Seulawah Agam

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 309 m

Poloha

5,447°, 95,656°

Seulawah Agam je zalesněná sopka u severozápadního cípu Sumatry, v indonéské provincii Aceh. Zda vybuchla v historické době, se zdroje neshodnou, na jejím severním svahu ale dodnes unikají horké plyny. Pod sopkou leží zásobník horké vody a páry, který chtějí využít pro geotermální elektrárnu. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Sopka má hustě zalesněné svahy a na vrcholu malý kráter. Vyrostla uvnitř velké kaldery Lam Teuba z pleistocénu (starších čtvrtohor); v této kaldeře leží ještě jedna menší, asi 6 × 8 km velká. Kaldera je rozlehlá propadlina, která vznikne, když se po velké erupci zřítí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem. ^[1]

Výšku vrcholu uvádějí zdroje rozdílně: katalog GVP 1 309 m, indonéské ministerstvo energetiky a nerostných zdrojů (ESDM) 1 726 m. ^{[1, 2]}

Nejčinnějším místem sopky je kráter Heutsz (van Heutsz) na severním (severoseverovýchodním) svahu, ve výšce kolem 700 m. Podle ESDM je protáhlý, asi 100 × 200 m. Unikají z něj horké sopečné plyny (fumaroly), na pohled ale klasický sopečný kráter nepřipomíná. Další kráter, Cempaga, leží na jižní straně sopky. ^{[1, 3, 4]}

Erupce

Starší přehledy uvádějí výbušnou erupci na počátku 16. století a erupci z kráteru Heutsz v roce 1839. Podle indonéských úřadů šlo v lednu 1839 o freatickou erupci, tedy výbuch páry, při kterém se magma nedostane na povrch. ^{[1, 2]}

Jiné zdroje to zpochybňují. Výzkum z roku 1982 žádné doklady historických erupcí nenašel a podle indonéské vulkanologické služby z hlavního kužele sopky žádná erupce zaznamenána nebyla; činnost na severním svahu mohla být jen hydrotermální, tedy způsobená horkou vodou a párou. Katalog GVP proto sopce žádnou potvrzenou erupci nepřipisuje. ^[1]

Monitoring

Sopku sleduje indonéský vulkanologický úřad PVMBG. Podle něj patří mezi tři činné sopky provincie Aceh zařazené do skupiny typu A. ^[2]

Dne 1. září 2010 úřad zvýšil stupeň výstrahy z I (normální) na II (Waspada), protože seismická měření ukazovala rostoucí sopečnou činnost. Lidé neměli na horu vystupovat a přibližovat se ke kráteru blíž než na 3 km. Dne 11. července 2011 se stupeň vrátil na normální, když výrazně ubylo sopečných zemětřesení i magmatických plynů. ^{[2, 3]}

Podle anglické Wikipedie se v lednu 2013 v okolí sopky znovu objevila místní zemětřesení. ^[5]

Co o něm dnes víme

Sopka je slibným zdrojem geotermální energie a počítá se tu s elektrárnou o výkonu asi 230 MW. Indonéští vědci proto v roce 2021 zveřejnili průzkum podzemí metodou magnetotelluriky, která z přirozených změn elektromagnetického pole Země odhaluje, jak dobře horniny v hloubce vedou elektrický proud. ^[4]

Podle průzkumu leží zásobník horké vody a páry asi 2 km pod povrchem a ve hloubce kolem 1 km ho shora utěsňuje vrstva jílu. Zdroje tepla autoři odhadují na dvou místech: pod kráterem Heutsz na severu a pod kráterem Cempaga na jihu. Na jihu sahá do hloubky asi 5 km pásmo dobře vodivých hornin, které autoři spojují s regionálním zlomem (segmentem Seulimeum) a považují ho za cestu, kudy proudí horká voda. ^[4]

Fakta

Uváděná poslední erupce

12.–13. ledna 1839, freatická (sporná)

Kráter Heutsz

714 m n. m., asi 100 × 200 m

Plánovaná geotermální elektrárna

asi 230 MW

Dohled

PVMBG (Indonésie)

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

pleistocén

starší čtvrtohory, doba ledových dob, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

freatická erupce

výbuch páry, když se podzemní voda prudce ohřeje od magmatu; čerstvé magma se při ní na povrch nedostane

hydrotermální činnost

projevy horké vody a páry v podzemí, např. horké prameny, bahenní jezírka a unikající pára

magnetotellurika

geofyzikální metoda, která z přirozených změn elektromagnetického pole Země zjišťuje, jak horniny v hloubce vedou proud; horká slaná voda a jíl vedou dobře

zlom

trhlina v zemské kůře, podél které se kusy horniny posouvají proti sobě

Zdroje

1. Seulawah Agam, Smithsonian Global Volcanism Program
2. PVG Tingkatkan Status G. Seulawah Agam Menjadi Waspada (1. 9. 2010), Kementerian ESDM (Indonésie) (2010)
3. Status G. Seulawah Agam Diturunkan Dari Waspada ke Normal (15. 7. 2011), Kementerian ESDM (Indonésie) (2011)
4. Nasrul, Nugraha G. S., Marwan, Muzakir, Yanis M., Idroes R.: Mapping of Fault and Hydrothermal System beneath the Seulawah Volcano Inferred from a Magnetotellurics Structure. Energies 14 (2021), 6091, doi:10.3390/en14196091 (záznam s abstraktem, Universitas Syiah Kuala), Energies (2021)
5. Seulawah Agam, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.