Chachani Volcanic Complex

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Peru, South America Volcanic Regions

Kde

Peru, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

6 059 m

Poloha

-16,179°, -71,529°

Chachani je rozlehlá skupina sopek nad peruánským městem Arequipa, vysoká přes 6 000 m. Z historické doby žádnou její erupci neznáme, přesto se pokládá za spící, ne vyhaslou. Protože leží hned vedle milionového města, považuje se za rizikovou. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Komplex leží severně od Arequipy a podle GVP ho tvoří skupina lávových dómů (kup husté lávy) o rozloze asi 320 km², soustava stratovulkánů a štítová sopka na úbočí. Podle anglické Wikipedie má celá skupina přes 12 samostatných sopek; patří k nim například Nocarane, Los Ángeles nebo Trigo. ^{[1, 2]}

Hlavní hora Nevado Chachani má několik průduchů seřazených do oblouku, na západním konci s dobře zachovaným vrcholovým kráterem. Výška se ve zdrojích mírně liší: GVP uvádí 6 059 m, anglická Wikipedie 6 057 m. ^{[1, 2]}

Na jihozápadní straně leží asi 8 km široký lávový štít Pampa de Palacio. Jeho dobře zachované lávové proudy patří k nejmladším horninám komplexu. Tenké proudy lávy z Chachani leží i na ledovcových morénách, jsou tedy mladší než tyto morény. ^[1]

Jak vznikl

Chachani patří do Střední vulkanické zóny And. Pod komplexem podle anglické Wikipedie leží kaldera, velká propadlina po starých erupcích; v podrobném textu to článek uvádí jako možnost. ^[2]

Ze starších, dnes pohřbených sopek vyšly v pliocénu a na začátku pleistocénu mohutné ignimbrity – vrstvy ze ztuhlých žhavých mračen popela a pemzy. Jeden z nich, ignimbrit Letiště Arequipa, je starý asi 1,65 milionu let. ^{[1, 2, 3]}

Erupce

Z doby historické žádná erupce známá není. Podle souhrnné studie Aguilara a kolegů z roku 2022 je nejmladší datovanou erupcí kužel Cabrería na jižním svahu, starý asi 56 500 let (s velkou nejistotou ± 31 600 let). ^{[1, 2]}

Anglická Wikipedie uvádí, že útvar Volcancillo může být mladší a že některé krátery mohly vzniknout parními (freatickými) výbuchy až v holocénu. GVP komplex vede mezi pleistocénními sopkami. ^{[2, 1]}

Lidé kolem

Z bílého sopečného kamene sillaru ze sopky se stavěly koloniální budovy Arequipy, které se říká „bílé město“. V koloniální době se na sopce podle zpráv těžila síra. ^[2]

Inkové horu uctívali a na vrcholu měli svatyni, kterou později zničila těžba síry a vykrádání. Dnes je Chachani oblíbený cíl horolezců: polní cesta vede až do výšky asi 5 000 m a hora patří k nejsnáze dostupným šestitisícovkám. ^[2]

Nebezpečí

Na svazích sopky žilo podle údaje z roku 2023 asi 349 000 lidí a Arequipa má kolem milionu obyvatel. Kdyby sopka znovu vybuchla, mohla by západní předměstí zasáhnout pyroklastická proudění (žhavé laviny plynu a úlomků) a tání sněhu na vrcholu by mohlo spustit bahnotoky. ^[2]

Peruánský geofyzikální ústav IGP na sopce v roce 2018 postavil monitorovací stanici. Sopka je sledována seismometry a náklonoměry. ^[2]

Fakta

Nejmladší datovaná erupce

kužel Cabrería, asi před 56 500 lety

Počet sopek ve skupině

přes 12

Monitoring

IGP, stanice od roku 2018

Slovníček

lávový dóm

kupa husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože neteče daleko

stratovulkán

kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vyvrženého popela a kamení

štítová sopka

široká sopka s mírnými svahy, poskládaná hlavně z lávových proudů

moréna

val kamení a štěrku, který nahrnul a zanechal ledovec

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

ignimbrit

hornina ze ztuhlého pyroklastického proudu – žhavé laviny popela, pemzy a plynů

freatický výbuch

výbuch páry, když se podzemní voda náhle přehřeje od magmatu

pyroklastické proudění

rychlá žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamení, která se valí po svahu

pliocén, pleistocén

pliocén je konec třetihor (asi před 5,3–2,6 milionu let), pleistocén starší část čtvrtohor s dobami ledovými (do doby před 11 700 lety)

holocén

nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let

Zdroje

1. Chachani Volcanic Complex, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Chachani, Wikipedia
3. Aguilar, R. a kol.: Quaternary volcanism in the Yura Monogenetic Field near Arequipa city, southern Peru. Frontiers in Earth Science 10 (2022), doi:10.3389/feart.2022.904914, Frontiers in Earth Science (2022)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.