Kaikata Seamount
sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Kde
- Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- -165 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Crustal thickness unknown
- Poloha
- 26,667°, 140,929°
Kaikata je podmořská sopka asi 980 km jižně od Tokia, v ostrovním oblouku Izu–Ogasawara. Nejvyšší vrchol sahá do 165 m pod hladinu. Žádná erupce není zaznamenaná, ale v kaldeře na východním vrcholu se projevuje hydrotermální činnost a Japonská meteorologická agentura sopku vede mezi činnými. [1, 2]
Jak vypadá
Sopka leží asi 210 km severoseverozápadně od ostrova Iódžima (Iwo Jima), severně od podmořské sopky Kaitoku, se kterou ji na jihu spojuje hřbet v hloubce 2 200 m. Úpatí sopky je podle JMA v hloubce 3 500 m; GVP uvádí, že se nad okolní dno zvedá asi o 2 350 m. [1, 2]
Kaikata má dvě hlavní části. Na východě je samostatný vrchol s kalderou – propadlinou o průměru až 3 km; JMA u ní uvádí největší hloubku 933 m. Uprostřed kaldery stojí menší kužel s vrcholem v hloubce 449 m. [1]
Na západě se ze severovýchodu na jihozápad táhne řada tří vrcholů. Nejvyšší z nich je prostřední, sahá do 165 m pod hladinu, ostatní dva končí ve 424 a 627 m. Česká Wikipedie uvádí nejmenší hloubku 162 m. [1, 2, 5]
Horniny sopky obsahují podle JMA 49,1 až 60,6 % oxidu křemičitého; GVP je popisuje jako čedičové až dacitové. [1, 2]
Co o něm dnes víme
Podle Japonské meteorologické agentury nejsou z historické doby záznamy o sopečné činnosti. Na vrcholu centrálního kužele v kaldeře je ale potvrzena bělavě zbarvená voda, projev podmořské hydrotermální činnosti. [1]
Hydrotermální činnost tu podle GVP pozorovali v roce 1988 v hloubce 460 m a JMA pak sopku přeřadila mezi činné. V seznamu činných sopek Japonska je Kaikata vedená pod číslem 71. [2, 4]
Z kaldery už v roce 1985 vytáhla vlečná draga vzorky hydrotermálních sulfidů. V roce 1988 prameny zkoumala ponorka Shinkai 2000. Katalog InterRidge uvádí jen mírně teplou vodu, asi 22 °C, a z živočichů mimo jiné kraby z čeledi Bythograeidae, slávky a ryby z čeledi jazykovitých. [3]
Mapu dna a geologickou mapu sopky převzal katalog JMA od Japonské pobřežní stráže; geologická mapa pochází z její práce z roku 2012. [1]
Fakta
- Činná sopka JMA
- č. 71 v seznamu činných sopek Japonska
- Kaldera
- průměr až 3 km, největší hloubka 933 m
- Zbarvená voda
- na vrcholu centrálního kužele v kaldeře
- Teplota pramenů
- asi 22 °C
Slovníček
- hydrotermální činnost
- proudění vody ohřáté v hornině nad magmatem; na dně moře se projevuje teplými prameny, zbarvenou vodou a usazeninami minerálů
- kaldera
- velká propadlina, která vznikne zhroucením vrcholu sopky
- dacit
- světlejší sopečná hornina bohatá na křemík; láva z ní je hustá a teče pomalu
- vlečná draga
- kovový koš tažený z lodi po mořském dně, kterým se sbírají vzorky hornin
Zdroje
- Kaikata Seamount (National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, č. 71), Japan Meteorological Agency
- Kaikata Seamount (284097), Smithsonian Global Volcanism Program
- Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – záznam Kaikata Seamount, PANGAEA (2020)
- List of Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
- Kaikata, Wikipedie
Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.