Tondano Caldera

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions

Kde: Indonesia, Western Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 1 202 m
Poloha: 1,230°, 124,830°

Tondano je obrovská stará kaldera na severním cípu indonéského ostrova Sulawesi, v jejíž východní části leží jezero Tondano. Na jejích okrajích vyrostly mladší činné sopky, například Soputan, Lokon-Empung a Mahawu. Teplo, které pod kalderou zůstalo, se dnes využívá v geotermálních elektrárnách Lahendong. ^{[1, 4, 3]}

Jak vypadá

Podle katalogu GVP měří kaldera asi 20 × 30 km. Její východní okraj je zřetelný a přiléhá k němu jezero Tondano, jižní a severní okraj je méně výrazný. Novější studie geotermálního pole Tompaso uvádí menší rozměr, 20 × 10 km – údaje se tedy liší. ^{[1, 2]}

Uvnitř kaldery stojí mladší sypané kužely (sopky navršené z vyvrženého materiálu), proudy obsidiánu (sopečného skla) a místa, kde ze země vystupuje teplo – u Batu Kolok a Sarangson, u kužele Tampusu a u maaru Lahendong. ^[1]

Celá uvnitř velké kaldery leží menší kaldera Pangolombian, oválná propadlina dlouhá asi 5 km a široká 3,5 km. Vznikla mohutnou erupcí starší sopky. ^{[4, 3]}

Jak vznikl

Kaldera vznikla, když se po velkých výbušných erupcích propadla zem nad vyprázdněným magmatickým krbem. Podle studie z roku 2025 šlo o výbuchy ryolitového a dacitového magmatu, tedy hustého magmatu bohatého na křemík, které vyvrhly mocné vrstvy ignimbritu (horniny ze ztuhlých pyroklastických proudů). ^[2]

Stáří kaldery zdroje neuvádějí jednotně. Katalog GVP ji označuje za čtvrtohorní, anglická Wikipedie klade její vznik do svrchního miocénu nebo spodního pliocénu a studie z roku 2025 mluví o pliocénu až pleistocénu. Kdy se uvnitř kaldery soptilo naposledy, katalog GVP neuvádí – není to známo. ^{[4, 2, 1]}

Po zhroucení kaldery se sopečná činnost přesunula na její okraje. Vyrostly zde sopky Soputan, Sempu, Lokon-Empung a Mahawu; nejmladší a nejčastěji činný z nich je Soputan. ^{[4, 1]}

Geotermální energie

V propadlině kaldery Pangolombian leží geotermální pole Lahendong – podzemní ložisko horké vody, ze kterého se vyrábí elektřina. Podle práce z roku 2010 dávalo asi 60 MW z devíti z celkem 28 vyvrtaných vrtů. ^[3]

V kalderové propadlině blízko jezera Tondano leží také pole Tompaso, které podle studie z roku 2025 dodává do sítě 40 MW (dva bloky po 20 MW). Teploty v podzemním ložisku se tu podle chemie vod odhadují na 170 až 314 °C. Patří do pracovní oblasti Lahendong, kterou provozuje firma Pertamina Geothermal Energy. ^[2]

Vrty ukázaly, že horká voda se drží v horninách vyvržených při vzniku kaldery i ve starších rozpukaných andezitech pod nimi. Vědci tak pomocí vrtů poznávají i stavbu samotné kaldery, kterou na povrchu zakrývají mladší sopečné vrstvy. ^[2]

Fakta

Vnitřní kaldera Pangolombian: asi 5 × 3,5 km
Geotermální pole Lahendong: asi 60 MW (stav 2010)
Mladší sopky na okraji: Soputan, Sempu, Lokon-Empung, Mahawu

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
sypaný kužel: menší sopka navršená z úlomků, které vyvrhla erupce (struska, popel)
obsidián: černé sopečné sklo, které vznikne velmi rychlým ztuhnutím lávy bohaté na křemík
maar: plochý kráter vyhloubený výbuchem, při kterém se magma setkalo s podzemní vodou
ignimbrit: hornina ze ztuhlého pyroklastického proudu – žhavé laviny plynu, popela a pemzy
ryolit, dacit: sopečné horniny s vysokým obsahem křemíku; jejich magma je husté a mívá výbušné erupce
miocén, pliocén, pleistocén: geologická období: miocén asi před 23 až 5,3 miliony let, pliocén před 5,3 až 2,6 milionu let, pleistocén před 2,6 milionu až 11 700 lety
geotermální pole: místo, kde je pod zemí horká voda nebo pára, kterou lze vrty získat a využít k výrobě elektřiny nebo tepla

Zdroje

Tondano Caldera, Smithsonian Global Volcanism Program
Ikhwan, M. a kol.: Updating the Complexity of Tompaso Geothermal Conceptual Model, Indonesia. Proceedings, 50th Workshop on Geothermal Reservoir Engineering, Stanford University, SGP-TR-229 (2025), Stanford University (2025)
Koestono, H.: Lahendong geothermal field, Indonesia: Geothermal model based on wells LHD-23 and LHD-28 (abstrakt), UNU Geothermal Training Programme / GRÓ GTP (2010)
Mount Tondano, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.