Giluwe

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Papua New Guinea, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Shield
Nadmořská výška: 4 320 m
Poloha: -6,043°, 143,887°

Mount Giluwe je druhá nejvyšší hora Papuy Nové Guineje a jediná štítová sopka na Novoguinejské vysočině. Hlavně soptila asi před 380 000 až 220 000 lety a během dob ledových ji opakovaně pokryl ledovcový příkrov – největší zaledněné území Papuy Nové Guineje v pleistocénu. ^{[1, 4, 2, 3]}

Jak vypadá

Giluwe je čedičovo-andezitová štítová sopka (široká sopka s mírnými svahy) o průměru asi 30 km. Na jejích svazích stojí mnoho struskových kuželů a lávových dómů. Horní svahy hluboce rozbrázdily ledovce. ^[1]

Hora leží v provincii Southern Highlands a má dva vrcholy ze starých sopečných sopouchů (ztuhlé magma v přívodních kanálech). Hlavní vrchol měří podle Wikipedie 4 367 m, západní asi 4 300 m; katalog GVP uvádí 4 320 m. Nahoře se rozkládají rozsáhlé vysokohorské travnaté plochy. ^{[4, 1]}

Giluwe se uvádí jako nejvyšší sopka Oceánie a australského kontinentu, a proto patří do takzvaných Sopečných sedmi vrcholů – nejvyšších sopek jednotlivých kontinentů. ^[4]

Erupce

Draslíko-argonové datování lav, které v roce 1976 publikoval Erhard Löffler, ukázalo, že hlavní sopečná činnost probíhala asi před 380 000 až 220 000 lety. Pozdější erupce byly méně významné a jejich stáří změřeno nebylo. ^[2]

Asi před 290 000 lety pokrýval vrchol ledový příkrov. Láva, která vybuchovala pod ledem, se rychle ochlazovala a rozpadala na takzvanou palagonitovou brekcii. Nejstarší stopy po ledovcích jsou ještě starší – leží pod lávovým proudem starým 380 000 až 340 000 let. Řada běžných lávových proudů na hoře je stará asi 289 000 až 220 000 let. ^[2]

Podle GVP mohla nejmladší sopečná činnost proběhnout až po skončení mladšího zalednění, které trvalo zhruba do doby před 23 000 lety (Blake a Löffler, 1971). Žádná erupce v holocénu (posledních asi 11 700 letech) doložena není. ^[1]

Ledovce na sopce

Studie T. T. Barrowse a kolegů z roku 2011 znovu zmapovala ledovcové stopy na jihozápadním svahu a datovala je 39 novými měřeními izotopu chloru 36, který vzniká v horninách vystavených kosmickému záření. Rozlišila čtyři zalednění: asi před 306 000–293 000 lety, 158 000–136 000 lety, kolem 62 000 let a naposledy od doby před více než 20 300 lety do doby před 11 500 lety. ^[3]

Ledovce sestupovaly až do výšky 3 200 m. Překvapivě největší rozsah nemělo zalednění v posledním glaciálním maximu, jak se dřív předpokládalo. Během posledního z těchto zalednění bylo na hoře zhruba o 5 °C nebo více chladněji než dnes a na začátku holocénu už byla bez ledu. ^[3]

Fakta

Hlavní sopečná činnost: asi před 380 000–220 000 lety
Zalednění: nejméně třikrát, pravděpodobně čtyřikrát; ledovce až do 3 200 m
Bez ledu: od začátku holocénu

Slovníček

štítová sopka: široká sopka s mírnými svahy, nakupená z mnoha proudů řídké lávy
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nad průduchem nahromadí, protože je příliš vazká, aby odtekla
sopouch: magma ztuhlé v přívodním kanálu sopky; po odnosu okolních hornin zůstane jako skalní věž
palagonitová brekcie: hornina z úlomků sopečného skla, které vznikne, když láva vybuchuje pod vodou nebo ledem a prudce se ochladí
draslíko-argonová metoda: určování stáří hornin podle toho, kolik radioaktivního draslíku se v nich už rozpadlo na argon
pleistocén: starší čtvrtohory, období zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety, známé střídáním dob ledových
holocén: současné geologické období, posledních asi 11 700 let

Zdroje

Giluwe, Smithsonian Global Volcanism Program
Löffler, E.: Potassium-argon dates and pre-Würm glaciations of Mount Giluwe volcano, Papua New Guinea. Zeitschrift für Gletscherkunde und Glazialgeologie 12 (1976), 55–62 (abstrakt u datové sady PANGAEA, doi:10.1594/PANGAEA.803489), PANGAEA / Zeitschrift für Gletscherkunde und Glazialgeologie (1976)
Barrows, T. T., Hope, G. S., Prentice, M. L., Fifield, L. K., Tims, S. G.: Late Pleistocene glaciation of the Mt Giluwe volcano, Papua New Guinea. Quaternary Science Reviews 30 (2011), 2676–2689, doi:10.1016/j.quascirev.2011.05.022 (abstrakt), Quaternary Science Reviews (2011)
Mount Giluwe, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.