Kiska

sopka – Stratovolcano, United States, North America Volcanic Regions

Kde

United States, North America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 220 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)

Poslední známá erupce

1990

Poloha

52,103°, 177,602°

Kiska je kuželovitá sopka na severním cípu stejnojmenného neobydleného ostrova v Aleutách. Je to nejzápadnější sopka 2 500 km dlouhého aleutského oblouku, o jejíchž erupcích existují záznamy. Naposledy vybuchla v červnu 1990. ^[1]

Jak vypadá

Sopka je stratovulkán – kužel z vrstev lávy a sopečného materiálu – vysoký 1 220 m, se základnou asi 8,5 × 6,4 km. Na vrcholu je mírně protáhlý kráter široký asi 400 m, otevřený k severu. Ze tří stran ji obklopují mořské útesy vysoké až 450 m. ^{[1, 2]}

Jižní část ostrova byla v minulosti zaledněná, všechny lávové proudy sopky jsou ale mladší než poslední velké zalednění. Mladé strmé proudy jsou z hranatých lávových bloků, jejich čela jsou vysoká až 30 m a vytékaly z míst od vrcholu až po úpatí. ^{[1, 2]}

Sopka stojí na zbytcích starší sopky, která vystupuje na jih od ní. Jeden lávový proud té starší sopky byl datován na 5,5 milionu let. Na mořském dně se k severoseverozápadu táhne 40 km dlouhá uloženina obří podmořské sesuvné laviny. ^{[1, 2]}

Erupce

Nejsilnější zaznamenaná erupce začala 24. ledna 1962 (VEI 3). U pobřeží na mysu Sirius Point tehdy vyrostl vedlejší struskový kužel vysoký asi 30 m a z něj vytékala láva. Další lávový proud byl hlášen v březnu 1964. ^{[1, 2, 6]}

Začátkem září 1969 zaznamenali pracovníci americké pobřežní a geodetické služby (Coast and Geodetic Survey) novou činnost: sloupec popela do výšky asi 400 m a páru až do 4 000 m. Ze sousedního ostrova Amčitka, vzdáleného 80 km, byly údajně vidět „plameny“ a něco, co vypadalo jako láva. Při vojenském přeletu nad severem ostrova 16. září posádka zaznamenala silný zápach síry, vzduch teplejší o 10 až 15 °C a možné stopy malého lávového proudu. ^[4]

Poslední erupce přišla 1. června 1990. Pracovníci vysílací stanice amerického námořnictva na Amčitce viděli kolem 10. hodiny dopoledne bílá oblaka páry, do kterých se přimísil tmavě šedý popel. Popel unikal jen několik hodin, sloup páry vystoupal až do 3,5 km a byl vidět ještě několik dní. ^[3]

Monitoring

Sopku má na starosti Aljašská vulkanologická observatoř (AVO). Na Kisce ale nejsou seismometry a AVO jí nepřiřazuje stupeň výstrahy ani barevný kód (stav v listopadu 2026). ^[2]

Sopka i bez erupcí uvolňuje plyny – souhrnná zpráva AVO za rok 2017 například zmiňuje hlášení o odplyňování Kisky. ^[5]

Historie

Ostrov je dnes neobydlený a patří do chráněné divočiny Aleutských ostrovů; navštívit ho lze jen se zvláštním povolením. Má jeden z nejlepších přístavů na Aleutách. ^{[1, 6]}

Za druhé světové války, v červnu 1942, ostrov obsadila japonská armáda a zajala desetičlennou americkou meteorologickou posádku. Japonci se v červenci 1943 pod rouškou mlhy nepozorovaně stáhli a spojenecké vojsko, které se vylodilo 15. srpna 1943, našlo ostrov prázdný. Pozůstatky japonské okupace jsou od roku 1985 národní historickou památkou USA. ^[6]

Fakta

Největší zaznamenaná erupce

1962, VEI 3, nový kužel u Sirius Point

Kráter na vrcholu

asi 400 m široký

Observatoř

Alaska Volcano Observatory (AVO)

Seismometry

žádné (2026)

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela a úlomků

struskový kužel

malý kopec z pórovitých úlomků lávy (strusky), které sopka vyhodí do vzduchu a které popadají kolem otvoru

VEI

index sopečné explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 (nevýbušná) do 8 (největší známé erupce)

seismometr

přístroj, který zaznamenává otřesy půdy; pod sopkou prozradí pohyb magmatu

Zdroje

1. Kiska, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Kiska Volcano, Alaska Volcano Observatory
3. Kiska 1990/6, Alaska Volcano Observatory
4. Kiska 1969/9, Alaska Volcano Observatory
5. Dixon, J. P. a kol.: 2017 Volcanic Activity in Alaska—Summary of Events and Response of the Alaska Volcano Observatory. USGS Scientific Investigations Report 2020-5102, doi:10.3133/sir20205102, U.S. Geological Survey (2020)
6. Kiska, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.