Falso Azufre

sopka – Complex, Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Kde

Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Complex

Nadmořská výška

5 906 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poloha

-26,800°, -68,370°

Falso Azufre je sopečný komplex na hranici Chile a Argentiny: asi 15 km dlouhá řada kráterů, lávových dómů a menších sopek. Patří k největším sopkám své oblasti. Nejmladší je jeho východní, argentinská část, která podle katalogu GVP možná soptila ještě v holocénu, tedy v posledních asi 11 700 letech. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Komplex se táhne ve směru východ–západ. Na západním konci, v Chile, stojí nejvyšší vrchol Cerro Falso Azufre (podle GVP 5 906 m). Tamní překrývající se krátery chrlily hlavně pyroklastický materiál – úlomky a popel vyvržené při výbuších. ^[1]

Východní část leží celá v Argentině. Jsou v ní dva malé stratovulkány a dva lávové dómy (kupy husté lávy), které anglická Wikipedie nazývá sopkou Dos Conos. Podle GVP jde pravděpodobně o nejmladší projevy celého komplexu. ^{[1, 2]}

Většinu stavby tvoří balvanité lávové proudy dlouhé až 7 km a široké až 4 km. Komplex zabírá asi 387 km². Na severozápadní straně stojí nejstarší část, stavba Kunstmann, s jizvou širokou 3 km po zřícení části svahu. Voda z hory stéká do jezera Laguna Verde na jihozápadě. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Láva Falso Azufre je trachyandezitová, andezitová a dacitová a obsahuje 58–61 % oxidu křemičitého. Podle souhrnu datování v anglické Wikipedii je stavba Kunstmann stará 3,5 až 2,9 milionu let, zbytek komplexu méně než milion let. Starší data pocházejí ze západu, mladší než 400 000 let z východu. ^{[2, 4]}

Nejmladší změřené stáří, asi 160 000 ± 80 000 let, má lávový proud spojený s Dos Conos. Komplex by tak mohl být vyhaslý, ale novější činnost vyloučit nelze – GVP ho řadí mezi sopky s nejistými doklady holocénní erupce. ^{[2, 1]}

V argentinském žebříčku ohrožení 38 činných sopek skončil Falso Azufre na 32. místě. Okolí je téměř neobydlené (podle GVP do 10 km od sopky žije 13 lidí); budoucí výbušné erupce by ale podle Wikipedie mohly zasáhnout leteckou dopravu a nedaleko vede důležitá silnice. ^{[3, 2, 1]}

Fakta

Délka komplexu

asi 15 km (východ–západ)

Plocha

asi 387 km²

Nejmladší datovaná láva

asi 160 000 ± 80 000 let

Ohrožení (Argentina)

32. místo z 38 sopek

Slovníček

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct daleko

stratovulkán

kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela a úlomků

pyroklastický materiál

úlomky hornin, pemza a popel vyvržené sopkou při výbuchu

andezit, dacit

sopečné horniny se středním (andezit) a vyšším (dacit) obsahem křemíku; jejich láva je hustá

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

trachyandezit

sopečná hornina podobná andezitu, ale bohatší na sodík a draslík

Zdroje

1. Falso Azufre, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Falso Azufre, Wikipedia
3. Garcia, S., Badi, G.: Towards the development of the first permanent volcano observatory in Argentina. Volcanica 4(S1) (2021), 21–48, doi:10.30909/vol.04.S1.2148 (tabulka 2 podle Elissondo a kol. 2016), Volcanica (2021)
4. Falso Azufre, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.