Azufre, Cerro del

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Chile, South America Volcanic Regions

Kde: Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 5 846 m
Poloha: -21,787°, -68,237°

Cerro del Azufre je andezitový stratovulkán vysoký 5 846 m na severu Chile, kousek od bolivijské hranice a jižně od solné pánve Salar de Ascotán. Je největší a nejmladší sopkou 30 km dlouhého řetězu Azufre–Inacaliri. Ačkoli řada jeho tvarů vypadá mladě, měření stáří zatím nenašla nic mladšího než asi 80 000 let. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Sopka má dva vrcholy – dvě stavby vzdálené od sebe asi 2 km. Severní stavba je vyšší a tvoří nejvyšší bod hory, jižní leží směrem k sousednímu komplexu Apacheta–Aguilucho na stejném masivu. Odděluje je pás terénu přeměněného horkými sopečnými roztoky, se třemi těžebními oblastmi. Na hoře se dříve těžila síra (španělsky azufre). ^{[1, 3]}

Po severních svazích stékají četné lávové proudy z pozdního pleistocénu. Částečně překrývají uloženiny mohutného sesuvu (sutinové laviny), které dnes z velké části pohřbila solná pánev Salar de Ascotán. Na dolním západním svahu leží dacitový komplex lávových dómů Chanka, starý podle draslíko-argonového datování asi 1,5 milionu let. ^[1]

Řetěz sopek, k němuž Azufre patří, odděluje povodí horního toku řeky Loa od bezodtoké pánve Salar de Ascotán. Na jihozápadě se zvedají asi 6 000 m vysoké sopky San Pedro a San Pablo. ^[3]

Erupce

Poslední vylévání lávy ohlašují dva dacitové lávové dómy na jihovýchodním svahu, Pabellón a Chac-Inca. Na hlavní stavbě jsou i mladě vypadající krátery. Nová datování metodou argon-argon, shrnutá v roce 2022, ale dala pro všechny zkoumané horniny stáří přes zhruba 80 000 let. ^[1]

Zdroje se v tom liší: česká Wikipedie uvádí, že erupce dómů na východní straně byly datovány do holocénu. Katalog GVP dnes sopku vede bez známé erupce v holocénu a anglická Wikipedie ji považuje za vyhaslou. ^{[4, 1, 3]}

Co o něm dnes víme

Tým geologů vedený B. Godoyem v roce 2022 popsal vývoj sopky ve čtyřech fázích. Jižní stavbu vytvořily fáze I (asi před 1,3 milionu až 700 000 let) a III (500 000 až 300 000 let), severní fáze II (700 000 až 500 000 let) a IV (300 000 až 120 000 let). ^[2]

Sopka je zajímavá kvůli sousednímu geotermálnímu poli Cerro Pabellón, kde se (podle stavu z roku 2022) vyrábí elektřina z podzemního tepla. Podle autorů studie ukazuje dlouhá činnost Azufre, že magmatický systém pod oblastí byl činný déle než milion let – a že tedy zdroj tepla pro toto pole může být dlouhodobý. ^{[2, 3]}

Fakta

Řetěz sopek: Azufre–Inacaliri, 30 km dlouhý
Nejmladší změřené stáří: přes asi 80 000 let (Ar-Ar)
Geotermální elektrárna poblíž: Cerro Pabellón

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
andezit: šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky And
dacit: sopečná hornina s vyšším obsahem křemíku než andezit; její láva je velmi hustá
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nerozteče, ale hromadí se kolem otvoru
sutinová lavina: obrovský sesuv, při kterém se zřítí část sopky a trosky se rozletí daleko do okolí
datování argon-argon / draslík-argon: metody, které určí stáří sopečné horniny podle rozpadu radioaktivního draslíku na argon
geotermální pole: místo, kde se z hlubin dá čerpat horká voda nebo pára, například k výrobě elektřiny
pleistocén: starší čtvrtohory, období ledových dob zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

Zdroje

Azufre, Cerro del, Smithsonian Global Volcanism Program
Godoy, B., Taussi, M., González-Maurel, O., Hübner, D., Lister, J., Sellés, D., le Roux, P., Renzulli, A., Rivera, G., Morata, D.: Evolution of the Azufre volcano (northern Chile): Implications for the Cerro Pabellón Geothermal Field as inferred from long lasting eruptive activity. Journal of Volcanology and Geothermal Research 423 (2022), 107472, doi:10.1016/j.jvolgeores.2022.107472 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2022)
Cerro del Azufre, Wikipedia
Cerro del Azufre, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.