Kuttara

sopka – Stratovolcano(es), Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano(es)
Nadmořská výška: 549 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1820
Poloha: 42,491°, 141,160°

Kuttara je skupina sopek na japonském ostrově Hokkaidó, blízko pobřeží Tichého oceánu. Její kalderu vyplňuje kulaté jezero Kuttara a na západním úpatí leží Džigokudani („Pekelné údolí“) s fumarolami a gejzíry a slavné lázně Noboribetsu. Naposledy tu asi před 200 lety došlo k menšímu parnímu výbuchu. ^{[2, 1, 4]}

Jak vznikl

Sopky Kuttara leží jihovýchodně od kaldery Tója a jihozápadně od kaldery Šikocu. Skupinu tvoří malé stratovulkány, lávové kopule, sopečné kužely a kaldera. Podle GVP rostla v pěti hlavních obdobích, z nichž první začalo před více než 60 000 lety. ^[2]

Podle JMA se zhruba před 80 000 až 45 000 lety opakovaly velké erupce z více kráterů, provázené pyroklastickými proudy. Činnost, která vyvrcholila asi před 40 000 lety, vytvořila kruhovou kalderu o průměru 3 km. Podle GVP ji vyhloubila velká erupce dacitové pemzy na konci čtvrtého období. ^{[1, 2]}

Na západním úpatí pak vyrostla mladší sopka Noboribetsu s lávovou kopulí Hijorijama z dacitu. Její stáří se ve zdrojích liší: GVP uvádí asi 10 000 let, JMA počátek činnosti asi před 15 000 lety a NASA růst kopule asi před 15 000 až 20 000 lety. ^{[1, 2, 4]}

Erupce

Asi před 8 000 lety začaly opakované freatické erupce – výbuchy páry, které vznikají, když se podzemní voda prudce přemění v páru. Vyhloubily krátery Ójunuma a Džigokudani. Podle JMA tu jen v období před 10 000 až 1 700 lety vybuchlo sedmkrát. ^[1]

Nejmladší erupce vytvořila řadu kráterů Hijorijama – Ójunuma – Uradžigoku. Její usazeniny leží na popelu z erupce sousední sopky Usu z roku 1663, proto se klade asi 200 let do minulosti. Vyvrhla asi 170 000 m³ materiálu (VEI 1). GVP ji datuje kolem roku 1820 s nejistotou ± 100 let. Žádné písemné záznamy o sopečné činnosti nejsou. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Jezero Kuttara v kaldeře patří podle NASA k nejkulatějším a nejprůzračnějším jezerům Japonska. ^{[4, 2]}

Džigokudani je kráter široký 300 až 400 m, který leží jižně od lávové kopule. Je to holé údolí s rezavě červenou a černou půdou, plné fumarol (otvorů s horkými plyny), horkých pramenů a gejzírů. Na konci vycházkové stezky leží sirnaté jezírko Ójunuma, jehož hladina má asi 50 °C. ^{[2, 4]}

Lidé kolem

Noboribetsu patří k nejslavnějším lázeňským městům Hokkaida. Podle JMA navštívilo lázeňskou oblast Noboribetsu Onsen v roce 2010 asi 3 miliony lidí. Oblast je součástí národního parku Šikocu-Tója. ^{[4, 1]}

Město Noboribetsu mělo v roce 2011 asi 52 000 obyvatel. Mapu sopečného nebezpečí pro Kuttaru vydalo v prosinci 2006. ^[1]

Monitoring

Kuttara patří k japonským sopkám, které meteorologická agentura JMA sleduje nepřetržitě. Používá seismometry, GPS, náklonoměr, infrazvukový mikrofon a kamery; další přístroje mají Hokkaidská univerzita, úřad GSI a ústav NIED. JMA sleduje mimo jiné výšku dýmu nad Hijorijamou, počet sopečných zemětřesení a teplotu fumarol na jejím vrcholu. ^[1]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2022 zkoumala složení horké vody a plynů v Noboribetsu. Podle ní je hluboko pod zemí horká voda bohatá na chloridy (asi 12 000 mg chloru na litr) o teplotě přes 220 °C. Brání jí stoupat vrstva jílu, která vznikla přeměnou horniny horkou vodou a funguje jako poklička. ^[3]

Když stoupající voda začne vřít, oddělí se z ní pára s oxidem uhličitým a sirovodíkem; fumaroly na Hijorijamě živí pára oddělená při asi 140 °C. Autoři soudí, že parní erupce tu vznikají, když v hluboké horké vodě náhle poklesne tlak a voda se prudce změní v páru, a navrhují podle toho sopku sledovat. ^[3]

Fakta

Kaldera: průměr 3 km, asi před 40 000 lety
Poslední erupce: asi před 200 lety, 170 000 m³, VEI 1
Jezírko Ójunuma: hladina asi 50 °C
Návštěvníci Noboribetsu Onsen: asi 3 miliony (2010)
Observatoř: JMA, nepřetržité sledování

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
lávová kopule: vypouklá kupa husté lávy, která se nahromadí nad sopečným otvorem, protože nemůže odtéct
dacit: sopečná hornina s poměrně vysokým obsahem křemíku; její láva je hustá a erupce bývají výbušné
pyroklastický proud: žhavá směs sopečného popela, úlomků hornin a plynů, která se řítí po svahu sopky velkou rychlostí
freatická erupce: parní výbuch: podzemní voda se od horké horniny nebo magmatu prudce změní v páru a vyhodí úlomky hornin, nové magma přitom nevychází
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle objemu vyvrženého materiálu; každý stupeň je zhruba desetkrát víc

Zdroje

National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan: 14. Kuttara, Japan Meteorological Agency
Kuttara, Smithsonian Global Volcanism Program
Takahashi, R., Suzuki, T., Ohmori, K.: Hydrothermal system at the Noboribetsu geothermal area, Kuttara volcano, southwestern Hokkaido, revealed by geochemical and mineralogical investigations. Bulletin of the Volcanological Society of Japan 67 (2022), 453–469, doi:10.18940/kazan.67.4_453 (abstrakt), Bulletin of the Volcanological Society of Japan (2022)
Volcanic Hell Makes for Bathing Heaven, NASA Earth Observatory (2018)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.