TerraBeat – zemětřesení a sopky

Kanaga

sopka – Stratovolcano, United States, North America Volcanic Regions

Kde
United States, North America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 307 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce
2023
Poloha
51,923°, -177,168°

Kanaga je pravidelný kuželovitý stratovulkán na severním cípu ostrova Kanaga v Aleutských ostrovech na Aljašce. Stojí uvnitř starší kaldery a jeho svahy pokrývají čerstvé lávové proudy. Do 30 km od něj nikdo nežije. Naposledy se projevil malým parním výbuchem v prosinci 2023. [1, 2, 3, 4]

Jak vypadá

Kužel má u hladiny moře průměr asi 4,8 km a je postaven ze střídajících se vrstev čedičových a andezitových láv, strusky a dalších sopečných úlomků. Na vrcholu je kruhový kráter široký asi 200 m a hluboký 60 m, z jehož fumarol (otvorů s unikajícími plyny) stoupá pára. Za jasného počasí ji podle GVP bývá vidět až z ostrova Adak, vzdáleného asi 50 km na východ. [1, 2]

Jižně a východně od sopky se táhne obloukovitý hřbet Kanaton, vysoký podle GVP 760 m a podle AVO až 800 m. Je to okraj kaldery (propadliny), v jejímž jihovýchodním dnu leží jezero široké podle AVO asi 2 km. Ze sopky po svazích stékají čerstvé lávové proudy, některé až do moře – dva z nich vznikly při erupcích v letech 1993–1995. Stopy zalednění AVO na ostrově Kanaga nezaznamenala. [1, 2]

Jak vznikl

Jak kaldera vznikla, není jasné. Sopečného tufu (zpevněného popela) je kolem ní méně, než by odpovídalo velké erupci, po které se vrchol propadne. Na mořském dně severoseverozápadně od ostrova ale leží uloženiny obří podmořské laviny trosek, které sahají téměř 30 km daleko – stopa po zřícení velké části dřívější sopky. [1]

Podle vrstev popela na sousedním ostrově Adak navrhli vědci v roce 1994, že kaldera mohla vznikat v několika obdobích, asi před 6 000, 4 500 a 3 000 lety. AVO hřbet Kanaton opatrně označuje jen za možný erodovaný okraj kaldery. [2]

Jihozápadně od sopky vystupuje čedič, v němž jsou uzavřeny úlomky ultramafických hornin (velmi chudých na křemík). Kvůli nim je Kanaga známá i mezi petrology, kteří zkoumají složení hornin. [1]

Erupce

Historické erupce jsou zaznamenány od roku 1763, většina je ale popsána jen kuse. Radiokarbonové datování odhalilo i asi desítku starších erupcí za posledních přibližně 9 000 let. [1]

Nejlépe zdokumentované je období 1993–1995. V roce 1994 sopka vybuchovala s přestávkami většinu roku a nejméně jednou poprášila jemným popelem obec Adak; lávové proudy z té doby doputovaly až k pobřeží. [4, 1]

Dne 18. února 2012 došlo podle GVP k erupci z trhliny ve vrcholovém kráteru. Dne 18. prosince 2023 večer místního času zachytily seismické a infrazvukové přístroje AVO malý výbuch. Na satelitních snímcích byl pak vidět proud sutě dlouhý asi 1,5 km severozápadně od kráteru a nové pukliny v kráteru a na jihovýchodním svahu; popel vidět nebyl. Zvýšená zemětřesná činnost trvala do 2. ledna 2024 a 27. února 2024 AVO stupeň výstrahy snížila zpět na normální. [1, 3]

Monitoring

Sopku sleduje Aljašská vulkanologická observatoř (AVO) pomocí seismických stanic a webových kamer; malý výbuch v roce 2023 zachytila i infrazvukem (zvukem o tak nízké frekvenci, že ho člověk neslyší). Výpadky kvůli počasí mohou trvat dlouho – od 2. do 28. ledna 2024 byly stanice i kamery mimo provoz. Podle stránky AVO (stav v listopadu 2026) má sopka od 27. února 2024 zelený, tedy normální stupeň a od té doby žádná další zpráva nevyšla. [2, 3]

Fakta

Vrcholový kráter
asi 200 m široký, 60 m hluboký
Podmořská lavina trosek
téměř 30 km k SSZ
Poslední výbuch
18. 12. 2023 (malý)
Nejbližší obec
Adak, asi 37 km východně
Hlídá
Alaska Volcano Observatory (AVO)

Slovníček

stratovulkán
sopka složená ze střídajících se vrstev ztuhlé lávy a sopečných úlomků
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
tuf
hornina ze zpevněného sopečného popela a drobných úlomků
lavina trosek
obří sesuv, při kterém se zřítí část sopky a trosky se rozlijí daleko po okolí nebo po mořském dně
ultramafická hornina
hornina velmi chudá na křemík a bohatá na hořčík a železo, typická pro zemský plášť
radiokarbonové datování
určení stáří organických zbytků podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C
infrazvuk
zvuk o tak nízké frekvenci, že ho lidské ucho neslyší; přístroje jím zachytí výbuchy na velkou vzdálenost

Zdroje

  1. Kanaga, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Kanaga – popis, geologie a stav, Alaska Volcano Observatory
  3. Kanaga 2023/12, Alaska Volcano Observatory
  4. Kanaga Volcano, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.