Poco Leok

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Kde

Indonesia, Sunda-Banda Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 675 m

Poloha

-8,680°, 120,480°

Poco Leok je silně rozrušená sopka na západě indonéského ostrova Flores. Erupce z ní nejsou známy, ale podzemní teplo je tu stále živé: v kotlině uprostřed sopky jsou fumaroly a na jejím svahu leží geotermální pole Ulumbu, které využívá elektrárna. Její plánované rozšíření vyvolalo spory s místními obyvateli, mimo jiné protesty v červnu 2023. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Stavbu sopky hluboce rozbrázdila eroze. Uprostřed leží asi 3 km široká kotlina připomínající kalderu, ale není jasné, jak vznikla. U sopky se nenašly uloženiny pyroklastických proudů, které velké kaldery obvykle provázejí, a geologicky je místo málo prozkoumané. ^[1]

V oblasti kráteru je andezitová láva; podle studie Mahona a kolegů z roku 1992 však patří ke skupině sopek, která leží hned na sever. Sopečná činnost tu probíhala ve čtvrtohorách. ^[1]

V kotlině jsou ve výškách 825 až 1 200 m čtyři pole fumarol. Kvůli nim anglická Wikipedie uvádí, že Indonésie sopku vede v seznamu svých činných sopek. ^{[1, 4]}

Geotermální elektrárna Ulumbu

Na svahu sopky ve výšce asi 650 m leží geotermální pole Ulumbu s horkými prameny, fumarolami, bahenními hrnci a kouřící půdou. Teplo z podzemí tu od roku 2011 využívá elektrárna ve vesnici Wewo o výkonu 10 MW; projekty jejího rozšíření staví indonéská státní energetická společnost PLN. ^{[1, 2, 3]}

Indonéské ministerstvo energetiky v roce 2017 vyhlásilo Flores „geotermálním ostrovem“. Elektrárna Ulumbu se má rozšířit z 10 na 40 MW a projekt zasahuje do oblasti Poco Leok, která leží asi 3 km od ní. Rozšíření měla financovat německá rozvojová banka KfW. ^{[3, 2]}

Část obyvatel Poco Leoku se proti projektu brání, protože místa vrtů mají ležet blízko jejich domů a na půdě, kterou považují za zděděnou po předcích. Ve dnech 20.–21. června 2023 vesničané podle místního média Floresa protestovali proti vyměřování pozemků a obvinili policii z bití. Podle Nadace Heinricha Bölla projekt odmítli i představitelé katolické církve a ekologická organizace WALHI vyzvala místní samosprávy a obyvatele, aby se geotermálním projektům postavili. ^{[3, 2]}

Obavy posiluje zkušenost z jiného místa na Floresu: jedno místo geotermálního projektu v Mataloku se podle Floresy nezdařilo a bylo opuštěno a z bývalého vrtu pak vytékalo horké bahno, které poškodilo zemědělskou půdu. Podle článku Nadace Heinricha Bölla z 30. června 2026 banka KfW financování projektů v Ulumbu a Mataloku pozastavila. ^{[3, 2]}

Fakta

Pole fumarol

4, ve výšce 825–1 200 m

Geotermální elektrárna Ulumbu

10 MW, v provozu od 2011; plán 40 MW

Slovníček

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

pyroklastický proud

žhavá směs sopečných plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu sopky velkou rychlostí

andezit

šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami

bahenní hrnec

jezírko vroucího bahna, ve kterém bublají sopečné plyny a pára

geotermální elektrárna

elektrárna, která vyrábí proud z páry a horké vody získané vrty z hlubin země

Zdroje

1. Poco Leok, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Lotulung, G.: Geothermal Island: The Cost to Indigenous Lands in Flores (30. 6. 2026), Heinrich-Böll-Stiftung, Southeast Asia (2026)
3. Flores villagers accuse police of beating them during protest against German bank funded geothermal project, Floresa (2023)
4. Poco Leok, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.