TerraBeat – zemětřesení a sopky

Kaikata Seamount

sopka – Stratovolcano, Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde
Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
-165 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Crustal thickness unknown
Poloha
26,667°, 140,929°

Kaikata je podmořská sopka asi 980 km jižně od Tokia, v ostrovním oblouku Izu–Ogasawara. Nejvyšší vrchol sahá do 165 m pod hladinu. Žádná erupce není zaznamenaná, ale v kaldeře na východním vrcholu se projevuje hydrotermální činnost a Japonská meteorologická agentura sopku vede mezi činnými. [1, 2]

Jak vypadá

Sopka leží asi 210 km severoseverozápadně od ostrova Iódžima (Iwo Jima), severně od podmořské sopky Kaitoku, se kterou ji na jihu spojuje hřbet v hloubce 2 200 m. Úpatí sopky je podle JMA v hloubce 3 500 m; GVP uvádí, že se nad okolní dno zvedá asi o 2 350 m. [1, 2]

Kaikata má dvě hlavní části. Na východě je samostatný vrchol s kalderou – propadlinou o průměru až 3 km; JMA u ní uvádí největší hloubku 933 m. Uprostřed kaldery stojí menší kužel s vrcholem v hloubce 449 m. [1]

Na západě se ze severovýchodu na jihozápad táhne řada tří vrcholů. Nejvyšší z nich je prostřední, sahá do 165 m pod hladinu, ostatní dva končí ve 424 a 627 m. Česká Wikipedie uvádí nejmenší hloubku 162 m. [1, 2, 5]

Horniny sopky obsahují podle JMA 49,1 až 60,6 % oxidu křemičitého; GVP je popisuje jako čedičové až dacitové. [1, 2]

Co o něm dnes víme

Podle Japonské meteorologické agentury nejsou z historické doby záznamy o sopečné činnosti. Na vrcholu centrálního kužele v kaldeře je ale potvrzena bělavě zbarvená voda, projev podmořské hydrotermální činnosti. [1]

Hydrotermální činnost tu podle GVP pozorovali v roce 1988 v hloubce 460 m a JMA pak sopku přeřadila mezi činné. V seznamu činných sopek Japonska je Kaikata vedená pod číslem 71. [2, 4]

Z kaldery už v roce 1985 vytáhla vlečná draga vzorky hydrotermálních sulfidů. V roce 1988 prameny zkoumala ponorka Shinkai 2000. Katalog InterRidge uvádí jen mírně teplou vodu, asi 22 °C, a z živočichů mimo jiné kraby z čeledi Bythograeidae, slávky a ryby z čeledi jazykovitých. [3]

Mapu dna a geologickou mapu sopky převzal katalog JMA od Japonské pobřežní stráže; geologická mapa pochází z její práce z roku 2012. [1]

Fakta

Činná sopka JMA
č. 71 v seznamu činných sopek Japonska
Kaldera
průměr až 3 km, největší hloubka 933 m
Zbarvená voda
na vrcholu centrálního kužele v kaldeře
Teplota pramenů
asi 22 °C

Slovníček

hydrotermální činnost
proudění vody ohřáté v hornině nad magmatem; na dně moře se projevuje teplými prameny, zbarvenou vodou a usazeninami minerálů
kaldera
velká propadlina, která vznikne zhroucením vrcholu sopky
dacit
světlejší sopečná hornina bohatá na křemík; láva z ní je hustá a teče pomalu
vlečná draga
kovový koš tažený z lodi po mořském dně, kterým se sbírají vzorky hornin

Zdroje

  1. Kaikata Seamount (National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, č. 71), Japan Meteorological Agency
  2. Kaikata Seamount (284097), Smithsonian Global Volcanism Program
  3. Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – záznam Kaikata Seamount, PANGAEA (2020)
  4. List of Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
  5. Kaikata, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.