TerraBeat – zemětřesení a sopky

Acamarachi

sopka – Stratovolcano, Chile, South America Volcanic Regions

Kde
Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
6 023 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-23,292°, -67,618°

Acamarachi, zvaná také Pili, je strmý stratovulkán vysoký přes 6 000 m v regionu Antofagasta na severu Chile a nejvyšší hora této části And. Většina sopky je starší než holocén, ale lávy kolem vrcholu mohou být mladší. Na vrcholu je incká svatyně a v kráteru leží jezírko, podle české Wikipedie pravděpodobně druhé nejvýše položené kráterové jezero na světě. [1, 2, 3]

Jak vypadá

Sopka má tvar pravidelného kužele se svahy skloněnými až asi 45°, který se zvedá nad jezerem Laguna Aguas Calientes. Na severním svahu stojí velká lávová kopule. Acamarachi tvoří jihojihovýchodní konec malé skupiny sopek, která pokračuje k sousední sopce Colachi. [1]

Je složená z andezitu a dacitu, hornin s vyšším obsahem křemíku, jejichž láva je hustá. Výška se podle zdrojů liší: katalog GVP uvádí 6 023 m, popisek fotografie v GVP i Wikipedie 6 046 m. [1, 2]

Ve vrcholovém kráteru je malé jezírko. Česká Wikipedie uvádí jeho průměr 10–15 m, anglická hloubku 10–15 m. Podle anglické Wikipedie je možná nezamrzlé díky teplu z magmatu a k roku 2021 bylo považováno za nejvýše položené místo na světě, kde se uskutečnil ponor. [3, 2]

Erupce

Žádná erupce v historické době známa není. Špatně zachovaný vrcholový kráter a chybějící mladé lávové proudy na úbočích ukazují, že sopka vyrostla většinou před holocénem (před více než 11 700 lety). Lávy, které pokrývají horní část kužele, ale podle práce Oscara González-Ferrána z roku 1995 jsou holocenní. [1]

Podle Wikipedie může být mladý i proud husté lávy o rozsahu asi 7 km v sedle mezi Acamarachi a Colachi, vzniklý snad až po poslední době ledové. Kdyby se sopka znovu probudila, nejspíš by podle téhož zdroje vytvářela lávové proudy nebo kopule. [2]

Historie

Jméno Acamarachi podle Wikipedie znamená „černý měsíc“. Na vrcholu je podle ní incká horská svatyně se čtyřmi obřadními plošinami. [2, 3]

Na vrcholu se našly dvě drobné sošky v miniaturním oblečení: ženská ze stříbra, nalezená v roce 1971, a mužská z lastury mlže ostnatky (Spondylus). Podle Wikipedie jsou vystaveny v archeologickém muzeu R. P. Gustava Le Paige v San Pedro de Atacama. [2]

První doložený novodobý výstup podle Wikipedie uskutečnili 14. března 1939 Italové Aldo Bonacossa a Remigio Gerard. [2]

Fakta

Význam jména
„černý měsíc“
Sklon svahů
až asi 45°
Incké nálezy
stříbrná ženská soška (1971) a mužská soška z lastury
První výstup
14. března 1939

Slovníček

stratovulkán
kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
lávová kopule
kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nemůže odtéct
andezit, dacit
sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá
holocén
nejmladší geologické období, posledních zhruba 11 700 let
Spondylus (ostnatka)
rod mořských mlžů s ostnitou lasturou

Zdroje

  1. Acamarachi, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Acamarachi, Wikipedia
  3. Acamarachi, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.