Doyo Seamount

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

-590 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Crustal thickness unknown

Poloha

27,680°, 140,800°

Doyo je podmořská sopka v ostrovním oblouku Izu–Ogasawara (Izu–Bonin) jižně od Japonska. Žádná její erupce není známa, ale v roce 1990 tu byla pozorována výrazná hydrotermální činnost – prosakování teplé vody z mořského dna. ^{[1, 2]}

Co to je

Doyo je nejjižnější z řady podmořských hor Shichiyo, které jsou pojmenované podle sedmi dnů v týdnu. Její jméno znamená japonsky „sobota“. Patří k sopkám nad subdukční zónou, kde se jedna litosférická deska zanořuje pod druhou. ^[1]

Sopka je postavená z čedičového andezitu, sopečné horniny na pomezí čediče a andezitu. Od okolního dna se zvedá asi o 2 340 m. Na vrcholu má otevřený sráz po zhroucení části sopky, velký asi 3 × 10 km; katalog InterRidge ho popisuje jako kalderu ve tvaru podkovy. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

V červenci 1990 tu podle GVP pozorovali výraznou hydrotermální činnost. Katalog InterRidge uvádí, že ji zachytila ponorka Shinkai 2000 a že teplá voda prosakuje dnem rozptýleně v hloubkách asi 440–520 m. ^{[1, 2]}

Podle GVP pak Japonská meteorologická agentura (JMA) sopku přeřadila mezi činné. V seznamu činných sopek Japonska na webu JMA, otevřeném v listopadu 2026, však Doyo nefiguruje; z okolních podmořských sopek v něm je například Kaikata a Kaitoku. ^{[1, 3]}

Hloubka vrcholu se ve zdrojích liší. GVP dnes uvádí méně než 600 m pod hladinou (asi 590 m), česká Wikipedie a starší verze GVP z roku 2015 860 m. Prameny, které InterRidge klade do 440–520 m, by přitom ležely výš než vrchol podle obou údajů – rozpor ze zdrojů vysvětlit nejde. ^{[1, 4, 2]}

Fakta

Jméno

„Sobota“ – nejjižnější z hor Shichiyo

Hornina

čedičový andezit

Hydrotermální činnost

pozorována v červenci 1990 (ponorka Shinkai 2000)

Slovníček

subdukce

zanořování jedné litosférické desky pod druhou; nad místem, kde se deska noří do pláště, vznikají sopky

čedičový andezit

sopečná hornina se středním obsahem křemíku, na pomezí čediče a andezitu

kaldera

velká propadlina, která vznikne zhroucením vrcholu sopky

hydrotermální činnost

proudění vody ohřáté v hornině nad magmatem; na dně moře se projevuje teplými prameny, zbarvenou vodou a usazeninami minerálů

Zdroje

1. Doyo Seamount (284095), Smithsonian Global Volcanism Program
2. Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – záznam Doyo Seamount, PANGAEA (2020)
3. List of Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
4. Dojó, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.