Shishel
sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Kde
- Russia, Northwestern Pacific Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Shield
- Nadmořská výška
- 2 525 m
- Poloha
- 57,450°, 160,370°
Šišel je mohutná čedičová štítová sopka vysoká 2 525 m na hřebeni Sredinného (Středokamčatského) hřbetu uprostřed Kamčatky. Vrchol jí trvale pokrývá ledovec. Dřív se řadila do holocénu (posledních zhruba 11 700 let), novější výzkum ji ale mezi holocenní sopky nepočítá a katalog GVP ji vede jako sopku z pleistocénu. [1, 3]
Jak vypadá
Šišel stojí na východní straně široké příkopové propadliny (pruhu kůry pokleslém mezi zlomy). V ní se od jihozápadu k severovýchodu řadí řetěz menších, navzájem se překrývajících štítových sopek – od sopky Leutongey až po Meždusopočnyj, který leží několik kilometrů západně od Šišelu. [1, 3]
Jižně a jihozápadně od vrcholu stojí malé struskové kužely – kopce, které nasypaly krátké erupce. Na severovýchodním úbočí leží rozsáhlé lávové pole; česká Wikipedie ho popisuje jako mohutný ztuhlý lávový proud na severním svahu. [1, 3]
Jak je stará
Starší geologické mapování Sredinného hřbetu (Ogorodov a kol., 1972) řadilo zdejší sopky podle jejich tvaru do holocénu, tedy do posledních zhruba 11 700 let. Pozdější výzkum ale upozornil, že tu sopky vypadají mladší, než jsou: leží na nich méně tefry (sopečného popela a úlomků) než na sopkách východní Kamčatky. [1]
Novější práce o sopečných dějinách Kamčatky – Pevzner (2006) a Ponomareva a kol. (2007) – Šišel mezi sopky činné v holocénu nepočítají. Katalog GVP ji vede jen jako sopku z pleistocénu (starších čtvrtohor) bez známé erupce v posledních zhruba 12 000 letech. [1]
Česká Wikipedie odhaduje poslední erupci na konec pleistocénu až začátek holocénu, anglická Wikipedie označuje sopku za vyhaslou. [3, 4]
Mladé sopky Kamčatky vznikají díky subdukci – zanořování Tichomořské desky do zemského pláště. Tvoří tři pásy a ve všech převládají tmavé horniny chudé na křemík. Sredinný hřbet je z těchto pásů nejméně „výkonný“ a horniny s více než 57 % oxidu křemičitého tvoří méně než desetinu toho, co tu vybuchlo. [2]
Fakta
- Pohoří
- Sredinný (Středokamčatský) hřbet
- Vrchol
- trvale zaledněný
Slovníček
- štítová sopka
- široká sopka s mírnými svahy, kterou postupně navršily proudy řídké, snadno tekoucí lávy
- čedič
- tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko
- příkopová propadlina
- pruh zemské kůry, který poklesl mezi dvěma zlomy (odborně graben)
- struskový kužel
- malý kopec ze sopečné strusky (pórovitých kousků lávy), který nasype jediná krátká erupce
- tefra
- úlomky vyvržené sopkou do vzduchu – popel, pemza, kamínky – které pak napadají na okolí
- holocén
- nejmladší období dějin Země, posledních zhruba 11 700 let od konce poslední doby ledové
- pleistocén
- starší čtvrtohory, období dob ledových zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
- subdukce
- zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce se nad ní taví hornina a vzniká magma
Zdroje
- Shishel, Smithsonian Global Volcanism Program
- Ponomareva, V. V., Churikova, T., Melekestsev, I. V., Braitseva, O. A., Pevzner, M., Sulerzhitskii, L.: Late Pleistocene–Holocene volcanism on the Kamchatka Peninsula, Northwest Pacific region. In: Volcanism and Subduction: The Kamchatka Region, Geophysical Monograph 172 (2007), 165–198 (abstrakt), American Geophysical Union (2007)
- Šišel, Wikipedie
- Shishel, Wikipedia
Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.