Nevada, Sierra

sopka – Complex, Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Kde

Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Complex

Nadmořská výška

6 173 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poloha

-26,480°, -68,580°

Sierra Nevada (také Sierra Nevada de Lagunas Bravas) je rozlehlý sopečný komplex na hranici Chile a Argentiny, v jedné z nejodlehlejších částí středních And. Na ploše asi 225 km² má nejméně dvanáct sopečných průduchů a dlouhé lávové proudy. Erupce z doby historické známá není, ale část komplexu je podle katalogu GVP mladší, z holocénu (posledních asi 11 700 let). ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Komplex tvoří nejméně dvanáct průduchů s krátery širokými až 400 m. Z nich vytekly andezitové lávové proudy dlouhé až 7 km, na jejichž povrchu jsou dobře vidět valy – vlny, které se na hustě tekoucí lávě vytvořily, když tuhla. ^{[1, 4]}

Nejstarší část leží na východním, argentinském konci. Tvoří ji dva stratovulkány, z nichž jeden má na vrcholu kráter široký asi 1 km. Podle popisu satelitního snímku v GVP jde o kráter Cumbre del Laudo, kolem kterého leží zoxidovaná, a proto načervenalá struska. ^[1]

Výška vrcholu se podle zdrojů liší: GVP uvádí 6 173 m, anglická Wikipedie 6 137 m a podle různých výškových modelů 6 122 až 6 172 m. Sněžná čára leží podle Wikipedie u kráteru Cumbre del Laudo ve výšce asi 5 800 m. ^{[1, 3]}

Co o něm dnes víme

Radiometrické datování (určení stáří hornin podle rozpadu radioaktivních prvků) dalo podle anglické Wikipedie stáří od 1,7 milionu do asi 431 000 let. Lávový proud ze sousední sopky Azufrera Los Cuyanos, kterou někteří autoři k Sierra Nevada přičleňují, je starý asi 140 000 let. GVP přesto řadí komplex mezi sopky, jejichž část může pocházet z holocénu. ^{[3, 1]}

Pod komplexem seismologové pozorují silný útlum zemětřesných vln, tedy místo, kde vlny rychle slábnou. Hydrotermálně přeměněné horniny (rozložené horkou vodou a plyny) mohou být podle Wikipedie zdrojem síranů a arzenu v místních říčkách a teplem pro okolní horké prameny. ^[3]

Argentinská geologická služba SEGEMAR seřadila 38 činných sopek Argentiny podle míry ohrožení, kterou představují pro lidi a majetek. Sierra Nevada v tomto žebříčku skončila na 31. místě, tedy mezi nejméně nebezpečnými. Podle GVP žije do 30 km od sopky jen asi 230 lidí. ^{[2, 1]}

Fakta

Plocha komplexu

asi 225 km²

Počet průduchů

nejméně 12

Ohrožení (Argentina)

31. místo z 38 sopek

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela a úlomků

andezit

šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami

struska

pórovité, lehké úlomky ztuhlé lávy plné bublinek po plynech

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

radiometrické datování

určení stáří horniny podle toho, kolik se v ní rozpadlo radioaktivních prvků

hydrotermální přeměna

rozklad a změna hornin působením horké vody a sopečných plynů

Zdroje

1. Sierra Nevada, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Garcia, S., Badi, G.: Towards the development of the first permanent volcano observatory in Argentina. Volcanica 4(S1) (2021), 21–48, doi:10.30909/vol.04.S1.2148 (tabulka 2 podle Elissondo a kol. 2016), Volcanica (2021)
3. Sierra Nevada de Lagunas Bravas, Wikipedia
4. Sierra Nevada (sopka), Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.