Rajabasa

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 282 m
Poloha: -5,780°, 105,631°

Rajabasa je osamělá sopka na nejjihovýchodnějším cípu Sumatry, přímo na břehu Sundského průlivu. Je zarostlá vegetací a rozrušená erozí; nejmladší datovaná láva je stará asi 120 000 let. Na úpatí a svazích však dodnes unikají sopečné plyny a geofyzici pod horou hledají zásoby geotermální energie. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Stavba sopky má průměr asi 7,5 km a nese dva vrcholy: Balerang na jihovýchodě a o něco vyšší Rajabasa na severozápadě. Vrchol Rajabasy nese kráter široký asi 600 m; podle Wikipedie měří 500 × 700 m a jeho dno je bažinaté. ^{[1, 3]}

Sopku tvoří čtvrtohorní lávy (od čediče po andezit), sopečné brekcie a tufy. Nejmladší horninu, andezit z kužele Rajabasy, datovali vědci (Hasibuan a kol., 2020) draslíko-argonovou metodou na 0,12 ± 0,04 milionu let. ^[1]

Východní svahy hory patří do povodí řeky Sekampung. Voda všech potoků z horních partií slouží níže po proudu k zavlažování polí. ^[3]

Co o něm dnes víme

Kdy sopka naposledy vybuchla, není známo. Fumaroly (výrony horkých plynů) na úpatí a svazích sílily v dubnu 1863 a v květnu 1892. ^{[1, 3]}

Geofyzici z Lampungské univerzity ve studii z roku 2021 rozebrali měření tíže (gravimetrii) a určili pod oblastí tři geotermální rezervoáry v hloubce asi 1 000–1 500 m: u hory Balirang, západně od Rajabasy a jižně od horkého pramene Pangkul. Oddělují je zlomy a rozhraní hornin. ^[2]

Zdroj tepla podle téže studie leží pod samotnou Rajabasou. Svědčí o tom vysoká hustota hornin, vysoké teploty a mnoho drobných zemětřesení pod vrcholem. ^[2]

Fakta

Nejmladší datovaná láva: asi 120 000 let
Zesílení fumarol: 1863, 1892
Hloubka rezervoárů: asi 1 000–1 500 m

Slovníček

fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
brekcie: hornina z ostrohranných úlomků stmelených jemnějším materiálem
tuf: hornina ze zpevněného sopečného popela
draslíko-argonové datování: určení stáří horniny podle toho, kolik radioaktivního draslíku se v ní od jejího ztuhnutí přeměnilo na argon
gravimetrie: měření nepatrných rozdílů zemské tíže, ze kterých lze odhadnout, kde jsou pod povrchem hustší nebo řidší horniny
geotermální rezervoár: horninová vrstva v hloubce, jejíž póry a pukliny vyplňuje horká voda nebo pára, kterou lze vrty využít

Zdroje

Rajabasa, Smithsonian Global Volcanism Program
Sarkowi, M., Wibowo, R. C.: Geothermal Reservoir Identification based on Gravity Data Analysis in Rajabasa Area, Lampung. Riset Geologi dan Pertambangan 31(2) (2021), doi:10.14203/risetgeotam2021.v31.1164 (abstrakt), Riset Geologi dan Pertambangan (2021)
Rajabasa, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.