Ungaran

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 2 033 m
Poloha: -7,188°, 110,346°

Ungaran je silně rozrušená sopka jižně od přístavního města Semarang na severu střední Jávy. Erupce z ní nejsou známy, ale na jejích svazích syčí fumaroly a pod úbočím s hinduistickými chrámy Gedong Songo se zkoumá geotermální energie. ^{[1, 4]}

Jak vznikl

Ungaran je nejsevernější ze čtyř sopek, které se táhnou od Merapi k severoseverozápadu. Podle nizozemského geologa van Bemmelena (1941) vznikla ve třech etapách. Nejmladší kužel vyrostl jižně od tří velkých zbytků druhé, starší stavby, podle něj v pozdním pleistocénu a v holocénu. Podél okrajů staré sopky vznikla i skupina malých kuželů z vyvrženého materiálu. ^[1]

Měření stáří ale ukazují spíš na starší horniny. Studie z roku 2025, kterou cituje GVP, uvádí podle geologické mapy pro nejmladší dóm Kemalon stáří pod 600 000 let; jiná data dávají dómům Mergi a Kemalon 620 000 let a dómu Munding 680 000 let, ovšem s velkou nejistotou ±500 000 let. Jiná práce (Kohno a kol., 2006) klade vznik „mladého Ungaranu“ do doby asi před 300 000 lety. Datované uloženiny z holocénu ani zprávy o erupcích nejsou. ^[1]

Jak vypadá

Na východní straně sopky leží město Ungaran, na jižní Ambarawa. Jihovýchodně od hory je jezero Rawa Pening. Na úbočí jsou turistické cíle kolem městečka Bandungan, mezi nimi chrámový komplex Gedong Songo. ^[4]

Chrámy Gedong Songo stojí na kopci vysokém asi 1 270 m. Je to devět hinduistických svatyní zasvěcených Šivovi a Párvatí; badatelé je datují různě do 8. až 9. století. Nizozemští archeologové je znovu objevili v 19. století ve zchátralém stavu. ^[5]

Teplo pod sopkou

Na jižním úbočí, v oblasti Gedongsongo, jsou fumaroly, horké prameny a horniny přeměněné horkými kyselými roztoky. Studie z roku 2006 podle minerálů v přeměněných horninách odhadla, že zásobník horké vody pod polem má asi 70–200 °C a kyselé prostředí. ^[2]

Japonští vědci z Univerzity Kjúšú spolu s Univerzitou Gadjah Mada zkoumali oblast od roku 2004 infračervenými snímky a dalšími měřeními. Podle jejich modelu část horkých tekutin stoupajících z hloubky pod sopkou odbočí do strany a vystupuje na povrch právě v Gedongsongu. Při měření v roce 2005 zachytili během pěti dnů čtyři zemětřesné roje; otřesy podle jejich odhadu vznikaly přímo pod sopkou. ^[3]

Zajímavosti

Na Ungaranu žije endemická stromová žába Philautus jacobsoni, která se jinde nevyskytuje. Podle anglické Wikipedie ji už desítky let nikdo neviděl. ^[4]

Fakta

Chrámy na úbočí: Gedong Songo, 8.–9. století
Odhad teploty zásobníku: asi 70–200 °C (2006)
Mladý Ungaran: vznik asi před 300 000 lety (Kohno a kol. 2006)

Slovníček

pleistocén: starší oddělení čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety; zahrnuje doby ledové
holocén: současné období dějin Země, posledních asi 11 700 let
lávový dóm: kupa z husté, vazké lávy, která se nahromadí nad průduchem, místo aby daleko odtekla
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
geotermální pole: oblast, kde je pod povrchem horká voda nebo pára, kterou lze vrty získat a využít třeba k výrobě elektřiny
zemětřesný roj: série mnoha malých zemětřesení v krátkém čase na jednom místě, bez jednoho výrazně silnějšího otřesu

Zdroje

Ungaran, Smithsonian Global Volcanism Program
Indarto, S., Widarto, D. S., Zulkarnain, E. G., Setiawan, I.: Studi batuan volkanik dan batuan ubahan pada lapangan panasbumi Gedongsongo kompleks gunungapi Ungaran Jawa Tengah. Riset Geologi dan Pertambangan 16(1) (2006), doi:10.14203/risetgeotam2006.v16.175, Riset Geologi dan Pertambangan (2006)
Fujimitsu, Y., Fukuoka, K., Ehara, S., Nishijima, J.: Geophysical investigations for hydrothermal system of Ungaran Volcano, Central Java, Indonesia (abstrakt V237-P011, JpGU 2007), Japan Geoscience Union (2007)
Mount Ungaran, Wikipedia
Gedong Songo, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.