Cofre de Perote

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde

Mexico, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Typ (GVP)

Compound

Nadmořská výška

4 282 m

Poloha

19,492°, -97,150°

Cofre de Perote je mohutná, plochá sopka v mexickém státě Veracruz, osmá nejvyšší hora Mexika. Dlouho nesoptila, ale její východní svah se v posledních 50 000 letech nejméně dvakrát zřítil a na východ se valily obrovské laviny trosek – proto ji vědci nepovažují za neškodnou. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Sopka tvoří široký masiv s mírnými svahy. Vznikla hlavně z lávových proudů andezitu a dacitu, většinou v pleistocénu (starších čtvrtohorách). Vědci ji popisují jako složenou sopku podobnou štítové – tvarem se tak velmi liší od strmého kuželu Pico de Orizaba (Citlaltépetl), který leží asi 50 km na jihozápad. ^{[1, 2, 4]}

Vrcholek tvoří strmý hranatý skalní útvar, který obrousily ledovce. Podle něj dostala hora jméno: španělské cofre znamená truhla, Perote je město severně od hory. Výšku uvádí GVP 4 282 m, anglická Wikipedie 4 220 m. ^{[1, 4, 5]}

Na severovýchodní části masivu, asi 12 km od vrcholu, stojí řada struskových kuželů. GVP je počítá k sopečnému poli Naolinco, protože patří spíš k drobné rozptýlené sopečné činnosti celé oblasti než k samotné sopce. ^[1]

Jak vznikl

Cofre de Perote je nejsevernější sopkou řetězu, který se táhne na jih až k Pico de Orizaba, na východním konci Transmexického sopečného pásma. Leží v místě, kde se toto pásmo stýká s pohořím Sierra Madre Oriental. ^{[1, 2, 4]}

Podle studie z roku 2010 rostla sopka v pěti fázích od doby asi před 1,3 milionu let. Nejdřív vznikl komplex lávových kopulí z více průduchů (asi před 1,3 až 0,51 milionu let), pak spodní část širokého štítu (asi před 420 000 až 310 000 lety) a výlevy lávy u vrcholu (asi před 250 000 až 200 000 lety). Ve čtvrté fázi se nejméně dvakrát zřítil svah sopky, asi před 40 000 a 11 000 až 13 000 lety. V páté fázi prorazily úbočí malé jednorázové sopky – struskové kužely z přelomu pleistocénu a holocénu. ^[2]

Zřícené svahy

Východní stranu sopky protíná velký sráz, který vznikl z části opakovaným zřícením stavby sopky. Při nich se na východ valily laviny trosek – obrovské množství rozvolněné horniny, která se řítí z hory jako jeden proud. ^{[1, 2]}

Nejlépe zachované jsou dva takové nánosy: proud Los Pescados, starý asi 42 000 let, a lavina Xico, stará asi 11 000 až 13 000 let. Rozbor minerálů z roku 2012 ukázal, že nános Los Pescados obsahuje hlavně minerály odpovídající zvětralým půdám a usazeninám na svazích, kdežto lavina Xico nese hojně jíly a sírany, které vznikly – jistě nebo nejspíš – působením horkých roztoků v nitru sopky. Takto přeměněné horniny vědci zmapovali i na dnešním vrcholu. ^[3]

Ke zřícením podle autorů přispělo několik věcí: horniny rozložené horkými roztoky (hydrotermální alterace), tlak vody z tajících ledovců v pórech hornin, roztahování stavby opakovaným soptěním podél sopečného řetězu a – snad nejvíc – to, že sopka stojí na podloží skloněném strmě k východu. Autoři dovozují, že i sopky, které dlouho nesoptily, mohou být pro hustě osídlené okolí vážným nebezpečím. ^[2]

Lidé kolem

Okolí sopky chrání od roku 1937 národní park Cofre de Perote. Mírné spodní svahy slouží zemědělství, lesy se udržely hlavně ve vyšších polohách. Na vrcholu stojí telekomunikační anténa. ^{[4, 5]}

Původní obyvatelé horu nazývali v jazyce nahuatl Nauhcampatépetl; jméno se obvykle vykládá jako „místo čtyř hor“ nebo „čtyřhranná hora“ – výklady se liší. ^{[4, 5]}

Fakta

Pořadí výšky v Mexiku

8. nejvyšší hora

Velká zřícení svahu

asi před 42 000 a 11 000–13 000 lety

Národní park

od roku 1937

Slovníček

andezit, dacit

sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá a teče pomalu

pleistocén

starší čtvrtohory, doba ledových dob, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

štítová sopka

plochá, široká sopka s mírnými svahy, postavená hlavně z lávových proudů

struskový kužel

malý strmý kopec z kousků pórovité lávy (strusky), vyvržených při jedné erupci

lavina trosek

rychlý sesuv obrovského množství horniny ze zřícené části sopky; může dojet desítky kilometrů

hydrotermální alterace

rozklad hornin horkou vodou a plyny v nitru sopky; horniny se mění v měkké jíly a slábnou

Zdroje

1. Cofre de Perote, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Carrasco-Núñez, G., Siebert, L., Díaz-Castellón, R., Vázquez-Selem, L., Capra, L.: Evolution and hazards of a long-quiescent compound shield-like volcano: Cofre de Perote, Eastern Trans-Mexican Volcanic Belt. Journal of Volcanology and Geothermal Research 197 (2010), 209–224, doi:10.1016/j.jvolgeores.2009.08.010 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2010)
3. Díaz-Castellón, R., Hubbard, B. E., Carrasco-Núñez, G., Rodríguez-Vargas, J. L.: The origins of Late Quaternary debris avalanche and debris flow deposits from Cofre de Perote volcano, México. Geosphere 8 (2012), 950–971, doi:10.1130/GES00709.1 (abstrakt), Geosphere (záznam USGS) (2012)
4. Cofre de Perote, Wikipedia
5. Cofre de Perote, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.