TerraBeat – zemětřesení a sopky

Yeguada, La

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Panama, Middle America-Caribbean Volcanic Regions

Kde
Panama, Middle America-Caribbean Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 297 m
Poloha
8,470°, -80,820°

La Yeguada, zvaná také Chitra-Calobre, je mohutný sopečný komplex v panamské provincii Veraguas, severně od poloostrova Azuero. Sopky tu byly činné od třetihor do čtvrtohor, naposledy asi před 45 000 lety. Usazeniny v jezeře Laguna La Yeguada uchovávají historii krajiny, zvířat i lidí sahající přes 16 000 let do minulosti. [1, 3, 2]

Erupce

Nejvyšší část komplexu tvoří hrásť – blok země vyzdvižený mezi zlomy – východně od jezera Laguna La Yeguada. Z její severní části vybuchovaly poslední velké erupce asi před 220 000 lety; vznikl při nich lávový dóm Cerro Corero (Cerro de la Charca) severně od obce El Castillo. [1]

Nejmladším útvarem je struskový kužel Media Luna na severozápadě komplexu. Jeho čedičový lávový proud přehradil malé jezírko. Nejstarší rašelina v jezírku se nejdřív datovala jen na 300 až 350 let, což vypadalo jako velmi nedávná erupce. Pozdější datování ale ukázalo, že proud je asi 45 000 let starý a že komplex v holocénu, tedy v posledních zhruba 11 700 letech, nevybuchl. [1]

Podle radiometrického datování spadá sopečná činnost do dvou skupin v rozmezí od asi 20 milionů let po geologicky nedávnou dobu. Nejmladší horniny jsou převážně adakity, starší jsou běžné lávy sopečných oblouků. [3]

Teplé prameny a geotermální energie

Po celém komplexu vyvěrají teplé prameny. Geotermální pole Chitra-Calobre patří k třem oblastem Panamy, kde se nejpodrobněji zkoumalo, zda by se teplo z nitra Země dalo využít k výrobě energie. [1]

Co ukazuje jezero

V roce 2009 vědci vytáhli ze dna jezera La Yeguada vrt usazenin dlouhý 16,35 m. Studie z roku 2026 v něm zkoumala pyl rostlin, uhlíky z požárů a spory hub, které rostou na trusu velkých býložravců. Podle těchto spor lze poznat, kdy v okolí žila megafauna – velká zvířata těžší než 44 kg. [2]

Megafauna tu podle studie žila nejméně před 16 600 lety. Její počty klesly ve třech vlnách, asi před 13 600, 10 000 a 8 400 lety, a pokaždé se zase zotavily. Úbytky provázely změny lesa a travin, mizení rostlin s velkými semeny, které roznášela velká zvířata, a častější požáry. [2]

Stopy lidské činnosti, například vypalování a kácení lesa, se v jezerních usazeninách objevují zhruba před 11 000 lety. Původní předhorský vlhký les v povodí jezera dnes z velké části nahradily borovicové plantáže a zemědělská půda. [2]

Fakta

Nejmladší útvar
struskový kužel Media Luna, asi 45 000 let
Poslední velké erupce
dóm Cerro Corero, asi před 220 000 lety
Vrt v jezeře La Yeguada
16,35 m, odebrán 2009

Slovníček

hrásť
blok zemské kůry vyzdvižený mezi dvěma zlomy nad okolní krajinu
lávový dóm
kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
struskový kužel
malá sopka navršená z kousků pórovité lávy (strusky), obvykle za jediné období činnosti
radiometrické datování
určení stáří horniny nebo usazeniny podle rozpadu radioaktivních prvků (např. uhlíku 14C)
adakit
zvláštní typ sopečné horniny, jejíž magma vzniklo ve velké hloubce za vysokého tlaku
megafauna
velká zvířata, obvykle těžší než 44 kg
holocén
nejmladší období čtvrtohor, posledních zhruba 11 700 let

Zdroje

  1. Yeguada, La, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Pym, F., Franco-Gaviria, F., Raczka, M., Adediran, G. A., Sitch, S., Urrego, D. H.: The timing and ecological consequences of the late Pleistocene megafaunal declines on the Isthmus of Panama: Implications for trophic rewilding. Quaternary Science Reviews 378 (2026), 109887, doi:10.1016/j.quascirev.2026.109887, Quaternary Science Reviews (2026)
  3. La Yeguada, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.