TerraBeat – zemětřesení a sopky

Simbo

sopka – Stratovolcano(es), Solomon Islands, Southwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Solomon Islands, Southwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
335 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Crustal thickness unknown
Poslední známá erupce
1910
Poloha
-8,292°, 156,520°

Simbo je malý obydlený ostrov v západní části Šalomounových ostrovů, postavený ze tří starých, zarovnaných sopek. Jeho jižní polovina je stále teplá – jsou tu horké prameny a výrony plynů – a naposledy tu podle zpráv vybuchlo asi začátkem 20. století. [1, 2]

Jak vypadá

Ostrov leží v Západní provincii Šalomounových ostrovů, ve skupině Nové Georgie. Ve skutečnosti jde o dva ostrovy: malý Nusa Simbo a větší ostrov, oddělené slanou lagunou. Evropané ostrov dříve znali pod jménem Eddystone. [2]

Ostrov tvoří tři andezitová sopečná centra se zarovnanými vrcholy. Jediné změřené stáří – asi 2,3 milionu let (± 1 milion let) u hory Patukio – ukazuje, že sopky vznikly v pliocénu až pleistocénu (zhruba před 5 až 0,01 milionu let). [1]

Teplá je hlavně jižní polovina ostrova. U slaného jezera Ove na západním pobřeží a na východním pobřeží u hory Patukio, která má na vrcholu kráter se strmými stěnami, jsou fumaroly (výrony horkých plynů) a horké prameny vázané na zlomy. [1]

Erupce

Podle vyprávění místních obyvatel, které v roce 1955 zaznamenal geolog Grover, se výbuchový kráter Ngusunu na jihozápadním pobřeží jednu až dvě generace předtím výbuchem zvětšil – podle GVP pravděpodobně až po roce 1882. [1]

Novinové zprávy se zmiňovaly o erupci na začátku 20. století, kvůli které museli lidé opustit vesnice u jezera Ove hned vedle kráteru Ngusunu. Katalog GVP ji klade přibližně do roku 1910, s nejistotou asi 10 let. [1]

Lidé kolem

Obyvatelé ostrova mluví vlastním jazykem simbo, kterým se nemluví nikde jinde. Místní kulturu popsal Arthur Maurice Hocart, například v článku o kultu mrtvých z roku 1922; z jeho výzkumu a z prací Williama Riverse pak čerpala spisovatelka Pat Barkerová v románu The Ghost Road. [2]

Dne 2. dubna 2007 zasáhlo ostrov silné zemětřesení a tsunami. Vlna vysoká asi 12 m zničila vesnice Tapurai a Riquru na severu ostrova. Přestože vlny dorazily jen pár minut po otřesu a moderní varovný systém tu nebyl, utekli z vesnic skoro všichni – nejspíš díky dobré znalosti místního moře a pobřeží. Mezi oběťmi byli hlavně ti, kdo se navzdory varování ostatních vrátili domů pro peníze nebo cennosti. [2]

Fakta

Stáří hornin
asi 2,3 mil. let (Patukio)
Poslední erupce
asi 1910 (± 10 let), kráter Ngusunu
Tsunami 2007
vlna asi 12 m, zničeny 2 vesnice
Dřívější jméno
Eddystone Island

Slovníček

andezit
sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami
pliocén, pleistocén
geologická období zhruba před 5,3 až 2,6 milionu let (pliocén) a před 2,6 milionu až 12 000 lety (pleistocén)
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
výbuchový kráter
kráter vyhloubený výbuchem plynů či páry, ne nasypaný z vyvrženého materiálu
tsunami
série obřích vln, kterou vyvolá náhlý pohyb mořského dna, nejčastěji při zemětřesení

Zdroje

  1. Simbo, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Simbo, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.