TerraBeat – zemětřesení a sopky

Cordon del Azufre

sopka – Complex, Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Kde
Chile-Argentina, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Complex
Nadmořská výška
5 481 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-25,336°, -68,521°

Cordón del Azufre je malý sopečný komplex na hranici Chile a Argentiny se svěže vypadajícími lávovými proudy. Sám o sobě nijak neprojevuje činnost, leží však na okraji oblasti Lazufre, kde se od konce 90. let zvedá zemský povrch na ploše větší než 1 800 km² – patrně kvůli tlaku magmatu nebo horkých tekutin hluboko pod povrchem. [1, 2, 4]

Jak vypadá

Komplex tvoří shluk lávových proudů z průduchů na severovýchodní straně, ležících celé v Argentině, a asi 5 km dlouhý řetěz průduchů podél hranice s Chile. Podle popisu satelitního snímku v GVP jsou v řetězu čtyři krátery seřazené od severu k jihu. [1]

Starší stavbu z andezitu a dacitu s kráterem širokým 1,3 km z velké části překryly mladší andezitové lávové proudy, které GVP řadí do holocénu (posledních asi 11 700 let). Nejmladší je 300 m vysoký kužel Volcán la Moyra. Z něj stekly balvanité proudy lávy 6 km na chilskou a 3 km na argentinskou stranu; na snímcích z družic je proud do Chile vidět jako tmavý pruh. [1]

Zvedající se oblast Lazufre

Název Lazufre vznikl spojením jmen sopek Lastarria a Cordón del Azufre, mezi kterými se oblast zvedá. Pohyb se sleduje radarovou interferometrií (InSAR) – metodou, která z opakovaných družicových radarových snímků změří, o kolik centimetrů se povrch zvedl nebo poklesl. [4, 2]

Podle třináctiletého souboru radarových měření z let 1995–2008 začal velký zdvih v roce 1997 a jeho průměrná rychlost vzrostla až na 3,2 cm za rok. Zasahoval území větší než 1 800 km² s několika sopečnými centry. Autoři ho vysvětlují tlakem magmatu nebo horkých tekutin v hloubce kolem 13 km. [2]

Novější studie citované anglickou Wikipedií popisují zvedající se oblast jako elipsu o ploše asi 2 000 km² a řadí ji mezi největší deformace sopečného původu na Zemi, srovnatelné s Yellowstonem nebo Long Valley v USA. Podle jedné z citovaných prací může prstenec sopek kolem zvedající se oblasti naznačovat kalderu, která se teprve vyvíjí. [4]

Na samotném Cordón del Azufre přitom podle Wikipedie žádná činnost, ani fumaroly (výrony horkých plynů), zaznamenána nebyla. Nejmladší lávový proud má stáří změřené metodou K-Ar 0,3 ± 0,3 milionu let; spolu s jeho svěžím vzhledem to podle jedné studie z roku 2019 ukazuje na činnost v holocénu. [4]

Nebezpečí

Okolí je neobydlené a podle Wikipedie tu nevedou žádné důležité silnice. Argentinská geologická služba SEGEMAR zařadila Cordón del Azufre na 21. místo z 38 činných sopek Argentiny podle míry ohrožení – výš než jiné sopky provincie Catamarca, například Falso Azufre (32.) či Sierra Nevada (31.). [3, 4]

Fakta

Nejmladší kužel
Volcán la Moyra, 300 m vysoký
Zdvih Lazufre
od roku 1997, až 3,2 cm za rok (1995–2008)
Ohrožení (Argentina)
21. místo z 38 sopek

Slovníček

andezit, dacit
sopečné horniny se středním (andezit) a vyšším (dacit) obsahem křemíku; jejich láva je hustá
holocén
nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let
InSAR (radarová interferometrie)
metoda, která porovnáním radarových snímků z družic pořízených v různém čase změří, o kolik se zemský povrch zvedl nebo poklesl
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
metoda K-Ar
určení stáří sopečné horniny podle toho, kolik argonu v ní vzniklo rozpadem radioaktivního draslíku

Zdroje

  1. Cordón del Azufre, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Ruch, J., Manconi, A., Zeni, G., Solaro, G., Peppe, A., Shirzaei, M., Walter, T. R., Lanari, R.: Stress transfer in the Lazufre volcanic area, central Andes. Geophysical Research Abstracts 12, EGU2010-7768 (2010), EGU General Assembly (2010)
  3. Garcia, S., Badi, G.: Towards the development of the first permanent volcano observatory in Argentina. Volcanica 4(S1) (2021), 21–48, doi:10.30909/vol.04.S1.2148 (tabulka 2 podle Elissondo a kol. 2016), Volcanica (2021)
  4. Cordón del Azufre, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.