průzkum: metoda, při které se do dna vysílají zvukové vlny a z jejich odrazů se sestaví prostorový obraz vrstev pod povrchem
příkop: hluboká podmořská rýha, kde se jedna litosférická deska zanořuje pod druhou

Zdroje

Ritter Island, Smithsonian Global Volcanism Program
Karstens, J. a kol.: From gradual spreading to catastrophic collapse – Reconstruction of the 1888 Ritter Island volcanic sector collapse from high-resolution 3D seismic data. Earth and Planetary Science Letters 517 (2019), 1–13, doi:10.1016/j.epsl.2019.04.009 (abstrakt), Earth and Planetary Science Letters (2019)
Karstens, J., Watt, S., Kelfoun, K., Berndt, C.: Combining 3D seismics, eyewitness accounts and numerical simulations to reconstruct the 1888 Ritter Island sector collapse and tsunami. International Journal of Earth Sciences 109 (2020), 2659–2677, doi:10.1007/s00531-020-01854-4 (abstrakt), International Journal of Earth Sciences (2020)
Ritter Island, Wikipedia
1888 Ritter Island eruption and tsunami, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.