Lastarria

sopka – Stratovolcano, Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Kde: Chile-Argentina, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 5 706 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: -25,168°, -68,507°

Lastarria je odlehlý stratovulkán vysoký asi 5 700 m na hranici Chile a Argentiny, v suché vysokohorské poušti centrálních And. Žádná erupce tu zaznamenána nebyla, ale z vrcholu a severozápadního svahu neustále unikají horké plyny a místy z něj stékají vzácné proudy roztavené síry. Okolní krajina se navíc zvedá – družice to poprvé zachytily v roce 1998. ^{[1, 6]}

Jak vznikl

Lastarria patří do Centrální vulkanické zóny And, řetězu sopek dlouhého přes 1 500 km. Leží v něm přes tisíc sopečných útvarů, z nichž asi 50 se považuje za činné. Řetěz vzniká subdukcí: oceánská deska Nazca se zasouvá pod Jihoamerickou desku a v hloubce nad ní se tvoří magma. ^[6]

Zemská kůra je tu mimořádně tlustá – podle studie z roku 2020 asi 71 km. Rozbor minerálů ve vyvřelinách Lastarrie ukázal, že magma začínalo krystalizovat zhruba ve hloubce 20–40 km a cestou vzhůru se mísilo a pohlcovalo okolní horniny kůry víc než u sousední sopky Láscar. ^[3]

Jak vypadá

Sopka tvoří protáhlý hřbet ve směru severoseverozápad–jihojihovýchod. Na vrcholovém hřbetu je pět do sebe zasahujících kráterů. Nejmladším útvarem je lávová kopule, která přesahuje přes okraj severního kráteru. ^[1]

Na západním svahu leží rozsáhlé lávové pole Negriales z andezitu a dacitu, které vyteklo z jediného průduchu na jihozápadním úbočí. Pod severními svahy se rozprostírá široký plášť uloženin z pyroklastických proudů – žhavých lavin popela, kamenů a plynů. ^[1]

Část jihovýchodního svahu se kdysi zřítila. Z jizvy široké asi 1 km se sesuv hornin přehnal do vzdálenosti asi 8 km. Podle Wikipedie, která se odvolává na studii z roku 2020, se to stalo asi před 7 430 lety. ^{[6, 1]}

Erupce

Za historické doby žádná erupce zaznamenána nebyla. Podle GVP ale uloženiny vypadají tak čerstvě, že sopka mohla být činná i v historické době. ^[1]

Studie z roku 2020 zkoumala horniny z několika výbušných erupcí Lastarrie v holocénu, tedy posledních zhruba 11 700 let. Podle Wikipedie, která z ní čerpá, vznikly tři ignimbrity (uloženiny velkých pyroklastických proudů) zhruba před 4 850 až 2 460 lety. Nejmladší datovaná uloženina je tedy stará asi 2 500 let. ^{[3, 6]}

Plyny a sirné proudy

Na vrcholu a na severozápadním svahu jsou stále činné fumaroly – otvory, z nichž unikají horké sopečné plyny. Podle Wikipedie se v nich naměřily teploty od 80 do 408 °C a Lastarria je největším zdrojem sopečných plynů v celé oblasti. ^{[1, 6]}

Kolem fumarol se usazuje síra. Když se její rozsáhlá ložiska ve vrcholové oblasti roztaví, stéká síra po svahu jako malý lávový proud; podle GVP bývají dlouhé asi 350 m. Takové proudy jsou na Zemi velmi vzácné. Popsal je geolog José Antonio Naranjo v roce 1985 v časopise Nature. ^{[1, 5, 6]}

Co o něm dnes víme

Satelitní radarová měření (InSAR) odhalila v roce 1998, že se země mezi Lastarrií a sopkou Cordón del Azufre jižněji zvedá. Oblast se nazývá Lazufre. Výzdvih se do roku 2005 zrychloval až na 3,5 cm za rok, touto rychlostí pokračoval do roku 2011 a pak se zpomalil; v roce 2016 činil méně než 1,5 cm za rok. ^[2]

Vědci vysvětlují výzdvih tím, že se ve střední až svrchní části zemské kůry hromadí magma. Studie z roku 2007 ukázala, že se tu zvedají dvě oblasti různé velikosti – rozlehlá Lazufre a menší oblast přímo pod Lastarrií, podle Wikipedie asi o 9 mm za rok. ^{[2, 4, 6]}

Vědci na Lastarrii měří složení a množství plynů z fumarol i izotopy hélia v plynech a minerálech, aby lépe poznali, odkud se magma bere a jak je zásobována. Podle autorů studie z roku 2020 to má pomoci spolehlivějšímu sledování sopky podle plynů. ^{[3, 6]}

Monitoring

Chilská geologická služba SERNAGEOMIN pro sopku zveřejňuje stupeň vulkanické výstrahy. Podle Wikipedie tu byl koncem roku 2013 instalován trvalý seismometr a v chilském žebříčku nebezpečnosti sopek je Lastarria na 45. místě. Okolí je téměř neobydlené – nejblíže leží jen doly Mina Vaquillas a Mina El Guanaco a tábor Campamento Pajonales. ^{[6, 1]}

Fakta

Teplota fumarol: 80–408 °C (podle Wikipedie)
Zřícení jv. svahu: asi před 7 430 lety
Výzdvih Lazufre: zjištěn 1998, nejvýš 3,5 cm/rok, 2016 pod 1,5 cm/rok
Sirné proudy: dlouhé asi 350 m
Výstrahy vydává: SERNAGEOMIN (Chile)

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou; v hloubce nad ní vzniká magma
lávová kopule: kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nemůže odtéct
andezit, dacit: sopečné horniny se středním až vyšším obsahem křemíku; jejich láva je hustá
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu velkou rychlostí
ignimbrit: hornina vzniklá z uloženin velkého pyroklastického proudu
holocén: nejmladší geologické období, posledních zhruba 11 700 let
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
InSAR: radarová měření z družic, která porovnáním snímků z různých dob odhalí pohyb zemského povrchu o milimetry až centimetry

Zdroje

Lastarria, Smithsonian Global Volcanism Program
Cordón del Azufre – Lazufre (deformace podle InSAR), COMET Volcano Portal (NERC)
Robidoux, P., Rizzo, A. L., Aguilera, F. a kol.: Petrological and noble gas features of Lascar and Lastarria volcanoes (Chile): Inferences on plumbing systems and mantle characteristics. Lithos 370–371 (2020), 105615, doi:10.1016/j.lithos.2020.105615 (abstrakt), Lithos (2020)
Froger, J.-L., Remy, D., Bonvalot, S., Legrand, D.: Two scales of inflation at Lastarria-Cordon del Azufre volcanic complex, central Andes, revealed from ASAR-ENVISAT interferometric data. Earth and Planetary Science Letters 255 (2007), 148–163, doi:10.1016/j.epsl.2006.12.012 (jen údaje o článku), Earth and Planetary Science Letters (2007)
Naranjo, J. A.: Sulphur flows at Lastarria volcano in the North Chilean Andes. Nature 313 (1985), 778–780, doi:10.1038/313778a0 (jen údaje o článku), Nature (1985)
Lastarria, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.