Asacha

sopka – Complex, Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde: Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 1 910 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: 52,355°, 157,827°

Asača je skupina sopek na jihu Kamčatky, západojihozápadně od sopky Mutnovskij a asi 100 km od Petropavlovsku-Kamčatského. Většina masivu vznikla v pleistocénu, starší části čtvrtohor, ale některé menší kužely a dómy na jeho úbočích jsou mladší a zemětřesný roj z roku 1983 naznačuje, že sopka nemusí být vyhaslá. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Masiv stojí na bloku zemské kůry, který je zřetelně ohraničený zlomy. Tvoří ho starší štítová sopka Asača (plochá sopka s mírnými svahy), stratovulkán Želtyj na východě, mladší stratovulkán Asača a malý lávový kužel Tumanov – nejzachovalejší z velkých kuželů skupiny. Všechny vyrostly v pozdním pleistocénu. ^[1]

Na úbočích stojí deset lávových dómů, kup husté lávy nahromaděné nad průduchem. Většina z nich vznikla v pleistocénu, některé ale mohou pocházet už z raného holocénu, který začal asi před 11 700 lety. ^[1]

Podle české Wikipedie svahy masivu rozrušují trhliny a rokle a na západní straně je ledovcový kar – mísovitá prohlubeň vyhloubená ledovcem – s jezerem. ^[2]

Erupce

Žádná historická erupce Asači není známa. V holocénu však na západních a jižních úbočích masivu vznikly čedičové struskové kužely a lávové proudy. Podle GVP nepatří přímo k sopce Asača, ale k rozptýlenému sopečnému dění v celé oblasti. ^[1]

Monitoring

V roce 1983 proběhl poblíž sopky Želtyj silný roj vulkanotektonických zemětřesení – otřesů, které vznikají, když pohyb magmatu láme horniny. Podle GVP to naznačuje, že komplex je stále sopečně činný. Česká Wikipedie zmiňuje i fumaroly, tedy otvory, ze kterých unikají sopečné plyny. ^{[1, 2]}

Sopky na Kamčatce podle portálu COMET sleduje Ústav vulkanologie a seismologie Dálněvýchodní pobočky Ruské akademie věd a tým KVERT, který vydává výstrahy pro letectvo. Portál COMET, který shromažďuje pozorování deformací sopek, u Asači (v listopadu 2026) žádné pozorování pohybů povrchu neuvádí. ^[3]

Fakta

Zemětřesný roj: 1983, u sopky Želtyj
Lávové dómy: 10 na úbočích masivu
Sledují: Ústav vulkanologie a seismologie DVO RAV, KVERT

Slovníček

štítová sopka: plochá sopka s mírnými svahy, postavená z tekuté lávy
stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných úlomků
lávový dóm: kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
pleistocén, holocén: starší a mladší část čtvrtohor; holocén je posledních asi 11 700 let, pleistocén období ledových dob před ním
kar: mísovitá prohlubeň ve svahu hory, kterou vyhloubil ledovec
vulkanotektonické zemětřesení: otřes, který vzniká, když se pod sopkou lámou horniny, například pod tlakem stoupajícího magmatu
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Asacha, Smithsonian Global Volcanism Program
Asača (sopka), Wikipedie
Asacha – COMET Volcano Deformation Database, COMET (Centre for Observation and Modelling of Earthquakes, Volcanoes and Tectonics)

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.