Apoyeque

sopka – Caldera, Nicaragua, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde: Nicaragua, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 518 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 50 př. n. l.
Poloha: 12,242°, -86,342°

Apoyeque je nízká sopka na poloostrově Chiltepe, který vybíhá do jezera Managua v Nikaragui, asi 15 km severně od hlavního města Managuy. Její vrchol tvoří kráter zaplněný jezerem. Zhruba před 1 900 lety tu došlo k mohutné výbušné erupci, jejíž popel doletěl stovky kilometrů daleko nad Tichý oceán. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Poloostrov Chiltepe je součástí rozlehlé ploché sopky, jedné ze tří velkých sopek na nikaragujské sopečné frontě, které jsou postavené převážně z uloženin pyroklastických proudů (ignimbritů). Samotná Apoyeque se zvedá jen asi 500 m nad břeh jezera. ^[1]

Vrchol sopky usekla kaldera – propadlina široká 2,8 km a hluboká asi 400 m, jejíž dno leží přibližně v úrovni moře a vyplňuje ho jezero. Hned jihovýchodně od ní leží další kráterové jezero, Laguna Xiloá (Jiloá). Je to maar o rozměrech 2,5 × 3 km, kráter po výbuchu, při kterém se magma setkalo s podzemní vodou. Mezi lagunou a jezerem Managua stojí lávová kopule Talpetatl. ^{[1, 3]}

Erupce

Z Laguny Xiloá vybuchly asi před 6 100 lety pyroklastické proudy z pemzy. Katalog GVP uvádí z poloostrova Chiltepe ještě další velké erupce v posledních několika tisících letech, datované podle vrstev popela. ^[1]

Nejmladší velká erupce, zhruba před 1 900 lety, vytvořila vrstvu bílé dacitové pemzy nazývanou Chiltepe Tephra o objemu asi 18 km³. V Managui, 15 km od sopky, je její vrstva silná 2 m a jemný popel byl nalezen až 550 km daleko v usazeninách Tichého oceánu. Katalog GVP ji klade asi do roku 50 př. n. l. (± 100 let) a přiřazuje jí stupeň 6 na stupnici VEI. ^{[2, 1]}

Erupce měla podle rozboru z roku 2011 čtyři fáze. Začala výbuchy, při nichž stoupající magma narazilo na tehdejší kráterové jezero. Pak následovaly dvě období mohutných pliniovských výbuchů s vysokými sloupci pemzy a popela, a nakonec parní výbuchy v mělkém podzemí, které na okraji kráteru navršily prstenec z popela (tufový val). ^[2]

Podle katalogu GVP jde o její zatím poslední známou erupci. Pod pemzou, která pravděpodobně pochází z Apoyeque nebo z blízkého průduchu pod jezerem Managua, se zachovaly otisky lidských nohou. ^[1]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2011 odhaduje, že dacitové magma této erupce bylo uloženo v horní části zemské kůry při teplotě asi 890 °C a obsahovalo asi 5 % rozpuštěné vody. Erupci podle autorů pravděpodobně spustilo uvolňování plynů v zásobníku magmatu. ^[2]

Fakta

Poslední velká erupce: asi před 1 900 lety, 18 km³ pemzy a popela
Vzdálenost od Managuy: asi 15 km
Jezero v kaldeře: kaldera 2,8 km široká, asi 400 m hluboká

Slovníček

ignimbrit: hornina z usazenin pyroklastických proudů – žhavých lavin popela, pemzy a plynů
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
maar: široký mělký kráter po výbuchu magmatu ve styku s podzemní vodou, často zaplněný jezerem
pemza: lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek po unikajících plynech
dacit: sopečná hornina bohatá na křemík; její magma je husté a často vybuchuje velmi prudce
pliniovská erupce: velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem plynů, pemzy a popela, pojmenovaná podle Plinia mladšího, který popsal výbuch Vesuvu
VEI: index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

Zdroje

Apoyeque, Smithsonian Global Volcanism Program
Kutterolf, S., Freundt, A., Burkert, C.: Eruptive history and magmatic evolution of the 1.9 ka Plinian dacitic Chiltepe Tephra from Apoyeque volcano in west-central Nicaragua. Bulletin of Volcanology 73 (2011), 811–831, doi:10.1007/s00445-011-0457-0 (abstrakt), Bulletin of Volcanology (2011)
Apoyeque, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.