Ashikule Volcanic Field

sopka – Volcanic field, China, Eastern Asia Volcanic Regions

Kde: China, Eastern Asia Volcanic Regions
Typ (GVP): Volcanic field
Nadmořská výška: 5 090 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1951
Poloha: 35,742°, 81,646°

Sopečné pole Ashikule (také Kunlunská sopečná skupina) leží v pohoří Kunlun na severozápadě Tibetu, v průměrné výšce kolem 5 000 m, a patří k nejvýše položeným sopečným polím světa. Podle zprávy z roku 1951 tu dělníci stavějící silnici viděli výbuch sopky Ashi – to by byla nejmladší erupce v Číně, i když ji někteří vědci zpochybňují. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Pole leží v pánvi Ashikule na západním konci pohoří Kunlun. Podle studie z roku 2021 ho tvoří asi 10 sopek na ploše kolem 200 km²; podle studie z roku 2014 jde o víc než 10 hlavních sopek a desítky malých kuželů. Převládají sypané kužele z trachyandezitu, sopečné horniny bohaté na sodík a draslík. ^{[2, 3, 1]}

V pánvi jsou tři slaná jezera: Ashikule, Wulukekule a Shagesikule. Jezero Ashikule je podle Wikipedie hluboké asi 40 m, má rozlohu asi 14 km² a vzniklo, když lávový proud přehradil údolí. ^{[4, 1]}

Sopka Ashi (též Ka-er-daxi nebo Vulkan) stojí jižně od jezera Ashikule. Podle Wikipedie je její kužel široký asi 350 m, vysoký asi 120 m a kráter je otevřený k jihu. Krajina je velmi suchá a odlehlá; nejbližší okresní město Yutian leží podle Wikipedie asi 131 km na sever. ^[4]

Jak vznikl

Ashikule neleží u okraje desky, kde se jedna deska noří pod druhou, ale uvnitř kontinentu, na Tibetské náhorní plošině, která vznikla srážkou Indie s Eurasií. Proč tu vzniká magma, není dosud jasné; Wikipedie shrnuje několik vysvětlení, od hornin zatažených do hloubky při srážce desek po stoupání horkého materiálu z pláště. ^{[4, 1]}

Pánev leží v propadlé kře (příkopové propadlině) na místě, kde se sbíhají dva velké zlomy – Altyn Tagh (Altun) a Kangxiwa. Podle Wikipedie mohou zlomy sopečnou činnost ovlivňovat. Asi 30 km jižně od pole udeřilo v roce 2008 zemětřesení u Yutianu o síle kolem 7. ^{[3, 4]}

Nejstarší datované horniny pole jsou podle Wikipedie staré asi 5 milionů let. Většina sopek vznikla zhruba před 670 000 až 500 000 lety, mladší výlevy pokračovaly i později. ^[4]

Erupce z roku 1951

Dne 27. května 1951 podle GVP pozorovala skupina stavějící silnici erupci kužele Ashi. Začala hlasitým výbuchem, vyhazovala velké kamenné bloky a několik dní z ní stoupal „kouř“. GVP ji hodnotí stupněm 2 na stupnici VEI. ^[1]

O erupci informoval list Xinjiang Daily. Podle Wikipedie ji podporuje vrstva sopečného popela nalezená v ledovcové čepici Changce. ^[4]

Zdroje se ale neshodují v tom, co erupce zanechala. Popisek fotografie v GVP uvádí, že láva z roku 1951 pokryla 33 km². Podle Wikipedie naopak zatím nebyla žádná hornina v poli s erupcí z roku 1951 přesvědčivě spojena a jedna geologická práce pravost erupce zpochybňuje. Další, nepotvrzená erupce je hlášena z 19. století. ^{[1, 4]}

Co o něm dnes víme

Oblast je odlehlá a dlouho byla málo prozkoumaná. Čínský tým v roce 2021 popsal podrobný terénní výzkum, při kterém poprvé sestavil podrobnou geologickou mapu pánve a nechal přesně datovat vybrané lávy. Na tomto základě upřesnil sled erupcí. ^{[2, 4]}

Studie z roku 2014 zkoumala krystaly v horninách sopky Ashi. Podle nich pod sopkou mohou být dva zásobníky magmatu, nejspíš navzájem propojené; krystaly pyroxenu ukazují na hloubky asi 18–25 km a 13–18 km. Rozložení velikostí krystalů živce ukazuje, že se trachyandezitové magma mísilo s magmatem bohatším na křemík. ^[3]

Podle Wikipedie se dnes pod polem neměří žádné vzdouvání terénu a sopky jsou v klidu. Na severní straně kráteru Ashi však byly pozorovány fumaroly, otvory, ze kterých uniká pára a plyny. ^[4]

Fakta

Průměrná nadmořská výška pole: asi 5 000 m
Hlášená erupce: 27. května 1951, kužel Ashi (zpochybňovaná)
Jezero Ashikule: asi 14 km², hloubka asi 40 m, přehrazené lávou
Zásobníky magmatu pod Ashi: asi 13–18 km a 18–25 km hluboko

Slovníček

sopečné pole: oblast s mnoha menšími sopkami, z nichž každá obvykle vybuchla jen jednou nebo několikrát
trachyandezit: sopečná hornina bohatá na sodík a draslík se středním obsahem křemíku
příkopová propadlina: pruh zemské kůry, který poklesl mezi dvěma zlomy
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice 0–8 podle množství vyvrženého materiálu
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Ashikule Volcanic Field, Smithsonian Global Volcanism Program
Xu, J., Zhao, B., Yu, H., Wei, F., Chen, Z.: Volcanic geology and petrochemistry of Ashikule volcanic field in western Kunlun Mountains of the Tibetan plateau. Geological Society, London, Special Publications 510 (2021), 133–146 (abstrakt), Geological Society of London (2021)
Yu, H., Xu, J., Zhao, B., Shen, H., Lin, C.: Magmatic Processes of Ashi Volcano, Western Kunlun Mountains, China. Acta Geologica Sinica (English Edition) 88 (2014), 530–543 (abstrakt), Acta Geologica Sinica (2014)
Kunlun Volcanic Group, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.