Malinche, La

sopka – Stratovolcano, Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 4 461 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1 170 př. n. l.
Poloha: 19,231°, -98,032°

La Malinche je osamělý, hluboce rozbrázděný stratovulkán ve středním Mexiku, severovýchodně od města Puebla a nedaleko Tlaxcaly. Je nejvyšší horou státu Tlaxcala. Naposledy vybuchla asi před 3 100 lety, ale vědci ji považují za potenciálně činnou a nebezpečnou, protože její nižší svahy jsou hustě osídlené. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Sopka stojí osamoceně mezi dvěma sopečnými hřbety: Popocatépetl–Iztaccíhuatl a Pico de Orizaba–Cofre de Perote. Patří k Transmexickému sopečnému oblouku, řetězu sopek nad subdukční zónou. Je složená z andezitu a dacitu, hornin s hustou lávou, a většina stavby vyrostla v pleistocénu (starších čtvrtohorách). ^[1]

Oficiálně měří 4 461 m, měření GPS však podle Wikipedie dávají spíš asi 4 440 m. Vrchol leží 22 km od Tlaxcaly, 28 km od Puebly a 118 km od hlavního města Ciudad de México. Vrcholové partie nesou stopy ledovcové eroze a svahy rozrývají hluboké kaňony. ^{[3, 1]}

Na svazích je několik menších kuželů a výbuchových kráterů, nejméně jeden z nich z holocénu. Nejvýraznější je soustava maarů Xalapaxco na východoseverovýchodním úpatí – maar je plochý kráter, který vznikne výbuchem při setkání magmatu s podzemní vodou. ^[1]

Historie

Tlaxcalané horu nazývali Matlalcueitl, což se překládá jako „(Paní) modré sukně“ – podle bohyně deště a zpěvu. Španělé jí říkali prostě Sierra de Tlaxcala. Dnešní jméno Malinche (Malintzin) se ujalo v 17. století a připomíná ženu, která tlumočila Hernánu Cortésovi při dobývání Aztécké říše. ^[3]

Při erupci zhruba před 3 100 lety stekly ze sopky lahary – bahnotoky ze sopečného materiálu a vody – až do Pueblské pánve a zasáhly tamní předkolumbovské osady. ^[1]

Co o něm dnes víme

Sopka byla dlouho málo prozkoumaná. Studie Castra-Govey a Siebeho z roku 2007 přinesla 38 nových radiokarbonových stáří uloženin a sestavila podrobnou historii erupcí sahající do doby před více než 45 000 lety. Starší fáze činnosti („Pre-Malinche“) zahrnuje většinu erupcí, její uloženiny jsou ale z velké části pohřbené; mladší fázi „Malinche“ autoři rozdělili do tří období. ^[2]

První období začalo před více než 45 000 lety pemzovou erupcí a pokračovalo růstem a zhroucením lávových kopulí na vrcholu. Druhé začalo asi před 21 500 lety rozsáhlým spadem pemzy (Malinche Pumice I), následovaly sesuvy částí sopky a pyroklastické proudy a lahary sváděné hlubokými údolími. Třetí začalo pemzovou erupcí asi před 12 000 až 9 000 lety, přineslo další pyroklastické proudy a lahary a vyvrcholilo zhruba před 7 500 lety. ^[2]

Po dlouhém klidu následovala asi před 3 100 lety erupce popela, jejíž uloženiny jsou nejmladší známé. Protože jsou nižší svahy sopky hustě osídlené, autoři doporučují pokládat La Malinche za potenciálně činnou a nebezpečnou sopku. Datování může podle nich pomoci i archeologům v oblasti Puebly a Tlaxcaly. ^[2]

Fakta

Jiná jména: Matlalcueye, Malintzin
Výška podle GPS: asi 4 440 m
Nejmladší erupce: asi před 3 100 lety (popel, lahary)
Radiokarbonových dat (2007): 38

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných vyvrženin
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; nad ní vznikají sopky
andezit, dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a erupce bývají výbušné
pleistocén: starší část čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
holocén: nejmladší geologické období, posledních zhruba 11 700 let
maar: plochý výbuchový kráter, který vznikne, když se magma setká s podzemní vodou
lahar: bahnotok ze sopečného materiálu a vody
radiokarbonové datování: určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C, například v zuhelnatělém dřevě pohřbeném pod sopečnými uloženinami
pyroklastický proud: rychle se valící žhavá směs plynů, popela a kamenů

Zdroje

Malinche, La, Smithsonian Global Volcanism Program
Castro-Govea, R., Siebe, C.: Late Pleistocene–Holocene stratigraphy and radiocarbon dating of La Malinche volcano, Central Mexico. Journal of Volcanology and Geothermal Research 162 (2007), č. 1–2, 20–42, doi:10.1016/j.jvolgeores.2007.01.002, Journal of Volcanology and Geothermal Research (2007)
Malinche (volcano), Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.