Sara Sara

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Peru, South America Volcanic Regions

Kde: Peru, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 5 490 m
Poloha: -15,330°, -73,446°

Sara Sara je asi 5 500 m vysoká sopka na jihu Peru, nejzápadnější čtvrtohorní sopka země. Naposledy vybuchla nejspíš asi před 14 000 lety, peruánští geologové ji ale řadí mezi potenciálně aktivní sopky. Na jejím vrcholu archeologové našli mumii dívky obětované Inky. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Sopka stojí v regionu Ayacucho mezi jezerem Parinacochas a řekou Ocoña, asi 12 km jihozápadně od městečka Pausa. Je to stratovulkán (sopka navrstvená z lávy a vyvrženin) protažený od jihu k severu. Vrchol a svahy rozrušily ledovce poslední doby ledové. ^{[2, 1]}

Výška se podle zdrojů liší: GVP uvádí 5 490 m, peruánský geologický ústav INGEMMET 5 505 m. Zda na vrcholu dosud jsou ledovce, se zdroje neshodují – GVP sopku popisuje jako zaledněnou, podle jiných údajů, které uvádí anglická Wikipedie, má jen přechodnou sněhovou pokrývku. ^{[1, 2, 3]}

Erupce

Podle studie INGEMMET a francouzského ústavu IRD z roku 2018 měla sopka tři období činnosti. V prvním vylévala lávu, rostly na ní lávové dómy (kupy husté lávy) a pak se část sopky zřítila; jedna lavina sutě dosáhla až 15 km severovýchodně k dnešní Pause. Následovaly mohutné výbuchy plinijského typu, které rozsypaly pemzu do okolí. ^[2]

Ve druhém období opakovaně rostly a rozpadaly se lávové dómy. Žhavé laviny kamenů a popela z nich doběhly přes 18 km na západ; jedna je stará asi 162 000 let. Ve třetím období, asi před 63 000 až 58 000 lety, lávové proudy postavily dnešní kužel. ^[2]

Nejmladší známá láva vytekla z vedlejšího kráteru na východním úpatí a dotekla asi 15 km daleko. Je stará asi 14 000 let (s nejistotou ± 4 000 let). Starší odhady počítaly s erupcemi i v holocénu, posledních 11 700 letech, protože lávy na svazích vypadají čerstvě; GVP dnes sopku vede mezi pleistocénními. ^{[2, 1]}

Nebezpečí

Do 20 km od sopky leží asi 13 obcí s více než 12 000 obyvateli, kteří žijí hlavně ze zemědělství a chovu dobytka. Kdyby se sopka probudila, nejvíc by je ohrozil spad popela a pemzy. ^[2]

Studie z roku 2018 navrhla pět scénářů. Za nejpravděpodobnější považuje výlev lávových proudů, za ním menší výbušnou erupci (VEI 1–3). Méně pravděpodobné jsou růst a zřícení dómů, velká plinijská erupce (VEI 4–5) a zřícení svahu sopky. ^[2]

Hora Inků

Místní obyvatelé horu uctívali. Španělský kněz Cristóbal de Albornoz od roku 1570 psal o místních náboženských zvycích a zaznamenal, že hora je posvátná a přinášejí se jí obětiny ze zlata, stříbra a zvířat. Kamenné zdi na vrcholovém hřebeni poprvé popsal v roce 1982 Johan Reinhard. ^[3]

V roce 1996 archeologové vyzvedli ze zřícené stavby kousek severovýchodně od vrcholu tělo dívky, které se přezdívá Sarita. Bylo jí asi 15 let; Inkové na hoře přinášeli lidské oběti. Na vrcholu se našly i další obětiny, mimo jiné lama a stříbrný předmět. ^[3]

Fakta

Nejmladší láva: asi před 14 000 ± 4 000 lety
Obyvatel do 20 km: přes 12 000 (13 obcí)
Nález mumie: 1996, dívka asi 15 let („Sarita“)

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vyvrženého popela a kamení
lávový dóm: kupa husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože neteče daleko
plinijská erupce: velmi silný výbuch, při kterém sloup popela a pemzy vystoupá desítky kilometrů vysoko
pemza: lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek po plynu
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
pleistocén: starší část čtvrtohor s dobami ledovými, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu

Zdroje

Sara Sara, Smithsonian Global Volcanism Program
Rivera, M., Manrique, N., Vela, J., Le Pennec, J.-L., Samaniego, P., Cueva, K.: Geología y evaluación de peligros del volcán Sara Sara (Ayacucho, Perú): resultados preliminares. Foro Internacional: Los volcanes y su impacto, Arequipa 2018, INGEMMET (2018)
Sara Sara, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.