Hijiori

sopka – Caldera, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 552 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: 38,599°, 140,162°

Hijiori je malá a nenápadná kaldera v prefektuře Jamagata na severu japonského ostrova Honšú. Vznikla při velké erupci asi před 10 000 lety, dnes v ní leží obec s horkými prameny. Pod kalderou se v 80. a 90. letech 20. století zkoušelo získávat teplo z horké horniny hluboko pod zemí. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikla

Kaldera leží asi 15 km severovýchodně od staré sopky Gassan. Podle GVP je široká asi 2,5 km; japonská meteorologická agentura JMA uvádí vnitřní průměr asi 2 km a vnější asi 3 km, přičemž dno je asi o 200 m níž než okolí. ^{[1, 2]}

Kaldera vznikla při velké erupci před asi 10 300 radiouhlíkovými lety. Erupci provázely žhavé pyroklastické proudy z dacitu a spad sopečného popela, které podle GVP sahaly na východ až k pobřeží Tichého oceánu. V kaldeře pak vyrostla lávová kopule. ^[1]

Podle JMA začala sopečná činnost asi před 12 000 lety a skončila poměrně rychle. Plošina z usazenin pyroklastických proudů sahá několik kilometrů na jih a asi 8 km na sever od kaldery. ^[2]

Zda Hijiori po vzniku kaldery ještě vybuchla, je sporné. Dva japonští autoři (Murakami a Kawaguči, 1994) popsali vrstvu sopečného spadu nad jezerními usazeninami v kaldeře, kterou považovali za doklad mladší erupce, ale pozdější výzkum (2007) tuto vrstvu nenašel. Žádná erupce v historické době zaznamenána není. ^[2]

Jak vypadá

Dnes v kaldeře nejsou fumaroly (otvory s horkými plyny), ale teplo pod zemí trvá. Horké prameny vyvěrají na východním okraji a uprostřed kaldery. Usazeniny bývalého jezera na jejím dně jsou silně přeměněné horkou vodou a sopečnými plyny. ^{[2, 1]}

Obec Hijiori leží na dně kaldery podél dvou řek, které jí protékají. Pro obec Ókura uvádí JMA asi 3 700 obyvatel (2011). ^{[1, 2]}

Teplo z horké horniny

Od roku 1985 tu japonská agentura NEDO v rámci státních programů zkoumala technologii „horké suché horniny“: do hlubokého vrtu se vhání voda, ta se v uměle rozpukané horké hornině ohřeje a jinými vrty se vrací na povrch. Cílem nebylo postavit elektrárnu, ale vyzkoušet techniky, jako je rozpukávání horniny tlakem vody a sledování puklin. ^{[3, 4]}

Soustavu tvořil jeden vtláčecí a tři těžební vrty. Při zkoušce v japonském rozpočtovém roce 1992 proudila voda tři měsíce nádrží v hloubce asi 1 800 m. Vrátilo se asi 80 % vody a voda s párou přinášela asi 8 MW tepelného výkonu. Podle autorů to ukázalo, že výroba elektřiny z horké suché horniny je proveditelná i v propustné hornině s mnoha otevřenými zlomy. ^[3]

Česká Wikipedie řadí oblast kaldery mezi možné zdroje geotermální energie. ^[5]

Fakta

Vznik kaldery: asi před 10 300 radiouhlíkovými lety
Hloubka kaldery: asi 200 m pod okolím
Zkušební vrty NEDO: od roku 1985, nádrž v hloubce asi 1 800 m

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
pyroklastický proud: žhavá směs sopečného popela, úlomků hornin a plynů, která se řítí po svahu sopky velkou rychlostí
dacit: sopečná hornina s poměrně vysokým obsahem křemíku; její láva je hustá a erupce bývají výbušné
lávová kopule: vypouklá kupa husté lávy, která se nahromadí nad sopečným otvorem, protože nemůže odtéct
radiouhlíková léta: stáří změřené podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C; od kalendářních let se může lišit o stovky až tisíce let
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
horká suchá hornina: způsob získávání zemského tepla z horké horniny bez přirozené horké vody: voda se do ní vhání vrty a ohřátá se čerpá zpět

Zdroje

Hijiori, Smithsonian Global Volcanism Program
National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 32. Hijiori, Japan Meteorological Agency
Yamaguchi, T., Kobayashi, H., Matsunaga, I., Sato, Y.: Hydraulic and thermal behavior of the Hijiori HDR upper reservoir. Geothermal Resources Council Transactions 19 (1995) (abstrakt), Geothermal Resources Council (1995)
Tenma, N., Iwakiri, S., Matsunaga, I.: Development of hot dry rock technology at Hijiori test site: Program for a long-term circulation test. Energy Sources 20 (1998), doi:10.1080/00908319808970095 (abstrakt), Energy Sources (1998)
Hidžiori, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.