TerraBeat – zemětřesení a sopky

Apaneca Range

sopka – Stratovolcano(es), El Salvador, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde
El Salvador, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano(es)
Nadmořská výška
2 028 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
13,872°, -89,742°

Pohoří Apaneca (také Cuyanausul) je řada sopek na západě Salvadoru mezi sopečným komplexem Santa Ana a hranicí s Guatemalou. Erupce tu v historické době zaznamenány nejsou, ale podzemní teplo pohání geotermální elektrárnu Ahuachapán a v termální oblasti Agua Shuca v roce 1990 zabil výbuch páry 25–26 lidí. [1, 3]

Jak vypadá

Pohoří tvoří skupina stratovulkánů z čediče a andezitu, starších (z pleistocénu) i mladších (z holocénu, posledních asi 11 700 let). Na západním konci leží pleistocénní kaldera Concepción de Ataco o rozměrech 5 × 3,5 km a s ní mladší andezitové a dacitové lávové dómy. [1]

Nejvyšším vrcholem je Cerro el Aguila; spolu s kuželem Cerro los Naranjos na východním konci řetězu byl v roce 1978 zmapován jako holocenní. Mladé krátery má i čedičová sopka Cerro Laguna Verde; i ty mohly být činné v holocénu. Na severním úbočí pohoří je mnoho polí fumarol. [1]

Anglická Wikipedie počítá k pohoří i sopky Santa Ana (Ilamatepec) a Izalco; katalog GVP je však vede jako samostatné sopky a Apanecu ohraničuje komplexem Santa Ana. [6, 1]

Jak vznikl

Sopky Salvadoru vznikají nad subdukční zónou, kde se Kokosová deska zasouvá pod Karibskou desku. Pohoří Apaneca patří ke Středoamerickému sopečnému oblouku. [2, 1]

Geotermální elektrárna Ahuachapán

Geotermální pole Ahuachapán leží asi 90 km západně od hlavního města San Salvador, v severozápadní části skupiny sopek Cerro Laguna Verde. První vrt tu vyhloubili v roce 1968 a od roku 1975 pole vyrábí elektřinu – nejdřív s blokem o výkonu 30 MW. [2, 1]

Podle zprávy z roku 2019 má elektrárna instalovaný výkon 95 MW a pole 57 vrtů; těžební vrty jsou hluboké 590 až 1 645 m. Teplota vody v zásobníku podle chemických rozborů stoupá od východu k západu z 235 na 262 °C. Spolu s druhým využívaným polem, Berlín, daly geotermální elektrárny v červenci 2019 přes pětinu (22,4 %) salvadorské elektřiny. [2]

Povrchové projevy podzemního tepla – fumaroly, prohřátá půda na severních svazích sopky Laguna Verde a horké prameny – jsou rozesety na ploše asi 100 km². [2]

Výbuchy páry v Agua Shuca

Erupce magmatu tu v historické době zaznamenány nejsou, zato několik menších hydrotermálních výbuchů – náhlých explozí přehřáté podzemní vody a páry. V říjnu 1990 takový výbuch v termální oblasti Agua Shuca rozmetal páru a úlomky do vzdálenosti 200 m a zabil lidi, kteří bydleli těsně vedle. GVP uvádí 26 mrtvých, USGS asi 25. [3, 1]

Podle salvadorského tisku došlo v Agua Shuca k podobným výbuchům také v letech 1868 a 2005; ten z roku 1990 byl největší. [4]

Další výbuch přišel 10. července 2025 odpoledne. Vymrštil jíl a bahno až do výšky 7 m a zasáhl plochu asi 4 000 m². Ministerstvo životního prostředí zdůraznilo, že nešlo o sopečnou erupci, ale o náhlé nahromadění tlaku pod zemí; geolog z Univerzity Salvadoru ho přičetl pravděpodobně ucpání průduchů termálního pole. Oblast byla uzavřena a dál sledována. [4, 5]

Fakta

Geotermální elektrárna
Ahuachapán, od 1975, 95 MW
Výbuch v Agua Shuca
říjen 1990, asi 25–26 obětí
Kaldera Concepción de Ataco
5 × 3,5 km
Hydrotermální výbuch 2025
10. 7. 2025, Agua Shuca

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
pleistocén, holocén
starší čtvrtohory (asi před 2,6 milionu až 11 700 lety) a nejmladší období od konce poslední doby ledové do dneška
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávový dóm
kupa z velmi husté lávy, která se nerozteče a hromadí se nad průduchem
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
subdukční zóna
místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; nad ní vzniká řada sopek
geotermální elektrárna
elektrárna, která vyrábí proud z páry a horké vody čerpané vrty z hlubin, kde je ohřívá podzemní teplo
hydrotermální výbuch
exploze, při níž se přehřátá podzemní voda náhle změní v páru a vymrští bahno a kameny; nevystupuje při ní magma

Zdroje

  1. Apaneca Range, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Jiménez Majano, J. E.: Numerical modelling of Ahuachapán geothermal field, El Salvador. UNU-GTP Reports 2019, č. 12, 169–204, United Nations University Geothermal Training Programme (2019)
  3. Agua Shuca thermal area, El Salvador, U.S. Geological Survey
  4. Explosión de ausol en Ahuachapán no implica riesgo volcánico, según Medio Ambiente, Diario El Mundo (2025)
  5. Explosión de ausol afectó 4,000 metros cuadrados en Ahuachapán, Diario El Mundo (2025)
  6. Cordillera de Apaneca, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.