Westdahl

sopka – Stratovolcano?, United States, North America Volcanic Regions

Kde: United States, North America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano?
Nadmořská výška: 1 563 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1992
Poloha: 54,516°, -164,650°

Westdahl je mohutná ledovcem pokrytá sopka na jihozápadním konci ostrova Unimak v Aleutských ostrovech na Aljašce, jedna z největších sopek celého souostroví. Naposledy vybuchla v letech 1991–1992, kdy se ledem pokrytým vrcholem otevřela 8 km dlouhá trhlina. Od té doby se pod ní pomalu hromadí magma a povrch sopky se zvedá. ^{[1, 3, 4]}

Jak vypadá

Sopka má podobu širokého štítu s mírnými svahy. Vrcholy Westdahl Peak (1 560 m) a Faris Peak a sopka Pogromni stojí na mírně skloněné plošině, průměrně 1 220 m vysoké. Ta může být useknutým vrcholem staršího kuželu, který měl u hladiny moře rozměry asi 19 × 30 km. Nejvyšším bodem samotného Westdahlu je podle anglické Wikipedie Faris Peak (1 654 m). ^{[1, 2, 6]}

Asi 6 km severně stojí ostrý kužel sopky Pogromni, o několik set metrů vyšší než Westdahl. Je ale rozbrázděný ledovci, a tedy pravděpodobně starší. Přes vrchol Westdahlu vede od severozápadu k jihovýchodu řada menších kuželů, které vznikly po poslední době ledové. Ledovou čepici na vrcholu protíná kráter z roku 1978. ^{[1, 2]}

Erupce

První zaznamenaná erupce proběhla v roce 1795. Některé starší erupce byly připisovány sousední Pogromni; podle novějších prací (Miller a kol. 1998) ale nejspíš pocházely z Westdahlu. Ve druhé polovině 20. století vybuchla v letech 1964, 1978–1979 a 1991–1992; anglická Wikipedie uvádí navíc erupci v roce 1951. ^{[1, 6, 5]}

Poslední erupce začala 29. listopadu 1991. Piloti nejdřív hlásili oblak páry a popela sahající přes 6 km nad sopku, druhý den činnost na 8 km dlouhé trhlině, která se táhla od vrcholu Westdahl Peak na severovýchod přes zaledněné temeno. V ledu se otevřely jámy a praskliny. ^[3]

Z dolní části trhliny tryskaly lávové fontány a napájely lávový proud dlouhý asi 7 km, na čele až 1,5 km široký a 5–10 m mocný. Erupce vyvolala i lahar – proud bahna a kamení –, který podle posádky AVO urazil 18 km až do moře. Erupce slábla v lednu 1992 a kolem 15. ledna skončila. ^[3]

Lidé kolem

V okolí sopky nikdo nežije. Nejbližší trvalou osadou je False Pass asi 90 km severovýchodně. Během erupce v letech 1991–1992 tam lidé slyšeli dunění, cítili síru a několikrát na ně spadlo trochu popela. Kvůli oblaku popela musel americký letecký úřad FAA přesměrovat letecký provoz. ^{[3, 2]}

Co o něm dnes víme

Na Westdahlu se ukázalo, že z vesmíru lze poznat, jak se pod sopkou potichu hromadí magma. Pomocí družicové radarové interferometrie (InSAR) vědci z USGS zjistili, že se sopka od září 1993 do října 1998 zvedla asi o 17 cm, i když zemětřesení pod ní bylo jen málo – zhruba pět slabých otřesů ročně. Zvedání se postupně zpomalovalo. ^[5]

Zvedání pokračuje i nadále. Zachytila ho síť přijímačů GPS, kterou na ostrově Unimak postavili v roce 2008, a AVO ho popisuje i v letech 2018 a 2019. Podle observatoře se magma hromadí v zásobníku asi 6 km pod hladinou moře. ^[4]

Monitoring

Sopku hlídá Aljašská vulkanologická observatoř (AVO) sítí seismometrů. Když měření vypadne, dostává sopka dočasně stupeň „nepřidělen“. Naposledy se to stalo 2. března 2026 kvůli výpadku napájení; 9. března 2026 se po obnovení měření vrátila na zelený stupeň (Normal). ^[2]

Zajímavosti

Sopka nese jméno Ferdinanda Westdahla z amerického Pobřežního a geodetického úřadu, který v roce 1901 určil její polohu. Jméno sopce dal v roce 1902 O. H. Tittmann. ^[2]

Fakta

Observatoř: Alaska Volcano Observatory (AVO)
Lávový proud 1991–1992: asi 7 km, objem asi 50 mil. m³
Lahar 1991: 18 km až do moře
Zvednutí 1993–1998: asi 17 cm (InSAR)
Zásobník magmatu: asi 6 km pod hladinou moře
Nejbližší osada: False Pass, asi 90 km

Slovníček

štít (štítová sopka): široká sopka s mírnými svahy, kterou postavily hlavně lávové proudy
lávová fontána: proud řídké žhavé lávy stříkající z průduchu nebo trhliny do výšky
lahar: rychlý proud bahna, vody a kamení po svahu sopky, často z roztátého ledu nebo sněhu
InSAR (radarová interferometrie): metoda, která porovnává radarové snímky z družic pořízené v různých dobách a odhalí zvednutí nebo pokles terénu o centimetry
GPS (GNSS) přijímač: přístroj, který podle signálu družic přesně měří svou polohu a ukáže, jak se terén pohybuje

Zdroje

Westdahl, Smithsonian Global Volcanism Program
Westdahl Peak, Alaska Volcano Observatory
Westdahl 1991/11 (erupce), Alaska Volcano Observatory
Westdahl non-eruptive activity 2008, Alaska Volcano Observatory
Lu, Z., Wicks, C., Power, J., Dzurisin, D., Thatcher, W., Masterlark, T.: Interferometric Synthetic Aperture Radar Studies of Alaska Volcanoes. IGARSS 2002 (IEEE International Geoscience and Remote Sensing Symposium), IEEE IGARSS (2002)
Westdahl Volcano, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.