Moyorodake [Medvezhia]

sopka – Stratovolcano, Japan - administered by Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Japan - administered by Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 124 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 1999
Poloha: 45,389°, 148,838°

Moyorodake, rusky Medvežij, je sopečný komplex na severovýchodním cípu ostrova Iturup v Kurilách. Jeho kužel Kudriavy (japonsky Moyorodake) je vzácným příkladem sopky, z jejíchž fumarol už desítky let stále unikají plyny horké přes 800 °C. V roce 1994 v nich vědci objevili první známý minerál, který obsahuje jako jediný kov rhenium. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Komplex leží uvnitř dvou do sebe zasahujících kalder z pleistocénu (starších čtvrtohor), širokých 14 × 18 a 10 × 12 km. Na dně kalder stojí lávové dómy a struskové kužely s lávovými poli a je tu i malé jezero. ^[1]

Na východní straně komplexu vyrostly v řadě od západu k východu čtyři malé stratovulkány: Kudriavy, Tukap, Srednij a nejvyšší Medvežij, který leží už mimo západní kalderu na pobřeží Tichého oceánu. Kudriavy je mladší než 2 000 let; z něj i z Tukapu dodnes unikají sopečné plyny. ^[1]

Nejzápadnější kužel, Menšoj Brat, je velký lávový dóm se struskovými kužely na úbočí. Z jednoho z nich vytekla řada mladých lávových proudů dlouhých až 4,5 km, které doputovaly k jezeru Slavnoje. Podle GVP pravděpodobně vznikly v posledních několika stoletích. ^[1]

Erupce

Erupce jsou zaznamenány od 18. století. Katalog GVP uvádí erupce Kudriavého v letech 1778, 1883, 1958 a 1999 (rok 1946 je nejistý); žádná nepřesáhla stupeň 2 na stupnici VEI. Podle studie z roku 2016 byla poslední erupcí, při níž vystoupilo magma, ta z roku 1883; od té doby šlo jen o občasné freatické výbuchy. ^{[1, 2]}

Malá erupce 7. října 1999 byla freatická, tedy parní. Předcházelo jí neobvykle suché období, regionální zemětřesení a pak mimořádně vydatné srážky. Voda uvnitř sopky začala vřít, zvýšila tlak plynů ve fumarolách a ten vyvrhl materiál z kráteru; vznikl nový kráter. ^[3]

Horké plyny a rhenium

Kudriavy je vzácný příklad sopky s dlouhodobě stálým systémem vysokoteplotních fumarol. Plyny unikají z pole o ploše asi 3 000 m² a vědci je měřili téměř každý rok od roku 1991 do roku 2015. Tvoří je z 92–96 % vodní pára, dále oxid uhličitý, sloučeniny síry a chlorovodík. ^[2]

Nejvyšší teplotu plynů, 940 °C, naměřili v roce 1992; do roku 1999 pozvolna klesla asi na 907 °C. Výbuch v roce 1999 zasypal nejteplejší průduch. V roce 2001 bylo uvnitř nového kráteru naměřeno 870 °C a v letech 2002–2015 se maximum drželo mezi 820 a 850 °C. ^{[3, 2]}

Obrysy polí fumarol se podle studie z roku 2002 téměř shodují s mapou z roku 1948. Měření z let 1998–1999 ukázala, že činnost fumarol ovlivňuje i počasí: silné deště zvyšovaly tlak plynů a měnily jejich složení. ^[3]

V roce 1994 popsali vědci v časopise Nature v okolí jednoho z plynových průduchů sulfid, v němž je jediným kovem rhenium – vzácný prvek, který se jinak v přírodě vyskytuje jen ve stopách. Šlo o první známý čistě rheniový minerál; dostal jméno rheniit (ReS₂). V plynu je rhenia jen 2–10 miliardtin, takže se musí při vylučování obohatit zhruba stomilionkrát. ^{[4, 5]}

Poměr izotopů helia v plynech z let 2012 a 2013 patří podle studie z roku 2016 k nejvyšším u sopek nad subdukčními zónami, což ukazuje na velký podíl helia ze zemského pláště. Autoři vysvětlují stálost fumarol prouděním magmatu v přívodním kanálu: magma bohaté na plyny stoupá, odplyní se a zase klesá. ^[2]

Historie

Katalog GVP uvádí jako zemi „Japonsko – spravováno Ruskem“. Sopka má také dvojí jméno: japonské Moyorodake a ruské Medvežij. ^{[1, 5]}

Fakta

Nejvyšší teplota plynů: 940 °C (1992)
Objev rheniitu: 1994, fumaroly Kudriavého
Poslední magmatická erupce: 1883
Kaldery: 14 × 18 km a 10 × 12 km

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
pleistocén: starší čtvrtohory, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
lávový dóm: kupa z velmi husté lávy, která se nerozteče a hromadí se nad průduchem
struskový kužel: menší sopečný kužel z pórovitých úlomků lávy (strusky) vyvržených z průduchu
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
freatická erupce: výbuch páry: podzemní voda se od horkých hornin náhle změní v páru a roztrhá horninu nad sebou, aniž by vystoupilo nové magma
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8
izotopy helia: dvě varianty atomu helia (helium-3 a helium-4); jejich poměr prozrazuje, zda plyn pochází ze zemského pláště, nebo z kůry

Zdroje

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.