Mezhdusopochny

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Kde

Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Shield

Nadmořská výška

1 641 m

Poloha

57,470°, 160,250°

Meždusopočnyj je čedičová štítová sopka vysoká 1 641 m ve Sredinném (Středokamčatském) hřbetu, horském pásmu uprostřed poloostrova Kamčatka. Stojí nad severním břehem jezera Meždusopočnoje a podle novějšího výzkumu nepatří mezi sopky činné v posledních zhruba 12 000 letech. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Sopka leží na severovýchodním konci skupiny malých štítových sopek, které se řadí od jihozápadu k severovýchodu v široké příkopové propadlině (pruhu kůry pokleslém mezi zlomy). Propadlina se táhne západně od hřebene Sredinného hřbetu, severně od sopky Kebeney. ^[1]

Jižně od sopky pokrývá dno propadliny čedičová láva. Celý masiv je podle české Wikipedie postaven převážně z čedičových hornin. ^{[1, 3]}

Jak je stará

Starší geologické mapování Sredinného hřbetu (Ogorodov a kol., 1972) řadilo zdejší sopky podle jejich tvaru do holocénu, tedy do posledních zhruba 11 700 let. Pozdější výzkum ale upozornil, že tu sopky vypadají mladší, než jsou: leží na nich méně tefry (sopečného popela a úlomků) než na sopkách východní Kamčatky. ^[1]

Novější práce o sopečných dějinách Kamčatky – Pevzner (2006) a Ponomareva a kol. (2007) – Meždusopočnyj mezi sopky činné v holocénu nepočítají. Katalog GVP ji vede jen jako sopku z pleistocénu (starších čtvrtohor) bez známé erupce v posledních zhruba 12 000 letech. ^[1]

Zdroje se v tom rozcházejí. Česká Wikipedie odhaduje stáří sopky na konec pleistocénu až začátek holocénu. Anglická Wikipedie píše o „vzácné činnosti od roku 1292“, ale jako jediný zdroj uvádí GVP, který žádnou erupci sopky nezná. ^{[3, 4, 1]}

Mladé sopky Kamčatky vznikají díky subdukci – zanořování Tichomořské desky do zemského pláště. Tvoří tři pásy a ve všech převládají tmavé horniny chudé na křemík. Sredinný hřbet je z těchto pásů nejméně „výkonný“ a horniny s více než 57 % oxidu křemičitého tvoří méně než desetinu toho, co tu vybuchlo. ^[2]

Fakta

Pohoří

Sredinný (Středokamčatský) hřbet

Poloha

severní břeh jezera Meždusopočnoje

Slovníček

štítová sopka

široká sopka s mírnými svahy, kterou postupně navršily proudy řídké, snadno tekoucí lávy

čedič

tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko

příkopová propadlina

pruh zemské kůry, který poklesl mezi dvěma zlomy (odborně graben)

tefra

úlomky vyvržené sopkou do vzduchu – popel, pemza, kamínky – které pak napadají na okolí

holocén

nejmladší období dějin Země, posledních zhruba 11 700 let od konce poslední doby ledové

pleistocén

starší čtvrtohory, období dob ledových zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

subdukce

zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se nad ní taví hornina a vzniká magma

Zdroje

1. Mezhdusopochny, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Ponomareva, V. V., Churikova, T., Melekestsev, I. V., Braitseva, O. A., Pevzner, M., Sulerzhitskii, L.: Late Pleistocene–Holocene volcanism on the Kamchatka Peninsula, Northwest Pacific region. In: Volcanism and Subduction: The Kamchatka Region, Geophysical Monograph 172 (2007), 165–198 (abstrakt), American Geophysical Union (2007)
3. Meždusopočnyj, Wikipedie
4. Mezhdusopochny, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.