Yeguada, La
sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Panama, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
- Kde
- Panama, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- 1 297 m
- Poloha
- 8,470°, -80,820°
La Yeguada, zvaná také Chitra-Calobre, je mohutný sopečný komplex v panamské provincii Veraguas, severně od poloostrova Azuero. Sopky tu byly činné od třetihor do čtvrtohor, naposledy asi před 45 000 lety. Usazeniny v jezeře Laguna La Yeguada uchovávají historii krajiny, zvířat i lidí sahající přes 16 000 let do minulosti. [1, 3, 2]
Erupce
Nejvyšší část komplexu tvoří hrásť – blok země vyzdvižený mezi zlomy – východně od jezera Laguna La Yeguada. Z její severní části vybuchovaly poslední velké erupce asi před 220 000 lety; vznikl při nich lávový dóm Cerro Corero (Cerro de la Charca) severně od obce El Castillo. [1]
Nejmladším útvarem je struskový kužel Media Luna na severozápadě komplexu. Jeho čedičový lávový proud přehradil malé jezírko. Nejstarší rašelina v jezírku se nejdřív datovala jen na 300 až 350 let, což vypadalo jako velmi nedávná erupce. Pozdější datování ale ukázalo, že proud je asi 45 000 let starý a že komplex v holocénu, tedy v posledních zhruba 11 700 letech, nevybuchl. [1]
Podle radiometrického datování spadá sopečná činnost do dvou skupin v rozmezí od asi 20 milionů let po geologicky nedávnou dobu. Nejmladší horniny jsou převážně adakity, starší jsou běžné lávy sopečných oblouků. [3]
Teplé prameny a geotermální energie
Po celém komplexu vyvěrají teplé prameny. Geotermální pole Chitra-Calobre patří k třem oblastem Panamy, kde se nejpodrobněji zkoumalo, zda by se teplo z nitra Země dalo využít k výrobě energie. [1]
Co ukazuje jezero
V roce 2009 vědci vytáhli ze dna jezera La Yeguada vrt usazenin dlouhý 16,35 m. Studie z roku 2026 v něm zkoumala pyl rostlin, uhlíky z požárů a spory hub, které rostou na trusu velkých býložravců. Podle těchto spor lze poznat, kdy v okolí žila megafauna – velká zvířata těžší než 44 kg. [2]
Megafauna tu podle studie žila nejméně před 16 600 lety. Její počty klesly ve třech vlnách, asi před 13 600, 10 000 a 8 400 lety, a pokaždé se zase zotavily. Úbytky provázely změny lesa a travin, mizení rostlin s velkými semeny, které roznášela velká zvířata, a častější požáry. [2]
Stopy lidské činnosti, například vypalování a kácení lesa, se v jezerních usazeninách objevují zhruba před 11 000 lety. Původní předhorský vlhký les v povodí jezera dnes z velké části nahradily borovicové plantáže a zemědělská půda. [2]
Fakta
- Nejmladší útvar
- struskový kužel Media Luna, asi 45 000 let
- Poslední velké erupce
- dóm Cerro Corero, asi před 220 000 lety
- Vrt v jezeře La Yeguada
- 16,35 m, odebrán 2009
Slovníček
- hrásť
- blok zemské kůry vyzdvižený mezi dvěma zlomy nad okolní krajinu
- lávový dóm
- kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
- struskový kužel
- malá sopka navršená z kousků pórovité lávy (strusky), obvykle za jediné období činnosti
- radiometrické datování
- určení stáří horniny nebo usazeniny podle rozpadu radioaktivních prvků (např. uhlíku 14C)
- adakit
- zvláštní typ sopečné horniny, jejíž magma vzniklo ve velké hloubce za vysokého tlaku
- megafauna
- velká zvířata, obvykle těžší než 44 kg
- holocén
- nejmladší období čtvrtohor, posledních zhruba 11 700 let
Zdroje
- Yeguada, La, Smithsonian Global Volcanism Program
- Pym, F., Franco-Gaviria, F., Raczka, M., Adediran, G. A., Sitch, S., Urrego, D. H.: The timing and ecological consequences of the late Pleistocene megafaunal declines on the Isthmus of Panama: Implications for trophic rewilding. Quaternary Science Reviews 378 (2026), 109887, doi:10.1016/j.quascirev.2026.109887, Quaternary Science Reviews (2026)
- La Yeguada, Wikipedia
Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.