Las Pilas-El Hoyo Complex

sopka – Complex, Nicaragua, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Nicaragua, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Complex
Nadmořská výška: 1 088 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1954
Poloha: 12,492°, -86,679°

Las Pilas – El Hoyo je skupina sopek v pohoří Marrabios na západě Nikaraguy, v departementu León, hned jihovýchodně od známé sopky Cerro Negro. Jejím nejvyšším vrcholem je El Hoyo (1 088 m) s hlubokým kráterem; naposledy soptil v letech 1952 a 1954. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Komplex tvoří pestrý shluk kuželů na ploše asi 3 km v průměru a patří k sopečnému masivu dlouhému asi 30 km. Napříč ním vede soustava puklin ve směru sever–jih, podél které vzniklo mnoho bočních průduchů včetně maarů – kráterů vyhloubených výbuchy, při kterých se magma setkalo s podzemní vodou. ^[1]

Fotogeologická studie z roku 2001 popisuje vrchol El Hoyo jako sopku se základnou asi 2 km širokou a se třemi strmostěnnými krátery seřazenými od severu k jihu. Největší z nich na vrcholu má podobu stupňovité nálevky široké asi 400 m a hluboké asi 500 m. GVP uvádí šířku vrcholového kráteru 700 m – údaje se tedy liší. ^{[2, 1]}

Sousední kužel Las Pilas je podle stejné studie vysoký 1 001 m a zvedá se asi 300 m nad okolí; jeho lávové proudy stekly k severu. Na jižní straně soustavy puklin leží maar s jezerem Laguna Asososca, oválná prohlubeň asi 1,5 × 1 km, obklopená valem z popela. Dva malé maary leží na jižním konci pukliny západně od jezera Managua. ^{[2, 1]}

Na svahu pod vrcholem je kruhová propadlina široká asi 100 m. Je vidět už na leteckém snímku v časopise National Geographic ze srpna 1944 a podle Wikipedie existovala i v roce 2020. ^[3]

Jak vznikl

Komplex leží podle GVP nad subdukční zónou, tedy nad místem, kde se jedna deska zasouvá pod druhou a v hloubce vzniká magma. Podle studie z roku 2001 se komplex El Hoyo vyvíjel nejméně ve třech etapách: nejdřív vyrostla sopka El Picacho, jejíž vrchol se později zhroutil do kaldery široké asi 1,5 km; pak vznikla starší sopka Paleo-Hoyo a nakonec dnešní El Hoyo. ^{[2, 1]}

Sopky i menší útvary jsou seřazeny podél hlubokých puklin v zemské kůře, jednak ve směru sopečného řetězu Nikaraguy (severozápad–jihovýchod), jednak napříč k němu ve směru sever–jih. Cerro Negro je v katalogu GVP veden zvlášť, protože často soptí a možná má vlastní zásobu magmatu. ^{[2, 1]}

Erupce

Kromě možné erupce v 16. století (katalog uvádí rok 1528) jsou jisté jen erupce z 50. let 20. století. První trvala od 23. října do 16. prosince 1952, druhá, silnější (VEI 2), od 29. do 31. října 1954. Vycházely z pukliny, která protíná východní stranu vrcholového kráteru a pokračuje po severním svahu. ^[1]

Podle souhrnu starších prací ve studii z roku 2001 byly erupce El Hoyo hlavně výbušné a freatické (parní), zatímco sousední Cerro Negro chrlí spíš lávové proudy. V roce 1977 byla na El Hoyo zaznamenána činnost fumarol (výronů horkých plynů). ^[2]

Nebezpečí

Do 30 km od komplexu žije podle GVP asi 300 000 lidí. Studie z roku 2001 označila oblast za sopečně velmi nebezpečnou: hrozí lávové proudy, pyroklastické proudy, padající popel i lahary (bahnotoky). Nejvíc by obce ohrozil popel, který vítr nese hlavně na jihozápad. ^{[1, 2]}

Městečko Malpaisillo stojí podle autorů na možné puklině, po které by mohly vznikat nové maary, a proto mu přisuzují vyšší sopečné nebezpečí. Kdy by k takovým událostem mohlo dojít, se podle nich odhadnout nedá. ^[2]

Fakta

Vrcholový kráter El Hoyo: asi 400 m široký, asi 500 m hluboký (studie 2001)
Vývoj komplexu: El Picacho → Paleo-Hoyo → El Hoyo
Maar Laguna Asososca: asi 1,5 × 1 km

Slovníček

maar: plochý kráter vyhloubený výbuchem, když se magma setká s podzemní vodou; často v něm vznikne jezero
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí vrchol sopky nad vyprázdněným magmatickým krbem
freatická erupce: výbuch páry, když se podzemní voda prudce ohřeje od magmatu
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu
lahar: bahnotok ze sopečného popela a vody, který se valí údolími
fumarola: otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Las Pilas-El Hoyo Complex, Smithsonian Global Volcanism Program
Badilla, E., Chaves, I., Linkimer, L., Zúñiga, H., Alvarado, G. E.: Fotogeología de los complejos volcánicos El Hoyo y Asososca (Nicaragua). Revista Geológica de América Central 24 (2001), 79–86, Revista Geológica de América Central (2001)
Las Pilas, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.