Wilis

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

2 563 m

Poloha

-7,808°, 111,758°

Wilis je osamělý sopečný masiv na východní Jávě, dlouhý asi 30 km, který vyčnívá z okolních nížin. Erupce z něj nejsou potvrzeny a nejmladší datované horniny jsou starší než 500 000 let. Na západním úpatí u jezera Ngebel jsou ale fumaroly a bahenní jezírka. ^{[1, 3]}

Jak vznikl

Wilis vznikl, stejně jako většina sopek podél Jávského příkopu, nad subdukcí: indoaustralská deska se tu zasouvá pod sundskou desku rychlostí asi 6,7 cm za rok. ^[3]

Masiv se podle starších prací z let 1926 a 1938, které v roce 1949 shrnul nizozemský geolog van Bemmelen, budoval ve třech etapách od raného pleistocénu. Podle české Wikipedie na konci druhé etapy velká část masivu zanikla a třetí etapa postavila dnešní vrchol. ^{[1, 4]}

Jak vypadá

Krajinu tvoří řada údolí a rozrušených vrcholů. Kužely nebo krátery, které by svědčily o nedávné činnosti, tu chybějí. Ze všech stran kromě jihu obklopují masiv nízko položené roviny, takže hora v krajině výrazně dominuje. ^{[1, 4]}

Na nižším západním úbočí, u jezera Ngebel, jsou fumaroly a bahenní jezírka. Geologické mapování západní části masivu v okrese Ponorogo z roku 2024 rozlišilo 16 horninových jednotek a zjistilo, že horké prameny na jihovýchodě zkoumané oblasti vyvěrají podél zlomu. ^{[1, 2]}

Je Wilis ještě sopkou?

Van Bemmelen soudil, že poslední magmatická etapa proběhla v holocénu, tedy v posledních asi 11 700 letech. Mapování, letecké snímky a radiometrické datování z roku 1994 (Hartono) to ale nepotvrdily: nejmladší odebrané horniny jsou starší než 500 000 let. ^[1]

Některé seznamy uvádějí erupci Wilisu v roce 1641. Podle GVP jde nejspíš o záměnu s velkou erupcí nedaleké sopky Kelud ve stejném roce. Potvrzená erupce Wilisu tedy není známa. ^[1]

Fakta

Délka masivu

asi 30 km

Nejmladší datované horniny

starší než 500 000 let (Hartono 1994)

Údajná erupce 1641

nejspíš záměna s Keludem

Slovníček

subdukce

zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; nad místem, kde se deska noří, vznikají sopky

pleistocén

starší oddělení čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety; zahrnuje doby ledové

holocén

současné období dějin Země, posledních asi 11 700 let

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

radiometrické datování

určení stáří horniny podle rozpadu radioaktivních prvků v ní, např. draslíku na argon (metoda K-Ar)

bahenní jezírko

jamka s bublajícím horkým bahnem, kde sopečné plyny a pára rozkládají horninu na jíl

Zdroje

1. Wilis, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Ismunandar, W., Raharjati, N. A., Yudiantoro, D. F.: Vulkanostratigrafi kompleks vulkanik Gunung Wilis bagian barat, Kabupaten Ponorogo, Provinsi Jawa Timur. Bulletin of Scientific Contribution 22(3) (2024), doi:10.24198/bsc.v22i3.54247, Universitas Padjadjaran (2024)
3. Mount Wilis, Wikipedia
4. Wilis, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.