TerraBeat – zemětřesení a sopky

Malinche, La

sopka – Stratovolcano, Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde
Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
4 461 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
1 170 př. n. l.
Poloha
19,231°, -98,032°

La Malinche je osamělý, hluboce rozbrázděný stratovulkán ve středním Mexiku, severovýchodně od města Puebla a nedaleko Tlaxcaly. Je nejvyšší horou státu Tlaxcala. Naposledy vybuchla asi před 3 100 lety, ale vědci ji považují za potenciálně činnou a nebezpečnou, protože její nižší svahy jsou hustě osídlené. [1, 3, 2]

Jak vypadá

Sopka stojí osamoceně mezi dvěma sopečnými hřbety: Popocatépetl–Iztaccíhuatl a Pico de Orizaba–Cofre de Perote. Patří k Transmexickému sopečnému oblouku, řetězu sopek nad subdukční zónou. Je složená z andezitu a dacitu, hornin s hustou lávou, a většina stavby vyrostla v pleistocénu (starších čtvrtohorách). [1]

Oficiálně měří 4 461 m, měření GPS však podle Wikipedie dávají spíš asi 4 440 m. Vrchol leží 22 km od Tlaxcaly, 28 km od Puebly a 118 km od hlavního města Ciudad de México. Vrcholové partie nesou stopy ledovcové eroze a svahy rozrývají hluboké kaňony. [3, 1]

Na svazích je několik menších kuželů a výbuchových kráterů, nejméně jeden z nich z holocénu. Nejvýraznější je soustava maarů Xalapaxco na východoseverovýchodním úpatí – maar je plochý kráter, který vznikne výbuchem při setkání magmatu s podzemní vodou. [1]

Historie

Tlaxcalané horu nazývali Matlalcueitl, což se překládá jako „(Paní) modré sukně“ – podle bohyně deště a zpěvu. Španělé jí říkali prostě Sierra de Tlaxcala. Dnešní jméno Malinche (Malintzin) se ujalo v 17. století a připomíná ženu, která tlumočila Hernánu Cortésovi při dobývání Aztécké říše. [3]

Při erupci zhruba před 3 100 lety stekly ze sopky lahary – bahnotoky ze sopečného materiálu a vody – až do Pueblské pánve a zasáhly tamní předkolumbovské osady. [1]

Co o něm dnes víme

Sopka byla dlouho málo prozkoumaná. Studie Castra-Govey a Siebeho z roku 2007 přinesla 38 nových radiokarbonových stáří uloženin a sestavila podrobnou historii erupcí sahající do doby před více než 45 000 lety. Starší fáze činnosti („Pre-Malinche“) zahrnuje většinu erupcí, její uloženiny jsou ale z velké části pohřbené; mladší fázi „Malinche“ autoři rozdělili do tří období. [2]

První období začalo před více než 45 000 lety pemzovou erupcí a pokračovalo růstem a zhroucením lávových kopulí na vrcholu. Druhé začalo asi před 21 500 lety rozsáhlým spadem pemzy (Malinche Pumice I), následovaly sesuvy částí sopky a pyroklastické proudy a lahary sváděné hlubokými údolími. Třetí začalo pemzovou erupcí asi před 12 000 až 9 000 lety, přineslo další pyroklastické proudy a lahary a vyvrcholilo zhruba před 7 500 lety. [2]

Po dlouhém klidu následovala asi před 3 100 lety erupce popela, jejíž uloženiny jsou nejmladší známé. Protože jsou nižší svahy sopky hustě osídlené, autoři doporučují pokládat La Malinche za potenciálně činnou a nebezpečnou sopku. Datování může podle nich pomoci i archeologům v oblasti Puebly a Tlaxcaly. [2]

Fakta

Jiná jména
Matlalcueye, Malintzin
Výška podle GPS
asi 4 440 m
Nejmladší erupce
asi před 3 100 lety (popel, lahary)
Radiokarbonových dat (2007)
38

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečných vyvrženin
subdukční zóna
místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; nad ní vznikají sopky
andezit, dacit
sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a erupce bývají výbušné
pleistocén
starší část čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
holocén
nejmladší geologické období, posledních zhruba 11 700 let
maar
plochý výbuchový kráter, který vznikne, když se magma setká s podzemní vodou
lahar
bahnotok ze sopečného materiálu a vody
radiokarbonové datování
určení stáří podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C, například v zuhelnatělém dřevě pohřbeném pod sopečnými uloženinami
pyroklastický proud
rychle se valící žhavá směs plynů, popela a kamenů

Zdroje

  1. Malinche, La, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Castro-Govea, R., Siebe, C.: Late Pleistocene–Holocene stratigraphy and radiocarbon dating of La Malinche volcano, Central Mexico. Journal of Volcanology and Geothermal Research 162 (2007), č. 1–2, 20–42, doi:10.1016/j.jvolgeores.2007.01.002, Journal of Volcanology and Geothermal Research (2007)
  3. Malinche (volcano), Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.