Ebeko

sopka – Stratovolcano, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 103 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 2024
Poloha: 50,686°, 156,014°

Ebeko je jedna z nejčinnějších sopek Kurilských ostrovů. Stojí na severním konci ostrova Paramušir, jen asi 7 km od městečka Severo-Kurilsk, a v letech 2016–2024 v ní často docházelo k menším výbuchům. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Ebeko má plochý vrchol se třemi krátery seřazenými ve směru od jihojihozápadu k severoseverovýchodu. Je nejsevernější z pěti sopečných kuželů, které spolu tvoří jeden komplex. Výšku vrcholu udává GVP 1 103 m, anglická Wikipedie 1 156 m. ^{[1, 4]}

Ve středním kráteru je jezero hluboké asi 20 m, na jehož březích syčí solfatary – otvory, kterými unikají horké sirné plyny. V jižním kráteru je velký vroucí pramen, severní kráter skrývá malé studené jezírko ve tvaru půlměsíce. Silné úniky plynů (fumaroly) jsou i na vnějších svazích. ^[1]

Erupce

Erupce jsou zapsány od konce 18. století. Všechny byly malé až středně velké výbuchy z vrcholových kráterů; podle Wikipedie byla mezi lety 1793 a 1991 zaznamenána jedenáctkrát. ^{[1, 4]}

Část erupcí jsou jen výbuchy páry (freatické erupce), kdy se podzemní voda prudce ohřeje od horké horniny. Čerstvé magma se podle studie z roku 2021 dostalo na povrch jen při třech historických erupcích: 1934–1935, 1987–1991 a při té, která začala v roce 2016. ^{[2, 3]}

Od října 2016 sopka vybuchovala často: podle studie z roku 2021 šlo o mírné výbuchy s oblaky popela vysokými až 5 km. Podle katalogu GVP trvala tato fáze do listopadu 2021 a další, od června 2022, do konce roku 2024. V srpnu 2024 vystoupil oblak popela podle Wikipedie do výšky 2,5 km. ^{[2, 1, 4]}

Nebezpečí

Severo-Kurilsk s asi 2 500 obyvateli stojí na náplavovém kuželu z uloženin laharů – bahnotoků, které v minulosti stekly ze sopky. Podle autorů studie z roku 2021 pro něj sopka představuje vážnou hrozbu. ^[2]

Studie z roku 1994 považuje za hlavní nebezpečí pro město velké lahary, které by mohly stéct údolími řek Kuzminka a Matrosskaja pramenících na sopce. Spad popela z Ebeka i dalších sopek severních Kuril a jižní Kamčatky hodnotí jako menší hrozbu. ^[3]

Co o něm dnes víme

Rozbor současné erupce z roku 2021 ukázal, že čerstvě vyvržený materiál je velmi vazký andezit bohatý na krystaly. Autoři navrhují vysvětlení: pod vrcholem se do hornin nasáklých vodou a rozložených horkými roztoky vtlačují malá tělesa silně krystalického a velmi vazkého magmatu, která stoupají vzhůru, protože jsou lehčí než okolí. Některé proniknou až na povrch a způsobí výbuch s čerstvým magmatem, jiné uvíznou těsně pod ním, ohřívají podzemní vodu a vyvolávají parní výbuchy. ^[2]

Starší práce z roku 1994 rekonstruovala následky erupcí ze 17. až 20. století podle historických zpráv, vrstev popela a leteckých snímků. Došla k tomu, že všechny byly freatické nebo freatomagmatické a teplo pro ně dodává soustava magmatických žil o objemu přes 1 km³. ^[3]

Fakta

Vzdálenost od Severo-Kurilsku: asi 7 km
Erupce s čerstvým magmatem: 1934–1935, 1987–1991, od 2016
Jezero ve středním kráteru: hloubka asi 20 m

Slovníček

solfatara: otvor, ze kterého unikají horké plyny bohaté na síru
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
freatická erupce: výbuch páry, když se voda dostane k horké hornině nebo magmatu; nevyvrhuje novou lávu
lahar: bahnotok – proud vody, popela a kamení, často po dešti na čerstvém sopečném materiálu
andezit: sopečná hornina se středním obsahem křemíku; její láva je hustší než čedičová

Zdroje

Ebeko, Smithsonian Global Volcanism Program
Belousov, A., Belousova, M., Auer, A., Walter, T. R., Kotenko, T.: Mechanism of the historical and the ongoing Vulcanian eruptions of Ebeko volcano, Northern Kuriles. Bulletin of Volcanology 83 (2021), 4, doi:10.1007/s00445-020-01426-z (abstrakt), Bulletin of Volcanology (2021)
Melekestsev, I. V., Dvigalo, V. N., Kirianov, V. Yu., Kurbatov, A. V., Nesmachnyi, I. A.: Ebeko volcano, Kuril Islands: eruptive history and potential volcanic hazards. Part II. Journal of Volcanology and Seismology 15 (1994), 411–430 (abstrakt), Journal of Volcanology and Seismology (1994)
Ebeko, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.