Imun

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Lava cone
Nadmořská výška: 1 503 m
Poloha: 2,156°, 98,934°

Imun je malá osamělá sopka na severu Sumatry, asi 20 km jižně od jezera Toba. Stojí na tufech z erupcí Toby a její tvar dosud nerozbrázdila eroze; podle některých prací může pocházet z konce pleistocénu nebo z holocénu. ^{[1, 2]}

Co to je

Imun je lávový kužel – sopka nakupená z husté, pomalu tekoucí lávy. Je tvořen dacitem nebo ryolitem, horninami bohatými na křemík. Leží asi 6 km severně od městečka Situmeang. ^{[1, 2]}

Sopka stojí na tufech Toby, tedy na zpevněném popelu z erupcí nedaleké kaldery Toba, a ty ji také obklopují. Její svahy ještě nerozbrázdila eroze. Katalog GVP ji podle prací z let 1983 a 2016 řadí do konce pleistocénu nebo do holocénu (posledních asi 11 700 let). Práce z roku 2013 ji ale při mapování zařadila do pleistocénu. Žádná erupce Imunu není známá. ^[1]

Jak vznikl

Imun leží na velkém sumaterském zlomu, podél kterého se kusy zemské kůry posouvají proti sobě. Podle výzkumu citovaného v katalogu GVP (Muksin a kol., 2013) zřejmě magmatické procesy v této oblasti souvisejí s pohyby na tomto zlomu. ^[1]

O sopce je známo jen málo. Podle anglické Wikipedie je to i proto, že ji zastiňuje mnohem větší a slavnější sousední kaldera Toba. ^[2]

Fakta

Vzdálenost od jezera Toba: asi 20 km na jih
Horniny: dacit nebo ryolit

Slovníček

lávový kužel: malá sopka nakupená převážně z husté lávy, která nedoteče daleko od místa výronu
dacit, ryolit: světlé sopečné horniny bohaté na křemík; jejich láva je velmi hustá a teče pomalu
tuf: hornina ze zpevněného sopečného popela
pleistocén: starší čtvrtohory, doba ledových dob, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
zlom: trhlina v zemské kůře, podél které se kusy horniny posouvají proti sobě

Zdroje

Imun, Smithsonian Global Volcanism Program
Imun, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.