TerraBeat – zemětřesení a sopky

Muria

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde
Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 625 m
Poloha
-6,620°, 110,880°

Muria je dlouho spící sopka na severním pobřeží střední Jávy, daleko od hlavního řetězu jávských sopek. Známá je hlavně tím, že u jejího úpatí měla stát jaderná elektrárna – a proto ji vědci po řadu let podrobně zkoumali. [1, 4, 2]

Jak vypadá

Sopka tvoří velkou část širokého poloostrova Muria, asi 66 km severně od města Semarang. Její výšku zdroje udávají jako 1 602 m nebo 1 625 m. Na severu k ní přiléhá Genuk, rozrušený komplex lávových dómů u pobřeží. [1, 4]

Většina sopky je stará, z pleistocénu, a její střed i svahy jsou hluboce rozrušené erozí. Nejmladší útvary jsou tři maary na jihovýchodním a severovýchodním svahu a lávový proud z jihovýchodního svahu, který stekl do jednoho z nich. [1]

Muria byla kdysi ostrovem, který od Jávy odděloval průliv Muria. Podle anglické Wikipedie šlo o jednu z cest obchodu s kořením a průliv se uzavřel kolem roku 1657. [4]

Kdy naposledy soptila

Historická erupce známá není. McBirney a kolegové v roce 2003 usoudili, že poslední erupce proběhla asi před 2 000 lety, a to stačí, aby se sopka nemohla považovat za vyhaslou. Svěží tvar maarů v jinak rozrušené krajině podle nich ukazuje na činnost v holocénu. [2, 1]

Data jsou ale nejistá. Radiouhlíkové stáří pohřbené půdy pod uloženinami maarů na východním svahu vyšlo 2 110 ± 360 let u Gunung Bambang a 6 230 ± 360 let u Gunung Rowo. Vzorky mohl znečistit mladší organický materiál, proto GVP tato data označuje za nespolehlivá. Dnes Murii vede v seznamu pleistocenních sopek, tedy bez doložené erupce za posledních asi 12 000 let, v jejích údajích ale zůstává i erupce kolem roku 160 př. n. l. (± 300 let) u Gunung Bambang. [1]

Sopka a jaderná elektrárna

V roce 1979 vybrala indonéská agentura pro jadernou energii BATAN severní stranu sopky jako místo pro jadernou elektrárnu. V roce 1991 indonéská vláda požádala Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby posoudila dosavadní bezpečnostní studie. Průzkum sopečných a seismických rizik pak trval osm let – nejprve ho vedl dodavatel, později společný tým indonéských geologů a konzultantů MAAE. [4, 2, 3]

Studie z roku 2003 došla k závěru, že místo by mohly zasáhnout spad popela, pyroklastické proudy, bahnotoky (lahary) i otevření nového průduchu. Ještě vážnější problém ale viděla v nepevném podloží, kvůli kterému bylo nutné pečlivě posoudit nebezpečí zemětřesení. Projekt byl pozastaven. [2]

V roce 1997 vydala MAAE prozatímní bezpečnostní standard pro posuzování sopek při výběru míst pro jaderné elektrárny a v témže roce proběhla její mise, která závěrečně přezkoumala studie lokality na poloostrově Muria. Názory na Murii se přitom lišily: podle přehledu Nautilus Institute studie před rokem 2005 sopku považovaly za neschopnou další činnosti, kdežto pravděpodobnostní rozbor z roku 2005 s novými geologickými a geofyzikálními daty dospěl k opačnému závěru. [3]

Indonéští geologové Bronto a Mulyaningsih (2007) popsali tři zřetelné maary – Bambang, Gunungrowo a Gembong – a na družicových snímcích rozpoznali celkem dvanáct kruhových útvarů. Podle nich by se maarová erupce mohla opakovat. [3]

Fakta

Poslední erupce (odhad)
asi před 2 000 lety, nejisté
Plán jaderné elektrárny
od roku 1979, pozastaven
Maary
Bambang, Gunungrowo, Gembong

Slovníček

stratovulkán
vysoká kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
maar
široký mělký kráter s nízkým okrajem, vzniklý výbuchem při setkání magmatu s podzemní vodou
pleistocén
starší oddíl čtvrtohor, asi před 2,6 milionu až 11 700 lety
holocén
nejmladší oddíl čtvrtohor, posledních asi 11 700 let
radiouhlíkové datování
určení stáří organických látek podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C; použitelné asi do 50 000 let
pyroklastický proud
rychlá žhavá lavina sopečných plynů, popela a úlomků hornin, která se valí po svahu
lahar
bahnotok ze sopečného popela a vody, který se řítí údolími

Zdroje

  1. Muria, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. McBirney, A. R., Serva, L., Guerra, M., Connor, C. B.: Volcanic and seismic hazards at a proposed nuclear power site in central Java. Journal of Volcanology and Geothermal Research 126 (2003), 11–30, doi:10.1016/S0377-0273(03)00114-8 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2003)
  3. Muria: Volcanic and seismic hazards, Nautilus Institute for Security and Sustainability (2010)
  4. Mount Muria, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.