TerraBeat – zemětřesení a sopky

Rocard

sopka – Cone, France, Southern Pacific Volcanic Regions

Kde
France, Southern Pacific Volcanic Regions
Typ (GVP)
Cone
Nadmořská výška
-2 515 m
Tektonické prostředí
Intraplate / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
1972
Poloha
-17,662°, -148,586°

Rocard je podmořská sopka ve Francouzské Polynésii, mezi ostrovem Mehetia a podmořskou horou Teahitia. Její vrchol leží asi 2 500 m pod hladinou, takže žádnou její erupci nikdo neviděl – vědci je poznali jen podle záznamů seismometrů a podvodních mikrofonů. [1, 3]

Jak vypadá

Rocard je malá podmořská hora o průměru asi 8 km. Leží asi 60 km západoseverozápadně od ostrova Mehetia a podle GVP 28 km východojihovýchodně od podmořské hory Teahitia; studie z roku 2020 uvádí vzdálenost od Teahitie 20 až 25 km. Vrchol je podle GVP 2 515 m pod hladinou. [1, 2]

Sopka patří k sopečné oblasti horké skvrny Společenských ostrovů. Horká skvrna je místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů litosférických desek. [2]

Objev

Sopku poprvé lokalizovali v roce 1976 podle záznamů seismografů a její existenci pak potvrdilo mapování mořského dna (batymetrie). [3]

Podle studie z roku 1976, na kterou GVP odkazuje, mohly otřesy z let 1966, 1971 a 1972 způsobit podmořské erupce Rocardu. Katalog GVP je vede jako erupce zjištěné podvodními mikrofony (hydrofony), konkrétně v březnu 1966, v září 1971 a v červenci 1972. [1, 3]

V roce 1986 vědci z hory vytáhli dragou vzorky hornin. Když se dostaly na hladinu, „vybuchovaly“. To podle GVP naznačuje, že šlo o čerstvou lávu, která se ještě nestačila vyrovnat s tlakem a teplotou na mořském dně. [1]

Co o něm dnes víme

V březnu 2011 a v dubnu 2013 zachytily seismometry pod Rocardem neobvyklé otřesy. Studie J. Talandiera a kolegů z roku 2016 je vyložila tak, že láva pokaždé vystoupala mělkým otevřeným přívodním kanálem pod dnem a pak se vylila na mořské dno. [2, 3]

Mezi těmito dvěma událostmi, v srpnu 2012, zasáhlo sousední horu Teahitia zemětřesení o lokálním magnitudu 4,9. Tým kolem C. R. Germana proto v roce 2020 zvažoval, zda se horká skvrna Společenských ostrovů znovu neprobouzí. Aktivitu Rocardu přitom uvedl jako jeden z možných dokladů, převzatý ze starší studie. [2]

Fakta

Objevena
1976, podle záznamů seismografů
Podezření na erupce
2011 a 2013 (seismické záznamy)
Průměr stavby
asi 8 km

Slovníček

horká skvrna
místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek
hydrofon
podvodní mikrofon, který zachytí zvuk otřesů a výbuchů šířící se mořem na velké vzdálenosti
batymetrie
měření hloubky a mapování tvaru mořského dna
draga
kovový koš tažený po mořském dně, kterým se nabírají vzorky hornin

Zdroje

  1. Rocard, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. German, C. R. a kol.: Hydrothermal Activity and Seismicity at Teahitia Seamount: Reactivation of the Society Islands Hotspot? Frontiers in Marine Science 7 (2020), 73, doi:10.3389/fmars.2020.00073, Frontiers in Marine Science (2020)
  3. Rocard, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.