Genovesa

sopka – Shield, Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Kde

Ecuador, Eastern Pacific Volcanic Regions

Typ (GVP)

Shield

Nadmořská výška

64 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)

Poloha

0,320°, -89,958°

Genovesa je malý a velmi nízký ostrov na severovýchodě Galapág, vrchol štítové sopky, jejíž kaldera se z jedné strany otevřela do moře a vytvořila záliv Darwin Bay. Erupce tu nikdo nezaznamenal, ale lávové proudy vypadají velmi mladě. Ostrov je známý obrovskými koloniemi mořských ptáků. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Ostrov má tvar podkovy, rozlohu asi 14 km² a nejvyšší bod jen 64 m nad mořem. Je to vrchol štítové sopky – široké, ploché sopky postavené z mnoha vrstev řídké lávy. ^{[2, 1]}

Na jižní straně leží kaldera (propadlina) široká asi 2 km. Její stěna se z jedné strany zbortila a dovnitř vniklo moře; tak vznikl záliv Darwin Bay obklopený útesy. Uprostřed ostrova je menší kráter se slaným jezerem Arcturus, jehož hladina leží zhruba u úrovně moře. ^{[1, 2, 4]}

Erupce

Velkou část ostrova pokrývají mladé lávové proudy, které vytekly z puklin na svazích. Geologové tu našli i velmi čerstvé sklovité strusky (útržky lávy vymrštěné z průduchu). Usazeniny na dně jezera Arcturus jsou mladší než 6 000 let. ^{[1, 2]}

Žádná erupce z doby historické známa není. Podle výukových stránek Oregonské univerzity nelze stáří ostrova změřit, protože jeho lávy obsahují velmi málo draslíku, na jehož rozpadu stojí běžné metody datování. Mnohé lávy ale vypadají mladší než několik tisíc let, a sopka se proto považuje za spící, nikoli vyhaslou. ^{[3, 1]}

Jak vznikl

Čedičové horniny Genovesy jsou známé hojnými velkými krystaly živce plagioklasu. Chemicky se podle Oregonské univerzity téměř shodují s čediči ze středooceánských hřbetů, kde se rozestupují oceánské desky – u sopečných ostrovů je to neobvyklé. GVP řadí Genovesu do riftového prostředí na oceánské kůře. ^{[1, 3]}

Život

Ostrov je neobydlený a útesy kolem Darwin Bay obývá mnoho mořských ptáků. Podle organizace Galápagos Conservancy na něm hnízdí odhadem přes 200 000 terejů červenonohých, nejmenších ze tří druhů terejů na Galapágách. Kolem 95 % z nich má hnědé peří, zbytek bílé. ^[2]

Dále tu žijí terejové Nazca, fregatky, buřňáčci galapážští, kteří na rozdíl od většiny buřňáčků létají ve dne, a racci vidloocasí. Na východních útesech na buřňáčky loví kalous pustovka, kterého mohou návštěvníci zahlédnout. Jediným plazem na ostrově je podle Galápagos Conservancy leguán mořský, a to nejmenší na celém souostroví. ^[2]

Návštěvníci přistávají buď na pláži v Darwin Bay, nebo u strmého schodiště Prince Philip's Steps, odkud stezka vede kolonií terejů a lesem stromů palo santo. V živinami bohatých vodách zálivu žije mnoho druhů žraloků, z nichž nejhojnější jsou kladivouni. ^[2]

Fakta

Rozloha ostrova

asi 14 km²

Kaldera (Darwin Bay)

asi 2 km široká

Terejové červenonozí

odhadem přes 200 000

Obyvatelé

žádní

Slovníček

štítová sopka

široká sopka s mírnými svahy, postavená z mnoha proudů řídké lávy

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

struska

pórovité úlomky ztuhlé lávy vymrštěné z průduchu

čedič

tmavá sopečná hornina s nízkým obsahem křemíku; vzniká z řídké lávy

plagioklas

běžný minerál ze skupiny živců, v čedičích často tvoří světlé podlouhlé krystaly

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě oceánské desky a vystupuje nová láva

rift

místo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá

Zdroje

1. Genovesa, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Genovesa Island, Galápagos Conservancy
3. Volcanic Galápagos – Genovesa, University of Oregon
4. Genovesa Island, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.