Maug Islands

sopka – Stratovolcano, United States, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: United States, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 227 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Crustal thickness unknown
Poloha: 20,020°, 145,220°

Maug jsou tři malé neobydlené ostrůvky na severu Mariánských ostrovů, které jsou zbytkem okraje zatopené sopečné kaldery. Od roku 1522 tu žádná erupce zaznamenána nebyla, sopka ale dál vypouští do moře oxid uhličitý. Díky tomu slouží jako přírodní laboratoř, kde lze vidět, jak by mohly korálové útesy dopadnout v okyselujícím se oceánu. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Tři protáhlé ostrůvky – Kitashima (Severní ostrov), Higashishima (Východní) a Nishishima (Západní) – tvoří okraj kaldery široké asi 2,5 km. Největší z nich je dlouhý asi 2,3 km. Kaldera sedí na vrcholu podmořské sopky, jejíž základna má průměr přes 20 km. ^[1]

Dno kaldery leží v průměru asi 200 m pod hladinou. Uprostřed z něj vystupuje lávová kopule, jejíž vrchol je jen asi 20 m pod hladinou. Nejvyšší bod ostrovů má podle GVP 227 m. ^[1]

Vnitřní srázy kaldery na všech třech ostrovech odhalují vrstvy lávových proudů a pyroklastických uloženin, protnuté paprsčitě rozbíhajícími se žilami ztuhlého magmatu. Vnější svahy kryjí vrstvy popela. ^[1]

Erupce

Ostrovy zaznamenal už v roce 1522 Espinosa a od té doby tu žádná erupce známá není. Podle studie z roku 1971 svědčí málo vyvinuté korálové útesy a korály na centrální lávové kopuli o dlouhém období klidu, slabé erupce však nevylučují. ^[1]

Že sopka není mrtvá, naznačila výprava amerického úřadu NOAA, která v kaldeře zachytila možné známky podmořské geotermální činnosti. GVP ji datuje do roku 2003, česká Wikipedie do roku 2004. ^{[1, 5]}

Útes v okyselené vodě

Při východním vnitřním okraji kaldery probublává z mořského dna plyn. Rozbor vzorků ukázal, že jde hlavně o oxid uhličitý, s malým podílem metanu a sloučenin síry. Oxid uhličitý se rozpouští ve vodě a okyseluje ji – podobně jako se celý oceán okyseluje oxidem uhličitým, který lidé vypouštějí do ovzduší. ^[2]

Tým vedený Ianem Enochsem z NOAA a Miamské univerzity zjistil, že okyselená voda sahá více než 150 m od místa nejsilnějšího bublání. Čidla na třech místech v hloubce asi 9 m tři měsíce měřila pH: u průduchu bylo v průměru 7,94, kousek dál 7,98 a na kontrolním místě asi 1 km jižně 8,04. Okolí průduchu tak odpovídá kyselosti, jaká se pro oceán předpovídá do konce tohoto století. ^{[2, 3]}

Výsledky vyšly v roce 2015 v časopise Nature Climate Change. V okyselené vodě korálů ubývalo a jejich místo zaujaly dužnaté řasy – na nejkyselejším místě pokrývala hnědá řasa Spatoglossum stipitatum přes polovinu dna. Klesala i pestrost korálů a vápnitých řas a masivní korály rodu Porites tu pomaleji ukládaly vápenec své kostry. ^[2]

Podle autorů je to první doklad přímo z přírody, že okyselení oceánu na úroveň předpovídanou pro konec století může útes proměnit z korálového v řasový. Zároveň upozorňují, že výsledky se liší od podobných míst v Papui-Nové Guineji a u japonského ostrova Iwotorishima, kde okyselení změnilo útesy jinak: v Japonsku tam převládly měkké korály, v Papui-Nové Guineji se pokryv korálů výrazně nezměnil, jen ubylo druhů. ^{[2, 3]}

Zajímavosti

Jméno pochází z chamorrského názvu ostrovů Ma'ok, který se překládá jako „pevný“ nebo „věčný“. Ostrovy patří k obci Northern Islands ve Společenství Severních Marian (USA). ^[4]

Fakta

Vrchol lávové kopule: asi 20 m pod hladinou
Plyn z průduchů: převážně oxid uhličitý
pH u průduchu: průměr 7,94 (nejméně 7,72), kontrola 8,04
První zmínka: 1522 (Espinosa)

Slovníček

kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne zhroucením povrchu nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávová kopule: kupovitý útvar z velmi husté lávy, která se nahromadí nad místem, kudy vystupuje
pyroklastické uloženiny: vrstvy úlomků hornin, popela a pemzy vyvržených při výbušné erupci
žíla (dajka): deskovité těleso ztuhlého magmatu, které vyplnilo puklinu v hornině
pH: míra kyselosti; čím nižší číslo, tím kyselejší voda. Mořská voda má dnes pH kolem 8,1
okyselování oceánu: pokles pH mořské vody, protože se v ní rozpouští oxid uhličitý z ovzduší; korálům a dalším živočichům s vápenatou kostrou ztěžuje stavbu schránek

Zdroje

Maug Islands, Smithsonian Global Volcanism Program
Enochs, I. C. a kol.: Shift from coral to macroalgae dominance on a volcanically acidified reef. Nature Climate Change 5 (2015), doi:10.1038/nclimate2758 (rukopis v repozitáři NOAA), Nature Climate Change (2015)
Carbon dioxide-spewing volcano drives reef from coral to algae, University of Miami Rosenstiel School (2015)
Maug Islands, Wikipedia
Maug, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.